EKONOMIKA - MANAGEMENT

Ekonomika, management - obsah

2011-02-28T08:30:00.000-08:00

22/ Pojišťovnictví – systém, druhy pojištění a pojišťoven - maturita

2010-11-05T03:11:00.000-07:00

POJIŠŤOVNICTVÍ
- cílem je snížit předpokládané riziko na minimum

Členění:
1. ZÁKONNÉ:
A/ zdravotní pojištění – škoda, VOZP
B/ sociální pojištění – zpráva soc. a zdrav.
C/ zákonné pojištění – úrazů a nemocí z povolání
D/ povinné ručení

2. DOBROVOLNÉ:
A/ osob – úrazové, životní, penzijní
B/ majetku – domácnosti, staveb, sbírky

21/ Systém bankovnictví v ČR - maturita

2010-11-05T03:10:00.000-07:00

Česká národní banka ČNB
- je centrální, ústřední, cedulová, emisní
- Nejvyšší řídící orgán = bankovní rada
- v čele guvernér (Tůma) -je jmenován prezidentem i bankovní radou
- neplatí daň z příjmů
Úkoly:
- udržuje a prosazuje vnitřní a vnější měnovou politiku
- sděluje množství peněz v oběhu, emituje nové peníze a opotřebované, nebo neplatné stahuje z oběhu
- dohlíží nad činností obchodních bank, poskytuje jim úvěry a ukládá jejich depozita
- vede účty státního rozpočtu, správě sociálního zabezpečení
- spravuje měnové rezervy ve zlatě a devizách (cizí peníze)
- obchoduje s cizími papíry
- je vrcholnou institucí bankovního dozoru

20/ Bankovní soustava - maturita

2010-11-05T03:07:00.000-07:00

Druhy burz:

1. Všeobecné - obch.s více druhy zboží

2. Specializované:
a) Zbožové (komoditní)
b) Devizové - obch.s devizami založ. na pohybech kurzu
národních měn
c) Cenných papírů- cenné papíry kapitálového trhu

Princip:
- burza je trhem zboží jako každý jiný trh, ale v důsledku kvalifikace návštěvníku, koncentrace obchodu na ní a rozsahem těchto obchodů se stala trhem vrcholným.

Kdo se může zúčastnit obchodů

- každý, ale ne přímo, musí si zaplatit zprostředkovatele (makléři, burzovní dohodci)

Nejznámější burzy:

- v New Yorku, Tokiu, Londýně
- v ČR – burza cenných papírů v Praze
- plodinová burza v Brně

K a p i t á l o v ý t r h
- místo, kde se setkává nabídka a poptávka po dlouhodobě uvolněném kapitálu

Znaky:
1. Velký objem transakcí
2. Vyšší výnosy
3. Vyšší rizika
4. Splatnost delší než 1 rok

Nástroje:
1) Obligace
2) Akcie
3) Podílové listy
4) Hypoteční zástavní listy
5) Dlouhodobé úvěry bank

1. Z hlediska rozdílné převoditelnosti
a) na doručitele
b) na jméno
c) na řád

2. Podle podoby cenných papírů
a) listinné – fyzicky existují
b) zaknihované – fyzicky neexistují

3. Podle charakteru důchodů
a) přinášející stálý důchod (obligace, vkladné knížky)
b) přinášející proměnlivý důchod (dividendy z akcií)
c) neúročené (šeky)

4. Podle toho, kde se s cennýma papírama obchoduje
a) veřejně obchodovatelné – na burze
b) neveřejné obchodovatelné

5. Podle toho kdo cenné papíry vydává
a) veřejné cenné papíry (státní dluhopisy, komunální obligace)
b) souhrnné cenné papíry (akcie)

6. Z hlediska vydání
a) hromadně vydané
b) individuálně vydané

Burzy rozlišujeme:
VŠEOBECNÉ
SPECIÁLNÍ

A) ZBOŽOVÉ (plodinová burza Brno)
B) DEVIZOVÉ
C) CENNÝCH PAPÍRŮ (burza cenných papírů Praha)

Subjekty obchodující na burze
1. Akcionáři burzy (většinou velké banky investiční společnosti)
2. ČNB (česká národní banka)
3. Členové burzy – obchodníci s cennými papíry

Burza cenných papírů Praha a. s. – veřejným organizátorem kapitálového trhu

Obchodní banky (ČSOB, Česká banka, …)
Služby:
PASIVNÍ OPERACE
- banka je v dlužnické pozici – přijímá vklady, které rozlišujeme z několika hledisek:
a/ termínové - neterminované vklady
- terminované vklady na určitou dobu (týden, měsíc, rok)
b/ mněny -korunované, devizové
c/ vklady - úvěry od ČNB, od ostatních bank
- emise bankovních obligací, hypotečních zastavovaných listů

AKTIVNÍ OPERACE
- banka poskytuje úvěry, vystupuje v roli věřitele, sleduje 2 cíle:
a/ výnosnost úvěru
b/ návratnost úvěru

Druhy úvěrů:
1. Krátkodobé
- se splátkou do 1 roku
a/ kontokorentní – jde o kombinaci BÚ a úvěrů, kdy BÚ můžeme čerpat do (-)
b/ eskontní úvěr – směnky, jde o odkoupení směnky bankou před dobou splatnodi
c/ akceptační úvěr – banka neposkytuje peníze přímo, ale akceptuje cizí směnkua stává se dlužníkem, tento úvěr poskytuje banka jen nejbližším klientům
d/ revolvingový úvěr – opakované čerpání úvěru
e/ lombardní úvěr – zjištěný zástavou movité věci

2. Střednědobé a dlouhodobé úvěry
- 1 – 10 let
a/ hypoteční úvěr – jistí se nemovitostí
b/ emisní úvěr – je spojen s emisí dlouhodobých cenných papírů (půjčuje)
c/ spotřební půjčky občanů

ODKUP POHLEDÁVEK:
- faktoring –odkup pohledávek do 1 roku
- forfaiting – odkup dlouhodobých pohledávek, nad 1rok

Další služby bank:
1. zakládání a vedení účtu
2. bezhotovostní platební styk domácí i zahraniční
3. platební karty a/debetní (jen co tam máme)
b/kreditní )do mínusu)
4. šeky – jsou vytlačovány platebními kartami
5. homebanking – domácí bankovnictví
6. směnárenská činnost – výměna valt a deviz
7. devizové operace
8. obchody s cennými papíry (min. vklad 10milionu)
9. bezpečnostní schránky a ukládání cenností
10. poradenské služby

19/ Daně nepřímé - maturita

2010-11-05T03:05:00.000-07:00

1. spotřební daň
- platí se z pohonných hmot , lihu a destilátu, piva, vína, tabáku a tab. výrobků
- důvodem zavedení této daně je získání značné částky do stát. rozpočtu cca 10 miliard
- F a PO jsou plátci, které vybrané výrobky vyvážejí do tuzemska , nebo odvážejí
- SD je přirážkou, je součástí základu pro výpočet DPH
- zdaň. obd. je 1 měsíc, - daň. přiznání do 25.dne násled. měsíce, kdy daň. povinnosti vznikla
- vyšší částky se vybírají zálohově, termíny a výše stanoví Fin. úřad
- přesné % sazby, koeficienty stanoví – Ministerstvo fianancí
- daň. povinnost vzniká uvedením zboží do volného daň. oběhu

2. DPH
- je nepřímou universální daní, z které má státní rozpočet největší příjmy: cca 130 mld
- podstatou, je že se zdaňuje ta část služby, kterou podnikatel přidal k původní
- i když je spojena s výrobním a oběhovým procesem výrobků a služeb, reálně zvyšuje ceny pouze pro konečného spotřebitele
- státu odvádějí DPH všechny podniky v poměru, v jakém se na vytváření podíleli
- podnik, kt. je plátcem sice daň odvádí, ale ta jeho N a V nezvyšuje
- daň. povinnost za daň. období se s praktických důvodů zjišťuje jako rozdíl mezi úhrnem závazků vzniklých prodejem výkonů a úhrnem pohledávek vzniklých při nákupech

ROZDÍL DANĚ NA VÝSTUPU - ROZDÍL DANĚ NA VSTUPU
- předmětem DPH – jsou dodávky téměř všechny druhy zboží a poskytování služeb v tuzemsku a do tuz. odvážené
- od DPH jsou osvobozeny : poštovní služby, zdravotní s. a zboží, finanční činnosti , pojišťovací služby, výchova a vzdělávání, rozhlas a TV vysílání, nadace, charity
- plátcem: se stane firma :
1. povinně ze zákona - pokud zdaň.plnění za 12 po sobě jdoucích měsíců překročí registrační limit 1 mil. Po zjištění této skutečnosti se musí do 15 dnů násl. měsíce zaregistrovat

2. nebo dobrovolně - pokud si myslí že se mu to vyplatí
- zdaň. obd. – měsíc x 1/4letí
- daň. přiznání – se podává do 25.dne násl. m.po zdaň.období

18/ Daně přímé - maturita

2010-11-05T03:02:00.000-07:00

PŘÍMÉ :
1 a ) z příjmů PO = univerzální důchod. daň, které podléhají všechny PO, výše daně se neustále snižuje, slouží k ovlivň. firem i k získání zahraň. investic
2003 – 31% 2004 – 28% 2005 – 26% 2006 – 24%
- podle vypočtené daně a podaného daň. přiznání k dani za min. rok, nebo za min. úč. obd. platí fy buď daň najednou nebo zálohově.
- fin. úřad – správce daně, vyměří plátci jestli byl zisk velký , nebo ne, daň. přiznání musí být podáno do 31.3
- předmětem d. – nejsou příjmy získané děděním či darováním
- základem d. – je rozdíl , o který příjmy převyšují výdaje
výnosy: je nutno snížit o položky - které nejsou předmětem daně – dědění
které jsou do daně osvobozeně – úroky z hypoték
které se nezahrnují do základu daně – čerpání rezerv
které již byly někde zdaněny
náklady: je nutno snížit o částky -
které nejsou daň. uznatelné
které nejsou nutné pro dosažení, udržení a zajištění výnosů – N na majetek, kt.není zaevidovaný
které jsou zaúčtovány v jiné výši než stanový zákon – reprezentace , nesmluvní pokuty a penále, manka a škody s výjimkou živel.pohrom, odměny členům stat.org., N na poříz DM

- nyní se dostaví zisk nebo ztráta a pak dostaneme daň. základ. Ten můžeme snížit na odčitat. položky, a to :
ztráta z min. let, nebo zvýšení odpisu u nově nabitého DM
- základ daně je možno dále upravit o položky snižující, a to :
dary na veřejně prospěšné účely ( min 2000 – max 2% ze základu daně )

- nyní provedeme výpočet daně, máme částku na odvod , poplatník může uplatit slevu na dani, pokud to připadá v úvahu - daň. povinnosti po odečtení záloh zaplacených v záloh. obd. , poplatník uhradí do dne stanoveného pro podání daň. přiznání ( 31.3.)

1 .b.) z příjmů FO =
FO podniká na základě živn. listu
- předměte – jsou příčiny ze závislé činnosti, příjmy z podnikání a jiné samostat.výdělečné činnosti, z pronájmu …
- daň. přiznání – musí podat zaměstnanec pokud ve zdaň. odb. měl příjmy k závislé= činn. od více zaměstnavatelů ( měs. příjmy do 20 000 , které byly zdaněny srážkovou daní 15% = VÝJIMKA
- pokud měl nějaké příjmy v zahraničí, pokud z jiné činnosti ( podnikání) , kromě nezdanit. částek základu d. uplatňuje další odčit. položky ( úroky na bytovou výstavbu )
- v některém z těchto případů o n musí přiložit potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatelů
- od 1.1.2004 je pro OSVČ stanoven min. základ daně 101 000 ,-

2. majetkové
Z nemovitosti
-pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem,
upravuje zákon : daň. z pozemku a ze staveb,
předmětem jsou pozemky a stavby zapsané v katastru nemov. , poplatníkem je vlastní,
*Z pozemku
- základem : cena skut. výměry x prům.cena půdy x koefic.dle velikosti obce
- osvobozeny pozemky, ve vlastnictví státu a obcí , rozdělení do 7 skupin ( rybníky, pole.... )
*Ze stavby
- dokončené stavby na území ČR, stavby, byty a nebyt. prostory
- rozděleny do 2 skupin
- zdaň. obd. – každý rok , daň. přiznání do 31.1. , povinnosti uhradit do května
Z převodu majetku = jsou upraveny jedním společným zákonem
* Dědická
- PT je dědické nabytí mov. i nemovitého maj., a to ze závěti či ze zákona , zůstavitelem musí být občan ČR
- poplatníkem je dědic – nabyl dědictví na základ. rozhodnutí přísluš. orgánu
- základem d. je cena maj. snížená o prokázané dluhy, náklady spojené s pohřbem, ...
* Darovací
- poplatníkem je nabyvatel, ovšem při dar. do ciziny je poplat. dárcem
- PT daně je bezúplatné nabytí maj. jinak než smrtí zůstavitele
- zákl. s. je cena maj. snížená o prokázané dluhy, které se k majetku váží o clo a daň při převozu movit. věcí
* Z převodu nemovitostí
- vzniká úplatným převodem ( prodej) , poplatníkem je prodávající

17/ Daňová soustava podstata a význam - maturita

2010-11-05T02:59:00.000-07:00

podstata a význam:
- je zákonem stanovená a pravidelně se opakující platba FO, PO do státního rozpočtu, podobnou povahu má i clo vybírané státem a soc. a zdrav. pojištění
- daně tvoří nejdůležitější příjem stát. rozpočtu, který zajišťuje plnění fce státu, slouží jako nepřímý nástroj řízení Eko
( což je fiskální polit. státu) - nepřímé řízení zahrnuje:
snižování x zvyšování daní, tím stát reguluje hospod.aktivitu
podporovat určitá odvětví
sledovat ekol. a soc. cíle státu

Daňová soustava – ve státě je dána zákonem
o soustavě daní,
zákonem jednotl. daní,
z . o . správě daní a poplatků

PŘÍMÉ – z příjmů : FO a PO
- majetkové : z nemovitosti, z převodu nemovitosti, silniční, daň dědická, darovací…
NEPŘÍMÉ – spotřební
- DPH - z přid. hodnoty

pojmy:
PLÁTCE = F, nebo PO, a je povina daň vypočítat a odvést stát. rozpočtu

POPLATNÍK = F x PO, která nese tíži daně, nebo břemeno

SPRÁVCE = příslušný fin. úřad, provádějící kontrolu výpočtu, ukládá sankce a vymáhá daně, při dovozu zboží, které podléhá zdanění, tak je správce daně celní úřad

PŘEDMĚT DANĚ = příjem nebo majetek, který podléhá zdanění, u nepř. daní jsou předmětem výrobky nebo služby

ZÁKLAD DANĚ = Pt vyjádřený v penězích,PT z kterého se daň počítá , rozlišujeme upravený a neupravený základ d., podle toho zda se uplatní odčitat. položky, lze vyjádřit v naturálních jednotkách, předmět daně vyjádřený v peněžních jednotkách, může to být počet výrobků, zboží, výměra pozemku v natur. jednotkách
Upravený – uplatňují se odčitatelné položky
Neupravený – nic se neodečítá

SAZBA DANĚ = % z daň. základu, peněžní částka z měřící jednotky

SLEVA NA DANÍ = částka, nebo % podíl o který se vypočítaná částka v případech dle přísluš. zákona snižuje

ZDAŇ.OBDOBÍ = obd., za které je plátce povinen daň vypočítat a odvést, obecné platí, že u přímých daní je zdaň. obd 1 kalend. rok, a u nepřímých je to měsíc či 1/4 letí.

DAŇ.PŘIZNÁNÍ = písemný dokument, ve kterém plátce daně ve zdaň. obd. vypočítá všechny skutečnosti týkající se příslušné daně , do stanoveného termínu po uplynutí zdaň.obd, je plátce povinen předložit daň správci daně ( příslušný fin. úřad)

PLATBA DANĚ = odvod daně správci , privádí se určitého dne, předem , po uplynutí obd, platí se zálohově a po uplynutí zdaň. obd. se provádí vyrovnání, kde rozdíl buď doplatíme, nebo vrácen správci

Obecný postup výpočtu daně:

1. zjištění velikosti základu daně ( peněžní částka, natur. jednotky )
peněžní částka = daň z příjmu, DPH, daň z převodu majetku - čerpá se z UCe, nebo z odhadu
naturální jednotky – daň z nemovitosti, ze staveb a pozemků , silniční daň

2. snížení daň. základu o některé položky
- u daně z příjmu F i PO
- řídí se zákonem

3. zjištění daň. sazby a vl. výpočet
- 15% 20%

4. výpočet slevy na daní
- počítá se až z vypočítané daně, ne z jejího základu
- vstahují se k silniční dani a dani z příjmu

5. výpočet výsledné daň. povinnosti
- vypočtená daň – sleva na dani

6. výpočet doplatku nebo přeplatku daně
- pokud se daň počítá najednou, rovná se doplatku
- pokud se počítá po částkách, ve splátkách, = obojí
- doplatek plátce doplatí v určitém datumu , a přeplatek správce daně vrátí

16/ Odbytová činnost podniku - maturita

2010-11-05T02:56:00.000-07:00

Co zahrnuje odbyt:
přímí- rovnou ke odběratelů
Nepřímí- do prodejen

Odbyt zahrnuje: udržování zásob, řízení vlastních prodejen, prodej výrobků, poskytování poradenství.

Marketink: se zabývá výzkumem trhu, vytváří obchodní politiku

Plánování prodeje: stanový se objem a počet dodávek, stanový se výše potřebných zásob, zásobování, stanový se objem výrobků.

Prodej na domácím trhu: odběratelé, obchodníci, organizace
Jsou dvě fáze přípravná- vyhledání odběratelů, realizační- předání výrobků do vlastnictví

Expedice dovoz výrobků
Dokumentace: dodací list, osvědčení o jakosti
Návod k obsluze

Prodej na zahraničním trhu: v podnicích které hodně obchodují v zahraničí a zabívají se jak dovozem tak exportem a nebo prodávají a kupují

Nevýhodou je měna, jazyk, velké vzdálenosti
Dělení- územní- info o příslušném státě
Technické- info o výrobu technické parametry a k čemu se používá

Platební podmínky: v jaké měně se platit, doba placení, zásilky, reklamace se vyřizuje prostřednictví zákonných zástupců, kdo komu bude platit

Poskytování obchodně technických služeb
je u výrobků s dlouhou dobou používání, týká se jak výrobků prodaným podnikům tak obyvatelstvu

dělení: předprodejní - poradenství, po prodejní – technický servis, v průběhu – aplikační
poradenství - potřebný u nových výrobku
technický servis - u výrobků složitých, po celou dobu používání
aplikační - u složitějších výrobků, cíl je předejít nesprávnému používání

Řízení vlastních prodejen
V vytváří se větších městech v sídlech firem, slouží k výzkumu trhu a k prodeji

Jakost výrobků - kvalita= souhrn všech užitých vlastností výrobku

Kontrola jakosti - je činnost zaměřená na zjištění míri a stupně jakosti a vlastností a provná je s normami

Druhy kontroly - uplná, částečná

Úřad pro normalizaci a měření - zábívá se certifikací, schvalováním, kontrolou
Státní zkušebny- hodnotí, higienu, shodu s normami, může zrušit znak jakosti

15/ Výrobní proces a jeho členění - maturita

2010-11-05T02:54:00.000-07:00

Výroba + rozdělování + směna + spotřeba

Statky trh uspokojování lidských potřeb
služby

výrobci kupující

Hospodářství = ekonomika

Je základem každé společnosti
Je to část společnosti kde se uskutečňuje hospodářský proces
Tento proces probíhá s omezením lidských zdrojů a proto základní otázkou je efektivnost (účinnost vynaložených zdrojů)

Výroba zajišťuje vznik statků a služeb

Prostředky(spotřeba) – pracovní postup – výstupy(výrobky) = výkon

Rozdělování
Příjmy obyvatel, důchody, z podnikání, z majetku, za vykonanou práci

Směna
Probíhá na trhu, zde dochází k výměně jednotlivých výkonů mezi jednotlivými suběkty prostřednictvím směny za peníze

Spotřeba
Konečná, výrobní

Reprodukce
Prostá, rozšířená, zužená

Hospodářský růst
Entenzivní, intenzivní

14/ Evidence zaměstnanců, výpočet a složky mzdy - maturita

2010-11-05T02:50:00.000-07:00

Evidence zaměstnanců : vede zaměstnavatel
musí se vystavit : ZÁPOČTOVÝ LIST = vyžaduje se na novém pracovišti ( musí ho poskytnout ),
potvrzení o zdanitelných příjmech, sražených zálohách, a daních z příjmu – musí si toto vyžádat, jinak nedostane peníze . Může si vyžádat PRACOVNÍ POSUDEK – poskytuje na počkání
vyplnit : EVIDENČNÍ LIST DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČNÍ = (A5) se zašle OSSZ (okresní správa soc. zabezpečení)
je povinen vydat : POTVRZENÍ O ZAMĚSTNÁNÍ
na zdravotní pojišťovnu se posílá : ODHLÁŠKA – pošle info o tom , že již u tohoto zaměstnavatele zaměstnanec nepracuje

Evidence zaměstnanců má 2 složky :
OSOBNÍ - veškeré info o zaměstnaných ( veškerý spis – osobní). Hlavní složky : OSOBNÍ KARTA - jméno, osobní
čísla, rodná data, bydliště, stav, počet dětí, kvalifikace, prac. zařazení , a k tomu předložené doklady. Zapisují
se všechny změny průběžně, při ukončení prac. poměru se vkládá do Archivu ( např.změna jména, počet dětí.)
MZDOVÁ - výpočet mezd ( vede se v uce), součástí je DAŇ. PROHLÁŠENÍ (růžový 2list)roční vyrovnání + odčitatelné položky ( to po nás chtějí , je to o příjmech které jsme měli , vystaví nový zaměstnavatel )
potřebuje :
1. Zápočtový list – potvrzení o délce zaměstnání
2. Potvrzení o zdanitelných příjmech a sražených zálohách
3. Musí být přihlášen u zdravot. pojišťovny – kopie o přihlášení
4. Mzdový list - každý zaměstnanec má svůj, veškeré údaje o zaměstnanci a spojení s jeho mzdou . Výpočet mzdy ve všech měsících včetně důvodů - nemocenská – průměry pro náklady ( to se počítá z minulého kalend.čtvrtletí), dále kolik má a vyčerpal dnů pro dovolenou , odčitatelné položky ( děti, plátce…)
5. Evidenční list důchod. pojištění – slouží pro výpočet výše Individuálního nebo Starobního důchodu ., zapisuje se roční úhrn příjmů + odpracované dny v roce, podpis účetního i zaměstnance musí být

Zúčtovací a výplatní listina ( MVZL)
- na každý měsíc je jedna, je tam zapsána částka k výplatě, přehled za každé výplatní období
- zaměstnavatel nesmí tyto údaje zneužít, je povinen zajistit ochranu před zneužitím

Základní mzda
ČASOVÁ - odměna za odpracovaný čas. Buď je stanovena Paušální částkou (jednou za měsíc jako součin odpracovaných hodin a daného mzdového tarifu)

ÚKOLOVÁ – určuje výši odměny v závislosti na objemu plnění úkolů. Při jejím použití se předpokládá existence tzv. výkonových norem - to znamená předpisů, kde je napsáno, kolik a v jaké kvalitě má být vyrobeno za určitý čas určitých výrobků .
a) Norma času sazba za 1 výrobek = mzdová sazba x norma času : 60
- nejprve vypočítáme sazbu za 1 výrobek a potom tuto sazbu vynásobíme počtem výrobků

b) Norma množství sazba za jednotku = mzdová sazba : norma množství
- sazbu za jednotku v tomto případě vypočítáme jako podíl

PODÍLOVÁ – je určena pro pracovníky, kde se dá stanovit procento ( podíl) z tržeb nebo obratu za dané období. Je to forma provize a používá se u obchodních cestujících , ve službách, v obchodě.

KOMBINOVANÁ – kombinují se různé druhy mezd – mzda úkolová s časovou, případně časová a podílová … Podnikatel má možnost uplatňovat jakýkoliv způsob, ale je povinen vyplácet stanovenou minimální mzdu ( mimo prací konaných ve vedlejším prac. poměru).

NOMINÁLNÍ MZDA = peněžní částka, kterou dostane zaměstnanec zaplacenou

REÁLNÁ MZDA = množství zboží nebo služeb, které lze za mzdu koupit .

Hrubá mzda : k základní mzdě (ZM) se připočítávají příplatky či jiné složky mezd :
1. Pohyblivé složky mezd – příplatky za práci přesčas s příplatkem 25% průměr.hodinové výdělku, za práci v noci, o víkendu ( 25 nebo 50% navíc). = prémie, podíly na zisku či odměny

2. Na náhrady mzdy má pracovník nárok podle ZP v nepřítomnosti v zaměstnání, avšak pouze z důvodů uvedených v ZP . Hrubá mzda se potom bude počítat takto : HM = ZD + příplatky + náhrady mezd . Pro výpočet náhrad mezd se používá hodinový průměr za min. kalend.čtvrtletí. Náhrada mzdy = HM : odpracované hodiny
Čistá mzda : základ daně vypočítáme tak, že od hrubé mzdy odečteme pojištění a nezdanitelné části základu daně, tzv.odpočitatelné položky ( poplatník, dítě, invalidní důchod…).

a) Dále se může daňový základ snížit ještě : o částku která se rovná zaplaceným úrokům z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru, a max. částka za zdaň. období může být 300 000,-/ročně.

b) mezi příjmy ze závislé činnosti od daně osvobozené bude patřit příspěvek od zaměstnavatele na penzijní připojištění se státní příspěvkem,( max. do výše 5% vyměřovacího základu zaměstnance na soc. zabezpečení. např.: vyměř.základ: 15000, příspěvek zaměstnavatele 1000,-, potom osvobozeno od daně bude 750,- a 250,- bude připočteno zaměstnanci k základu daně. )

c) daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele bude příspěvek na penzijní připojištění zaměstnancům, a to max. do výše 3% vyměř. základu

d) všechny FO si mohou uplatnit snížení základu daně z příjmů ve výši platby příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem .
daňový základ = HM – pojištění – odpočitatelné položky

Dávky nemocenského pojištění : pro OSVČ, které stát v případě onemocnění zabezpečuje dávkami nemocenského pojištění.
Z nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytují 4 dávky:
nemocenské dávky ( dávky v nemoci)
podpora při ošetřování člena rodiny
vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
peněžitá pomoc v mateřství

Z dobrovolného nemocenského pojištění OSVČ se poskytují 2 dávky : Nemocenské a Peněžitá pomoc v mateřství - jestliže podnikatel toto pojištění neplatí, nemá nárok na dávky. Nárok na dávky nemá ani ten, kdo si nemoc přivodí sám úmyslně. Dávky nemocenského pojištění se vyplácejí ze státního rozpočtu. Pro výpočet nemoc. dávek je rozhodující výměř. základ, který vypočítáme, zjistíme-li :
- celkový příjem za předchozí kalend. čtvrtletí
- počet kalend. dnů v daném čtvrtletí ( odčítají se např.: nemoc, služba v ozbrojených silách )
vyměřovací základ = celkový příjem : kalend. dny

Ostatní příjmy zaměstnanců : počítané a vyplácené se mzdou
- pracovníkovi vzniká z prac. poměru právní nárok na další příjmy , které se jim vyplácejí současně se mzdosoučasně se mzdoí odměnu za práci, proto podle zákona o mzdě, nejsou mzdou, i když jsou pro podnik nákladem.
patří sem :
Náhrady mzdy
Odměna za prac. pohotovost
Odstupné
náhrady mzdy jsou : Za dovolenou
Při překážkách v práci
V podnicích, kde je nutné držet službu v prac. době, ve svátcích ( silnice,
vodohospodářská zpráva – buďto na prac. nebo doma a čekají na telefon , jde o pohotovost
na pracovišti nebo doma. Odměna je sazbou /1h jako procento z průměrného hodinového výdělku
Odstupné ( musí dostat 2x tolik než má mzdu průměrnou . Při skončení prac. poměru dohodou
nebo výpovědí od zaměstnance má právo na 2x tolik než na prům. mzdu .
- všechny složky až dosud jsou počítány a zdaněny se mzdou daně z příjmu FO
- nezdaněná složka : dávky nemocenského pojištění

13/ Zabezpečení podniku zaměstnanci - maturita

2010-11-05T02:38:00.000-07:00

Zabezpeč.podniku zaměstnanci : význam prac. síly – ŘÍDÍCÍ : vykonávají vlastníci nebo profesionální manažeři
VÝKONOU :provádějí zam. podniku různého profes.zaměření
- utváření kladného vztahu k podniku, je nejdůležitějším úkolem řídících pracovníků
- zaměstnavatel může být : PO i FO
- zaměstnanci jsou pro podnik : závislá pracovní činnost
- vykonávanou práci provádějí OSVČ = osoby výdělečně činné
- prac. právo upravuje vztahy zaměstnavatelů a zaměstnanců
- nejdůležitější zákony : jsou zapsány v ZÁKONÍKU PRÁCE
- O mzdě
- O kolektivním vyjednáváním
- O zaměstnanosti
- O pojistném na zdravotním a soc. pojištění

Členění pracovníků v národním hospodářství : ke sledování a ovlivňování vývoje zaměstnanosti se pracovníci dělí do menších skupin podle vykonávání práce , a to :
1. Podle vykonávání práce
2. Podle místa práce a odvětví
3. Podle dosažení kvalifikace
4. Podle věku

Český statistický úřad vydává klasifikaci zaměstnání a rozděluje zaměstnání do 10 tříd, a to:
1. Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci
2. Vědečtí a duševní pracovníci
3. Techničtí, pedagogičtí …
4. Nižší adm. pracovníci, úředníci
5. Provozní prac. ve službách a obchodě
6. Kvalifikovaní dělníci v lesnictví, zemědělci…
7. Řemeslníci, opraváři
8. Pracovníci obsluhy strojů a zařízení
9. Neklasif. pracovníci
10. Příslušníci armády

Dělníci : dělí se na:
Vrcholový management
Provozní pracovníky
Technickohospodářské pracovníky
Hlavní znaky vývoje :
- snižuje se počet pracovníků v zemědělství a průmyslu
- neustále se zvyšuje počet duševních pracovníků a pracovníci s vyšší kvalifikací
- část pracovních sil nenachází zaměstnání

Personální činnost podniku
- zahrnuje přijímání zaměstnavatelů, jejich odměňování, péči o ně, propouštění …, zabývá se plánováním jejich počtu
- forma pro získávání zaměstnanců - inzerce, konkurz, spolupráce se školami a úřady práce, os. kontakty, doporučení
-zaměstnance hledají buďto : absolventy, lidi z úř. práce, nebo ty, kteří odejdou z původního zaměstnání
- výběr pracovníků - vybírá je buď sám zaměstnavatel, nebo probíhá Výběrové řízení - toho se účastí KOMISE.
Rozsah a forma výběru záleží na důležitosti prac. místa.

Uzavření pracovního poměru: záleží jaký pracovní poměr byl uzavřen - doba URČITÁ )Hlavní prac.poměr, nebo
Vedlejší pracovní poměr )
NEURČITÁ
Dohoda o provedení práce ( musí se vejít do 100 hodin v kalendářním roce)
Dohoda o pracovní činnosti ( v rozsahu větším jak 100h )
Příkazní smlouva ( podle OZ spíše pro sousedskou výpomoc a nezavazuje zaměstnavatele k ničemu )

Odměňování zaměstnanců
– součástí pracovní smlouvy musí být i PLATEBNÍ VÝBĚR .
- v tržní eko je výše mzdy odrazem mezi Nabídkou a Poptávkou u daného zaměstnání.
- pro podnik jsou mzdy velkým Nákladem, proto je jejich zvyšování možné jen roste – li produktivita práce
- právní úprava odměňování je částečně odlišená v podnicích od Státních, Rozpočtových a Příspěvkových organizací
- v podnicích je vliv států minimální, platí smluvní princip vyjednávání mzdy
- stát zaručuje pouze základní práva zaměstnanců prostřednictvím zákona o min. mzdě
- nařízení vlády o min. mzdových tarifech a mzdové zvýhodnění ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí a v noci
- v prosperujícím podniku budou mzdy vyšší než v podniku s fin. problémy
TARIFNÍ SYSTÉM = tvoří tarifní stupně a katalogy prací a funkcí . Každému stupni odpovídá určitý mzdový tarif. Vládou je stanoveno 12 Tarif.stupňů. Každá firma má vytvořený svůj katalog - seznam prací , v neurčitém podniku se zařazením do příslušného tarifního stupně. např: práce, organizační a řídící náročnosti práce, odpovědnosti a rizikovosti

Péče o zaměstnance : jde o péči jednak :
DOBROVOLNOU
POVINNOU – dle příslušných zákonů
- úroveň obojí péče závisí na možnostech a zájmu zaměstnavatelů :
1. poskytování DOVOLENÉ NA ZOTAVENOU - zákonná délka na zotavenou za kalendářní rok je 4 týdny, v Příspěvkových a Rozpočtových organizacích je to 5 týdnů . Nárok vzniká : při upracování min. 22 dní a pokud zaměstnanec napracoval od 22 – 60 dnů – má nárok na poměrnou část za odpracované dny.
Poskytuje se také DODATKOVÁ DOVOLENÁ na 1 týden. Dovolená v délce 1 týden se také poskytuje třeba ve stavebnictví ( záleží na počasí) – ale jen v období, kdy není práce.
Další dovolenou je CELOZÁVODNÍ DOVOLENÁ – smí se přikázat max. na 2 týdny.

2. Placení pojistného na SP a ZP - každý pracující musí přihlásit své zaměstnance k SP a ZP i odvádět za ně pojistné. Zaměstnanci odvádí ZP – 4,5%, SP – 8% - 12,5%
Zaměstnavatelé SP – 26%, ZP 9% - 35%. Může také dobrovolně přispívat na Důchodové připojištění

3. Zajištění ochrany zdraví při práci
Péče o prac. prostředí - musí vyhovovat příslušným normám z hlediska hygieny a bezpečnosti, zvláštní pozornost se věnuje rizikovým pracovištím
Závodní zdravotní prostředí - provádí se ve vlastních prostorách, smluvně se zajišťuje i s praktickými lékaři.
Veškeré řízení o poučení zaměstnanců o předpisech - bezpečná práce, vybavení prac.pomůcek, zajištění pomoci při úrazu, odškodnění prac. úrazu.

4. Péče o kvalifikaci zaměstnanců
KVALIFIKACE : je to souhrn všech znalostí, praktických dovedností, zkušeností, prac. návyků, osobních vlastnostech nutných k výkonu určitého druhu práce . Získává se : vzděláním , praxí, praktickým výcvikem, výchovou … Zákoník práce rozlišuje: prohlubování kvalifikace a každý zaměstnanec je povinen prohlubovat si svou kvalifikaci. Zvyšování nebo rozšiřování kvalifikace je REKVALIFIKACE = morální povinnosti zaměstnavatele je zajistit zaměstnanci rekvalifikaci, pokud je nemůže zaměstnat v původní profesy .

5. Péče o soc. potřeby zaměstnance - péče nejvíc závisí na možnostech a zájmech zaměstnanců . Ve velkých organizacích se vytváří FKSP ( fond kulturních a soc. potřeb ), ale do té péče musí zahrnout stravování a musí zajistit zaměstnanci jíst ve všech směnách. Lze to zajistit ve vlastní či cizí jídelně, kantýně, v restauracích s různou částí zaměstnavatele. Firma z toho jídla platí 45%.

Propouštění zaměstnanců – 2 základní způsoby :
DOHODOU – nutný písemný souhlas obou účastníků, 1 z účastníků podá písemnou žádost a druhý s tím souhlasí – souhlas je nutný. Lze rozvázat kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu. Důvod musí být uveden , jen pokud požádá zaměstnanec
VÝPOVĚDÍ – písemné rozhodnutí o rozvázání prac. poměrů bez ohledu na to, zda s tím 2.účastník souhlasí. Musí být písemná a doručena druhému účastníkovi .

musí být dodrženy podmínky :
1. zaměstnanec nemusí zadávat podmínky,může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu
2. musí se respektovat 2-měsíční výpovědní lhůta od 1.příštího v měsíci po podání výpovědi
3. při propouštění zaměstnance pro nadbytečnost se výp.lhůta prodlužuje na 3 měsíce
4. zaměstnavatel může dát výpověď jen z důvodů uvedených v zániku práce, nesmí je dodatečně měnit.
5. nesmí propustit jen tak osoby ohraněné ( těl.postižené, osamělé matky …)
6. v době dočasné prac. neschopnosti – nesmí dostat výpověď

ODSTUPNĚ = výše dvojnásobku měs. průměrného platu , to je z důvodu výpovědi i dohody
méně časté ukončení prac. poměru :
1. okamžité zrušení -(výpověď na hodinu) , pouze z důvodu uvedených v ZP, při hrubém porušení prac. kázně. Zaměstnanec však dostane vyplacen dluh za minulý měsíc
2. zrušení ve zkušební lhůtě - můžou propustit bez uvedených důvodů. Zaměstnanec může také ihned odejít.
3. uplynutí sjednané doby - ( při prac. poměru na dobu určitou ), lze ukončit i dřív
4. cizinec - když ho vyhostí – končí prac. poměr

Produktivita práce (PP) – účinnost vynaložené lidské práce,
- podnik se má snažit, aby byla co nejvyšší, aby bylo dosaženo co nejvyšších efektů
PP = V : T

- vyjadřuje se jako poměr mezi objemem výkonu a vynaložené práce
- ukazatelů PP je velké množství , vzájemně se liší ve způsobu vyjádřených výkonů ( v jednotkách naturálních nebo peněžních ) a také v lid. práci ( v korunách, v hodinách, ve měnách)
- nejčastěji je roční nebo měsíční ukazatel

řoční ukazatel PP= objem výkonů v Kč – spotřeba mat. a služeb : průměrný evidenční stav zaměstnanců

- pokud chce podnik obstát v konkurenci, musí se snažit, kromě hospodaření s hodnotnými zdroji také zvyšovat produktivitu práce
- růst PP umožňuje, aby se zvyšovaly mzdy a přitom se nezvyšovali mzdové náklady na 1 výrobek a tím i jeho cenu
- zvyšování produktivity lze dosáhnout moderní technikou a lepší organizací

př. měs. tržba 1 mil Kč, náklady na prod. zboží 800 000 , 8 prodavačů – vypičítej PP
PP= V : T = -800 000 + 1000000 / 8= 25 000

př. mzdový tarif 96,-, 500 000 výr. za měsíc, norma času 20 min na 1 výrobek a vyr. 500ks/měsíc
1h = 3výr. = 96,- = 16 000

př. norma množství – 50výr. /h, vyr. 8 000ks, za 1h/125,- = 20 000,-

př. 4 dny dovolené, min. kal. čtvrtl. 20 000,-, 66 dnů – pracoval = 21 212,-

12/ Řízení procesu zásobování materiálem - maturita

2010-11-05T02:33:00.000-07:00

Plánování materiálu - určit rozsah činnosti zásobování v určitém období
plánování zahrnuje:
1. stanovené velikosti budoucí spotřeby : stanovení velikosti budoucí spotřeby vychází z různých podkladů, nejčastěji z plánů výroby a norem spotřeby materiálu ( THN) - kolik se spotřebuje materiálu na 1 výrobek . U jiných druhů mat. se může vycházet ze statistických norem na jednotku výkonu. Může se vycházet i ze skutečné spotřeby za min. období a přihlédnout k uvažovaných změnám

2. stanovené velikosti zásob : zásoba může být – běžná - měla by vydržet na dobu, mezi dvěma
pravidelnými dodávkami
- pojistná - měla by pokrýt výkyvy v dodávkách
- sezónní - předzásobení z důvodů , u různých
potížích u dodavatele
- technologická - podnik si musí mat. do výroby
připravit ( někdy je nutná, někdy
nepotřebná, jako např. uhlí )
- strategická - abychom dokázali pomoci podniku
přežít při nepředvídatelných událostech
- spekulativní - aby dosáhl mimořádného zisku,

3. stanovené velikosti dodávek
-u Běžných, Pojistných a Technologických zásob se musí určit počáteční zásoba k datu, od kterého se plánuje spotřeba :

ČNZ = normovaná zásoba (časová) musí se určit - musí být součtem Běžné zásoby + Pojistné z.+ Technologické. z.

BZ(běžná zásoba) = C : 2

ČNZ = C : 2 + p + t - tím vypočítáme počet dní na vystačí

S(průměrná denní spotřeba) = S : d

NZ(normovaná zásoba v naturálních jednotkách) = NZ x S

Výše dodávek vyplyne ze vztahu mezi plánovanou spotřebou a plánov. zásobami.
Dodávky musí pokrýt plánov. spotřebu a umožnit zvýšení nebo snížení zásob

druh materiálu
pšeničná mouka
ZDROJE POTŘEBY
PZ 36 spotřeba 1008
NZ - 28
DODÁVKY ………………….
1008 1008

D = 1008 – 36 + 28 = 1000
Když chce podnik zásoby zvýšit, normov. zásoba by byla vyšší než očekávaná poč. zásoba,
DODÁVKY > SPOTŘEBA
Když chce podnik zásoby snížit, normov. zásoba by byla nižší než očekávaná poč. zásoba
DODÁVKY < style="font-weight: bold;">Pořizování materiálu : převážně nákupem od dodavatelů, výjimečně vlastní výrobou ( aktivace materiálu )
zahrnuje :
1. Výběr dodavatelů + smluvní zajišťování dodávek ( pořizuje se od výrobců, nebo z velkoobchodu, podnik má vytvořenou síť dodavatelů s nimiž dlouhodobě spolupracuje. Dodávky si zajišťuje většinou uzavřením kupní smlouvy, která většinou vzniká zasláním objednávky a jejím potvrzením od dodavatele. )
Kupní smlouva obsahuje : předmět plnění – ( jakost, druh, množství , balení , značení - dopodrobna )
dodací podmínky ( lhůta, způsob a místo plnění - zaplacení )
a další všeobecné podmínky : např. postup při porušení smlouvy

2. Dopravu, převzetí a zaplacení ( buďto dodavatel odešle mat. na adresu odběratele, nebo to předá soukromému autodopravci, nebo si sám odběratel převezme mat. sám. Odběratel má povinnosti provést při převzetí kontrolu množství , jakost , a porovnat s dodacím listem, který dodávku provází - dodavatel pak zašle fakturu, kterou uplatňuje právo na zaplacení

3 . Uplatňování reklamací ( zjištěné vady dělíme na : Zjevné a Skryté. Vady mohou být: množství, druhu a jakosti, ale i vady v dokladech. Když se vady zjistí, odběratel musí bez odkladu podat zprávu , čili reklamaci a u skrytých vad může uplatnit reklamační nárok do dvou let)
Reklamační nárok : Dodání chybějícího zboží nebo náhradního materiálu, oprava vadného materiálu, sleva s kupní ceny, odstranění právních vad, odstoupení od kupní smlouvy ( pokud se jednalo o „ podstatné porušení podmínek smlouvy“). Odběratel má dále nárok i na smluvní pokuty nebo náhradu škody ( kupní zisk), na úrok z prodlení ( při pozdní platbě)

Sladování materiálu : sklady zajišťují ochranu materiálu před znehodnocením a ztrátou ,
uskladnění – příjemka
- výdejka nebo převodka
- při výdeji se dá upravovat výroba
- sklady musí být vybaveny inventářem , zařízením, které umožňuje rychlou a hospodářskou manipulaci - PŘÍJEM, ULOŽENÍ, EVIDENCE, VÝDEJ , a ještě: jeřáby, regály, palety, vozíky, výtahy, drobná technika, trezory, zakladače
( na karty ) PC
- při převzetí materiálu (111) se zaúčtuje do majetku podniku

Řízení zásob – podniky používají více druhů materiálu, tím nastane tisíce položek. Aby byly náklady na zásobování co nejnižší, musí podnik věnovat jednotlivým druhům materiálu rozdílnou pozornost .
METODA : A, B, C, : vychází ze zjištění, že některé jsou potřeba jen občas v malém množství,
některé však stále a ve velkém množství

1. A. - zásoby nezbytné pro výrobu, je jich velké množství a nevíce peněz . Nezbytné pro tyto je výpočet zásoby
Běžné, Pojistně a Technologické

2. B. - zásoby, které se relativně a snadno objednávají, jejich spotřeba není příliš významná . Sleduje se minim. skladový limit, pokud zásoba klesne pod něj, objednává se pak nový. Počet druhů materiálu je výrazně nižší než u metody A.

3. C. - největší počet druhů, ale objemem financí je nejméně významná pro podnik . Zásoby se doplňují operativně.

př.: kancelářské, hygienické prostředky - nejvíce se využívá A, B
další metoda : JUST IN TIME - zásoby jdou do výroby. V některých velkých podnicích s pravidelnou spotřebou, dodávky odpovídají spotřebě, mat. jde přímo ke zpracování . Udržuje se pouze minim. pojistné. Zásoba 1-2 dny. Předkládá úplnou spolupráci s dodavateli.

Evidence zásob : hlavně v uce. Je to rozsáhlá operativní evidence. Evidence se využívá k řízení zásobování, kontrole a
hodnocení
vede se : Nákupní útvar – evidují se kupní smlouvy, jejich plnění, reklamační nároky, jejich vyřízení , seznamy dodavatelů, ale i dopravců
Sklady – všechny došlé převzaté zásilky, vratné obaly, musí se sledovat stav a pohyb jednotlivých druhů materiálu, vede se evidence v naturálních jednotkách.
Účtárna – v peněžních jednotkách, stav a pohyb zásob, v souhrnném i podrobném uspořádání – to je
za podnik jako celek, pak podle skladů, další evidence: došlé faktury a její úhrady
Prvotní doklady – příjemka, přejímka, převodka, F-přijatá, bank. výpis, dodací list, doprav. dokumenty, celní deklarace, osvědčení o jakosti zboží

Efektivnost hospodaření s mat. : podnik musí s materiálem dobře hospodařit,jde o využívání zásob(co nejlepší),
a využívání materiálu při samotné spotřebě.
1.1. O využ. zásob - podnik by neměl mít vysoké zásoby ( vysoké náklady na skladování , to znamená hodně peněz na nákup , skladování…)
- hodnotí se ( využití ) – rychlost obratu zásob = počet obrátek za dané období ( kolikrát se spotřebovala průměrná zásoba ) PO = S : ØZ př. Podnik: 1/2 mil za rok
ØZ = 100 000 ,- PO – 1/2mil : 100 000 = 12

1.2. Doba obratu - převrácená hodnota rychlosti obratu ( délka , počet dní za které se prům. zásoba spotřebovala)
DO = T : PO = 360 : 12 = 30 dní - doba za jakou se prům. spotřebuje je 30.
- roste-li počet obrátek, tak se snižuje doba obratu
- ukazatelé se počítají za celkovou hodnotu ( natur. , fin. ) nebo za jednotl. druhy zásob
- neměl by podnik udržovat „LEŽÁKY“ bezobrátkové zásoby

2.1. Využívání je dáno spotřebními normami, ty se vypracovávají ve fázi ( přípravy či výroby)
- normy jsou stanoveny podle úrovně konstrukce a technologie výroby, k hospodárnosti vede snižování spotřebních norem a využívání odpadu

11/ Zabezpečování podniku oběžným majetkem, zásobování, logistika - maturita

2010-11-05T02:29:00.000-07:00

OM
- mění svoji podobu v procesu výroby, jeho vstupní cena je Finanční stabilita = schopnost včas zahrnovat své závazky

zásoby :
– jsou hlavní složka oběžného majetku , jde o hmotné statky, které dosud nebyli použity k danému účelu
- vyrovnávají časový nesoulad mezi nákupem, výrobou a prodejem - umožňuje, aby probíhali tyto činnosti hospodárně
zásoby členíme na :
1. Skladovaný materiál : co vstupuje a bude s v podniku zpracovávat
Suroviny = nebo také základní materiál, jsou to všechny hmoty, které při výrobním procesu přechází cela nebo
části do výrobku a tvoří jeho podstatu
Pomocné látky = přechází přímo do výrobku, ale netvoří jeho podstatu
Provozovací hmoty = látky, které jsou potřeba k provozu firmy ( palivy, prostředky na čištění..)
Náhradní díly = předměty určené k uvedení hmotného majetku do původního stavu
Obaly = slouží k ochraně a doprav materiálu, zboží a výrobků, jsou vratné a nevratné
Drobný hmotný dlouhodobý majetek

2. Polotovary = prošli výrobou, a mohou existovat samostatně, plnit určitou úlohu (součástky)
Nedokončená výroba = byli ve výrobě, ale ještě nejsou materiálem a ještě se budou dále zpracovávat
Výrobky = byli vytvořeny v podniku a budou se prodávat
Zvířata = jsou mladá zvířata, zvířata ve výkrmu, kožešinová, ryby, včelstva, hejna slepic, krůt, kachen a perliček

3. Zboží = vystupují do podniku a beze změny se prodávají

materiál :
hlavní skupiny materiálu – Polotovary = spotřebují se v hlavní výrobě a tvoří podstatu výrobku
Pomocné a provozovací látky = používají se k různým činnostem, některé přecházejí do
výrobku, ale netvoří podstatu, některé slouží k údržbě
Náhradní díly = slouží k opravám výrobků, opravy strojů
Drobný hmotný majetek = slouží k opakovanému použit , (nářadí, speciální přípravky,
ochranné prac. pomůcky, přepravné obaly )

zásobování podniku :
- zahrnuje pořizování a skladování materiálu
- zabezpečuje podnik mat. , energií a dalšími činnostmi
fyzický tok - pořízení a skladování materiálu začíná u dodavatele a končí spotřebou ve výrobě - vlastní pohyb materiálu
informační tok - pořízení materiálu, skladování, obsahuje evidenci s výdejem do spotřeby - pohyb informací
- informace mohou fyzický tok předcházet, provázet, následovat
Provází – dodací list, dopravní dokumenty
Následují – faktura, výpis a úhrada
Předcházejí – plánování

LOGISTIKA = vědní obor, který se zabývá fyzickými toky zásob a informačními toky v písemné a ústní podobě
- cílem je tyto toky racionalizovat aby byly co nejefektivnější a aby zatížily firmy nejnižšími náklady
- spadá sem příjemka materiálu ( zboží )
logistika :
kvantitativní – fyzická inventura , kontrola nakoupených zásob
kvalitativní – přesně se nezkoumá , kontroluje se zda dodávka odpovídá dohodnuté jakosti. často se používá přejímka statistická,- kdy se kontroluje pouze části dodávky a z této části se usuzuje na kvalitu celé dodávky.
- z dokladů jsou nejdůležitější u dodavatele dodací list a faktura, u odběratele příjemka, skladní karta a výdejka

Útvar logistiky ( zásobování) je podnikový útvar, který se zabývá mnoha činnostmi:
- zjišťuje budoucí spotřebu materiálu a vůbec OM,
- uzavírá včas příslušné kupní smlouvy s dodavateli,
- doplňuje chybějící zásoby
- provádí průzkum trhu,
- snaží se udržovat zásoby na výši, která vyvolává co nejmenší náklady na jejich pořízení, skladování a udržování
§ podle toho jaké organizační jednotky v podniku realizují zásobování může být :
Organizace centralizovaná – zásobováním se zabývá jen jeden útvar pro celou firmu
Organizace decentralizovaná – zabývá se zásobováním více útvarů
Organizace smíšená – všechny nákupy jsou (smíšené) centralizované a skladování je decentralizované

Náklady na zásobování:
- vznikají při pořizování a při jeho skladování
- největší jsou Osobní náklady ( cestovné 515, výkony 518, odpisy, pokuty, penále, manka, škody)

oceňování zásob materiálu :
v pořizovacích cenách- čili cenou, za kterou byly zásoby nakoupeny včetně všech dalších N ( doprava …)
vlastními náklady – všechny skutečné vynaložené N na výrobu daného výrobku či poskytnutí služby
u zásob stejného druhu může být cena stanovena při příjmu a výdeji - při skladové evidenci :
1. – 1x za měsíc průměrem - aritmetickým průměrem
2. FIFO – první cena přírůstku se použije jako první cena úbytku ze skladu – tato cena se spíš použije při klesání cen, protože vykazovaný konečný zisk bude nižší
3. LIFO – vychází z předpokladu , že nejdříve se spotřebuje poslední dodávka – tento způsob je výhodnější při růstu cen,

10/ Zabezpečování podniku dlouhodobým hmotným majetkem - maturita

2010-11-05T02:25:00.000-07:00

DM dělíme na :
Obchodní majetek podniku tvoří : OM
DM DNM: 60 00,-( software, patenty, finan. investice ) > 1 rok
D.finanční M
DHM: > 40 000,-(pozemky,stavby,samost.mov.věci s dobou použit.> 1 rok)

způsoby pořizování DHM – uskutečňuje se podle předem předepsané kupní smlouvy
1. nákupem – ale pokud se to pořizuje rozsáhleji, tak se stanový technický dozor - stavební deník
2. vytvořením vlastní činností, investiční výstavbou - oceňujeme vlastními náklady
3. darováním, bezúplatným převzetím po skončení leasingu
4. vkladem od jiné osoby
5. přeřazením z osob. užívání do podnikání
6. finančním pronájmem

posuzování efektivnosti investic :
- zda se vrátí vynaložené prostředky na investici,
- porovnáním peněžních výdajů na investici( záporných peněžních toků)
- s peněžními příjmy z investice ( kladných peněž. toku )
- těmito příjmy budou odpisy zpořízeného DM + čistý zisk, který se jeho používáním získá
problémy s posuzováním efektivnosti :
1) jde o budoucí příjmy i výdaje týkající se dlouhého období
2) hodnota peněz se neustále mění a výdaje a příjmy se vztahují k různým čas. obdobím

INVESTICE = vynaložené fin. prostředky a nákup DM nebo invest. výstavbou
obnovovací – nahradit stávající kapacitu DM
rozvojové – rozšiřuje kapacitu majetku podniku
- při obojím se pořizuje modernější majetek
činnosti patřící do investic:
1. plánování : musíme mít přesné údaje o plán. údajích, o kapacitě a využití ( kapacita – max. výkon, a kapacita stroje závisí na : kapacitní normě – času a výkonu, a využitelnosti čas. fondu )
2. posouzení ek. efektivnosti investic
3. zajištění zdrojů financování
4. organizační příprava invest. výstavby
5. vlastní pořízení DM

zajištění zdrojů financování investic - zdroje : vlastní – vnější a vnitřní
cizí
- zdroje si podnik vytváří sám ( svoje ) – vlastní a vnitřní
vnější : vlastní kapitál se zvyšuje díky vkladům akcionárů - zda tato investice něco přinese
cizí : všechny vnější - bankovní dlouhodobý úvěr, emise dluhopisů, leasing
- banka poskytuje úvěr jen pokud jsme možni vrátit úvěr

organizační příprava inves.výstavby
- náročnost závisí na velikosti investic
- zpracování projektu se zadá investorovi - musí získat staveb. povolení ( nutné ), zajistit si dodavatelé – na základě výběr. řízení

používání DHM – opotřebení, odepisování, péče o DM

OPOTŘEBENÍ – amortizace : snižují se užitné vlastnosti majetku ( stoje, zařazení) , snižuje se přesnost, spolehlivost, výkonnost, zvyšuje se poruchovost, spotřeba energie, paliv a podniků - Fyzické opotřebení (materiální ), nebo Morální - v důsledku technického vývoje, zastarávání.

ODEPISOVÁNÍ – peněžní vyjádření DHM, umožňuje vyjádřit ZC, umož. správně stanovit náklady a cenu vytvářených výkonů, umož.podniku vytvořit si prostředky na obnovu DM a odběratelé nám platí cenu prodávaných výkonů - i odpisy , je to vlastně proces, jak se majetek opotřebovává a jeho hodnota přechází postupně do hodnoty výrobků či služeb a tím do jejich cen, vyjadřujeme pomocí odpisů a odepisování. Odpisy se počítají ze vstupní ceny majetku , neodepisují se například pozemky, um. předměty, sbírky a některé formy DNM , FM,
. DM odepisujeme Účetně (způsob, jak bude podnik vypočítávat stupeň opotřebení svých strojů, zařízení… , stanoví si ho sám podle svých potřeb.Odpisy se vypočítají jako určité procento z PC . Jestliže po několika letech sečteme částky odpisů, získáme částku , které říkáme OPRÁVKY - vyjadřuje o koli Kč se snížila hodnota DM za celou dobu jeho používání. ), nebo Daňově ( podle ustanovení zákona o daních z příjmů, můžeme si vybrat podle svých záměrů mezi odepisováním Rovnoměrným a Zrychleným . Způsob odepisování si stanoví každý podnik sám. )

PÉČE o DM – zahrnuje i školení obsluhy, údržbu ( kontrola, čištění, mazání, seřizování, ale patří sem i úklid a vytápění, vlivem celé údržby se zpomaluje fyz. opotřebení), opravy ( dělíme na Běžné a Generální. Běžné – podobná fce jako údržba, Generální – odstraňuje následky opotřebení )

ocenění DHM – Pořizovací cenou – pořiz.cena se skládá z ceny pořízení a z vedlejších pořiz. nákladů, jako např.
doprava
Vlastními náklady – u DM pořízeného vlastní činností - přímé a nepřímé náklady související s
vytv.DM vlastní činností
Reprodukční pořiz.cenou – rozumí se tím cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje.

vyřazování DHM – konečná fáze hospodaření s HM a může mít různé důvody : majetek je opotřebený, je pro podnik nepotřebný,nebo z jiných důvodů ( zničen , odcizen)
Vyřazování – cílem tohoto procesu je zabezpečit podnik potřebnou moderní technikou, udržet ji v dobrém technické stavu a řádně ji využívat aby bylo dosaženo žádoucích ek. efektů.
1. prodejem
2. likvidací v důsledku opotřebení - likvidace fyzická : demolice – majetek přestává existovat
3. v důsledku škody nebo manka
4. přeřazením z podnikání do užívání u indiv. podnikatele
5. darováním - neziskovým organizacím, přeřazení do os. použití , aby nebyli možné daň. úniky musí se udělat odhad.
6. vkladem do základního kapitálu jiného subjektu
* před uplynutím předpokládané doby používání - není zcela odepsán a má ZC, musíme ji promítnout do nákladů - jednorázový odpis
* po uplynutí – ZC se = 0, zpravidla se vyřazení uskutečňuje prodejem, nebo likvidací

9/ Živnostenské podnikání - maturita

2010-11-05T02:16:00.000-07:00

- zabývá se jim zákon o živnostenském podnikání
- živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku

Obecné podmínky pro provozování činnosti
1. věk 18 let
2. bezúhonnost, český výpis z trestného rejstříku
3. způsobilost k právním úklonům
4. osoba nemá nedoplatky vůči státu(zdravotní a sociální pojištění)

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY:
- praxe
- odborná a jiná způsobilost

Provozování živnosti průmyslovým způsobem
- jde o právo k provozování všech činností směřujících ke vzniku konečného výrobku, nebo služby(nahrazuje mnoho živnostenských listů) - strojírenství

Někdy je podnikatel povinen ustanovit svého zástupce a to.
1. Nesplňuje-li zvláštní podmínky provozování živnosti většinou praxe
2. Zahraniční fyzická osoba, která nemá povolen pobyt v ČR
3. Právnická osoba se sídlem v ČR
4. Zahraniční právnická osoba

ROZDĚLENÍ ŽIVNOSTI

1. PODLE DRUHŮ:
a) OBCHODNÍ
b) VÝROBNÍ
c) POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

2. PODLE PŘÍLOHY ŽIVNOSTENSKÉHO ZÁKONA
a) OHLAŠOVACÍ
ŘEMESLNÉ – podmínkou je vyučení v oboru a praxe v oboru
VÁZANÉ – odborná způsobilost a praxe
VOLNÉ – nemusí být nic (obchod)

b) KONCESOVANÉ
- pohřebnictví, taxi-služba = další zkoušky

Podle živnostenského zákona podnikají fyzické osoby podnikatelé, kteří jsou zapsáni v živnostenském rejstříku

Fyzické osoby mohou být také zájmy v obchodním rejstříku u krajského soudu a právnické osoby tam zapsány musí a vedou účetnictví.

8/ Podnik – základní článek tržní ekonomiky, právní formy podnikání - maturita

2010-11-05T02:13:00.000-07:00

PODNIK – základní článek tržní ekonomiky.
Organizace je jakákoliv instituce, kt.vzniká na základě zákonného způsobu založení. Dělení na: Ziskovou a Neziskovou
Podnikem rozumíme právní celek vytvořený předepsaným způsobem z lidí hmot., nehmot. a finan. majetku proto, aby produkoval a prodával statky a služby a svým vlastníkům zhodnocoval kapitál dosahováním zisků . Má způsobilost zakládat, měnit nebo zrušit vztahy jiným organizacím či obyvatelstvu.

druhy podniku :
podle předmětu činnosti – výrobní
obchodní
dopravní
podle velikosti – velké
malé
střední
podle právní formy – jednotlivci
obchodní společnosti
státní podniky
družstva

PODNIK JE SAMOSTATNÁ PRÁVNÍ EKONOMICKÁ A ORGANIZAČNÍ JEDNOTKA .
1. má právní subjektivitu : vystupuje svým jménem
2. ekonomickou samostatnost : náklady uhrazující z výnosů
3. samostatné rozhodování o způsobu řízení

podnikat mohou : FO – na základě živnost.smlouvy, živn. listů a zápisu do živnosten. rejstříku
PO – na základě společenské smlouvy , žinost. listů a zápisu do obchodního rejstříku
ŽIVNOSTEN. REJSTŘÍK – je seznam všech živností regionu , vede ho městský úřad,
OBCHODNÍ REJSTŘÍK – veřejný seznam , vede ho krajský soud , zápis do OR může být dobrovolný , nebo je povinnost zápisu který stanový obch. zákoník :
FO – musí zapsat do OR, jestliže splňuje alespoň 2 podmínky ze 3.
1. výše obratu dosáhla u posledního uce období 80 mil. Kč
2. majetek dosahuje min. 40 mil. Kč
3. když zaměstnává více než 50 zaměstnanců

podnik má obsahovat :
název firmy
sídlo ( nebo provozující osobu), bydliště ( FO), místo podnikání
IČO , DIČ
předmět podnikání
u obch. společnosti jméno a bydliště, nebo firma a sídlo společníků, výše jejich nákladů

PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ
odlišují se : velikostí majetku, kdo ručí, vlastnictvím, počtem zakladatelů, nebo vlastníkům, nároky na počáteční kapitál, účastí vlastníků na činnosti a řízení, zjišťováním, rozdělováním, zdaňováním zisků, administrativní náročností, finančními možnostmi : možnost získat cizí kapitál.
FO – osoby podnikající podle živnostenského oprávnění, podniky jednotlivců, obchodníci…
- osoby podnikající podle jiného oprávnění ( lékaři , právníci…)
- osoby provozující zemědělskou činnost podle zvláštních předpisů ( rolníci, zemědělci…)
PO – osoby, obchodní společnost, podniky zapsané v OR s živnostenským oprávněním
- podniky zapsané v OR siným oprávněním ( pojišťovny, banky… )
- organizace, kt. nejsou zapsané v OR, ale mají živ. oprávnění ( soukr. školy…)
Živnosti – každý, aby získal živ. list musí splňovat podmínky – právní způsobilost, morální bezúhonnost…
dělení živností : řemeslné – výuční list, praxe v oboru
vázané – nutnost předložit výuční list, praxe, vzdělání , zvláštní vzdělání a osvědčení
volné – nejsou zvláštní předpisy
koncesované - požadavek spolehlivosti, živ. úřad určuje další podmínky ke splnění , průkazem je
koncesní listina ( taxi, doprava, obchod se zbraněmi, směnárna …)

další formy podnikání:
1. smlouva o tichém společenství – určitý podíl z podnikání má společník
2. smlouva mandátní – vykonání obchod. záležitosti. Ten kdo to vykoná je mandatář, pro koho to dělá – to je mandát( využití v obchodech s CP)
3. smlouva o sdružení – společnost založena za určitým společenským , vzdělávacím, kulturním účelem
4. obchodní zastoupení - nezávislý podnikatel, on pro firmu uzavírá obchody, a hledá partnery i pro jiné firmy. Za poskytnutou zakázku ( službu) je placen provizí ( určité % ze zisku)
5. holdingová spol. – kapitálové sdružení různých obchodních společností. ( př.:.1 firma – ovládá, a druhá dělá reklamu)

OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI – Osobní a Kapitálové
1. společnost s ručením omezeným – s.r.o., může být založena 1 -50 osobami, celkový min. vklad – 20 000,-/na jednoho společníka, ručí se do výše vkladů, ale povinně se vytváří rezervní vklad, a zisk se zdaňuje podle zákona o daních a zisků PO, zdaňují se jako u FO ( podíl na zisku ), nejvyšším orgánem je valná hromada všech společníků. Ta rozhoduje o nejdůležitějších záležitostech.Další je statutární orgán – vede společnost a jedná jejím jménem .Dozorčí rada – zřizuje se, jestliže to stanoví společ. smlouva.

2. veřejná obchodní společnost - v.o.s. , nebo jméno jednoho ze společníků + spol. , mohou zakládat min 2 osoby, nemusí mít počáteční vklad, smlouva musí být sepsána právníky, ručí celým svým majetkem, zisk se rozděluje, pak se daní daní z příjmů a rozděluje se rovným příjmem

3. komanditní společnost - kom.spol. , komplementáři – ručí celým svým majetkem, a řídí společnost,platí pro ně zákaz konkurence . Komandisté – vkládají kapitál, neřídí společnost – zastupují, ručí svými vklady do společnosti, neplatí pro ně zákaz konkurence

4. akciová společnost – a.s. , založení se může uskutečnit dvěma způsoby :
1. bez upisování akcií – když zakladatelé sloučí zákl. kapitál, jehož výše je nejméně 2mil. Kč
2. na základě výzvy upisování akcií – akcie se prodávají, min. výše kapitálu je 20 mil.Kč
- zákl. kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o normální hodnotě
- povinností je vytvářet rezervní fond , akcie může být na majitele nebo na jméno, akcie je cenný papír a jeho držitelem je akcionář, který je vlastně společníkem
- nejvyšší orgán je valná hromada akcionářů , kt. zasedá min. 1 . ročně
akcie : kmenové – tvoří součást zákl. kapitálu
prioritní – s nimi je spojeno výhradní právo na vyplácení dividence
zaměstnanecké – stabilizace zaměstnanců
výkonný orgán – představenstvo , výkonný výbor, dozorčí rada – dohlíží na představenstvo
výkonný výbor : většinou hlavní akcionáři, podle volby..
dozorčí rada : z řad vedení bankovnictví, i z jiných výkonných řad , zisk se zdaňuje jako u PO

5. družstvo – základní kap. je 50 000 ,- , společenství neuzavřeného počtu osob ,družstvo je právnickou osobou založenou za účelem podnikání nebo k zajišťování hosp., sociálních a jiných potřeb svých členů. min. 5 družstevníků, družstvo se zakládá ustavující schůzí, musí zvolit představenstvo a kontrol. komisy, nejvyšším orgánem je členská schůze družstva zakládající jsou členové kteří složí základní vklad nejméně 50 000Kč. ,členy mohou být PO i FO , družstvo vzniká dnem zápisu do Obch.rejstříku.

1 ZISKOVÝ SEKTOR (ČD, Česká pošta, soukromé školy)

2. NEZISKOVÝ SEKTOR (nemocnice, policie, státní školy)
- zdroje pro neziskový sektor se vytváří v ziskovém sektoru (státní rozpočet)
- státní podnik vzniká vydáním zakládací listiny a zápisem do obchodního rejstříku
- v čele stojí ředitel jmenovaný zakladatelem
- kontrolním orgánem je dozorčí rada

7/ Hospodářský cyklus, ekonomická stabilita státu - maturita

2010-10-21T08:19:00.000-07:00

MAKROEKONOMIE – zabývá se národním hospod. jako celek, slouží k hodnocení vývoje Eko pomocí makroekon.
ukazatelé : HDP – slouží k úrovni eko
nezaměstnanost – určuje se míra nezaměstnanosti
inflace – znehodnocení peněz
platební bilance – poměr mezi zahraničními vývozy a dovozy
úpadek v eko: když reálná hodnota hrubého dom. produktu 2 roky po sobě klesá

HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS - sledujeme pomocí makroekonomických veličin.
fáze:
1. Fáze cyklu : každý hospodářský cyklus má 4 fáze :
Recesi – je nejvýznamnější fází cyklu. Nastává když ve dvou po sobě následujících čtvrtletích dochází k poklesu HDP. V této fázi dochází k růstu počtu nezaměstnaných , poklesu zisků. Klesá i obrat vnitřního a zahraničního obchodu, roste počet bankrotů podniků. Období nejvyššího úpadku
Dno (Sedlo) - pohyb shora uvedených veličin zastaví.
Vzestup – veličiny se zde pohybují opačným směrem, než v recesi. Vzestup končí dosažením horního bodu obratu ( vrcholu).
Sestup

- cyklus se opakuje po uplynutí několika let, zpravidla za 6 – 8 let.
2. Příčiny cyklu :
vnější – populační změny (růst populace může vést ke zvýšení úrovně produkce a zaměstnanosti, a naopak)
vynálezy a inovace ( počítače, voje aut – to vede k rozvoji podnik. aktivity a investování)
války a polit.události
vnitřní – spotřeba spotřebitelů ( čím větší, tím více musí firmy vyrobit – snižuje se nezaměstnan.a naopak) podnikové investice ( stavění hal, nakupování strojů,čímž zvyšuje kupní sílu spotřebitelů )
činnost státu (to je fiskální a monetární politika)

HDP – ukazatel množství produkce měřené v cenách, které se v zemí za období jednoho roku vyrobí
Nominální - vyjadřujeme v cenách daného roku
Reálný – v cenách nějakého základ. roku , reálný produkt je nominální produkt očištěný od vlivu změn cen.
velikost HDP zjistíme dvěma metodami:
1. M. toku produktů
– kdy HDP je součtem všech finálních statků a služeb( spotřeby, soukromých investic, vládních výdajů ..) Finální statky jsou zboží a služby konečné spotřeby ( bez tzv.meziproduktů ) To, co firmy přidají k HDP, je vyjádřeno tzv. Přidanou hodnotou. ( přidanou hodnotu v každé firmě tvoří mzdy a platy, zaplacené úroky, vyplacené dividendy, ale nikoliv platby firem jiným firmám za mat., energii, stroje…

2. M. toku důchodů
– kdy HDP je součtem všech důchodů ve společnosti (mezd, platů, úroků,rent, nepř.daní, znehodnocení kapitálu a zisků.
- obě tyto metody dají stejný výsledek.
ČDP – ( čistý dom. produkt) odečteme-li od HDP znehodnocení kapitálu ( opotřebení kapitálu )
POTENCIÁLNÍ PRODUKT - pomocí něj můžeme vyjádřit produkční kapacitu národního hospodářství , je to vlastně produkt při vysoké zaměstnanosti. K pochopení spotřeby domácnosti potřebujeme znát : osobní důchody ( je tvořen příjmy – důchody, které domácnost získá v podobě mezd, platů, úroků, dividend , rent…)

NEZAMĚSTNANOST = patří mezi makroekonomické ukazatele, které vypovídají o stavu eko. Měříme ji jako podíl nezaměstnaných na ekon. aktivním obyvatelstvu.Mezi toto obyvatelstvo se počítají: všichni zaměstnaní a nezaměstnaní.
typy nezaměstnanosti:
a) Frikční nezam. – vznikne tak, že se lidé stěhují z místa na místo, hledají v témže místě jiné zaměstnání s lepším výdělkem, hledají zam. po ukončení školy…

b) Strukturální nezam. – vzniká v důsledku nesouladu nabídky a poptávky po práci .Příčinou je především rychlejší rozvoj eko a změn v ní.

c) Cyklická nezaměstnanost – souvisí s hosp.cyklem, kdy v jeho fázi poklesu roste nezaměstnanost a ve fázi vzestupu nezaměst. klesá.

- V eko se často setkáme s pojmem MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI. Nezaměstnanost je velmi negativní jev tržní eko. Znamená nevyužívání jednoho z nejvýznamnějších výrobních zdrojů, zhoršení život. úrovně nezaměstnaných a jejich rodin, zhoršení zdrav. a psych. stavu nezaměstnaných lidí

INFLACE= důležitý makroekonom. ukazatel. Inflace znamená růst celkové cenové hladiny, tedy všeobecný růst cen. Je to pokles hodnoty, či kupní síly peněz. MÍRA INFLACE vyjadřuje změny celkové cenové hladiny.
pojmy :
Deflace – je opakem inflace. Znamená klesání celkové cenové hladiny.
Dezinflace – znamená snížení míry inflace .
Mírná inflace - se vyjadřuje jednomístným číslem
Pádivá inflace – se vyjadřuje 2 – 3místným číslem
Hyperinflace – SE VYJADŘUJE 4 A VÍCE MÍSTNÝM ČÍSLEM.

příčiny inflace : příčina inflace je v růstu mezd, růstu cen určitých surovin.. .
- inflace přerozděluje důchody a bohatství ve prospěch dlužníků. Přináší zisky jedněm a ztráty jiným, protože ji lidé nedokáží odhadnout.

PLATEBNÍ BILANCE = je to údaj o peněžních tocích země a do země – že platební bilance souvisí s pohybem peněz mezi státy. Je to bilance všech ekonomických transakcí mezi národní eko a zahraničím. Skládá se z obchodní bilance, což je výsledek směny zboží a služeb mezi státy. Pohyb zboží se člení na : suroviny, průmyslové spotřební zboží, zemědělské produkty a výrobní prostředky . Dále do platební bilance patří pohyb kapitálu, ( krátkodobý či dlouhodobý). Platební bilanci dělíme na :
aktivní – převaha finančních prostředků ( příjmů ze zahraničí nad výdaji )
pasivní
vyrovnaná
- do platební bilance patří i mezinárodní pohyb důchodů ( zisků, rent,úroků, a dividend ) a mezinárodní transferové platby ( převody mezd a platů, hospod. pomoc, dary, alimenty…)

FISKÁLNÍ POLITIKA – je dána příjmy a výdaji státního rozpočtu. Spočívá ve změnách daň. příjmů, ve vztahu ke státním výdajům. Sníží –li se daně , zůstane více peněz jednotlivcům a firmám, které začnou více utrácet, to znamená – zvýší se poptávka a klesne nezaměstnanost. Je to vlastně politika realizovaná prostřednictvím státního rozpočtu. Státní rozpočet je fond finančních prostředků státu, a je bilancí příjmů státu a jeho výdajů.
Státní rozpočet může být :
Deficitní ( příjmy jsou menší než výdaje )
Přebytkový ( příjmy jsou větší než výdaje),
Vyrovnaný.
Fiskální politikou se ovlivňuje především úroveň celkové poptávky v zemi. To má význam pro velikost produktu a úroveň zaměstnanosti.

MONETÁRNÍ POLITIKA – neboli peněžní politika se realizuje prostřednictvím centrální emisní banky, která má potřebně nástroje pro tuto politiku v podobě:
Povinných bankovních rezerv - spočívá ve skutečnosti, že banky mají povinnost uložit u centrál.banky určité procento vkladů. Tím se jim snižují prostředky , kterými mohou disponovat.
Změny úrokové míry – jejíž zvýšení vede ke zdražení úvěrů a snížení má za následek zlevnění úvěrů.

Operace na volném trhu – prodej a koupě státních CP. Prodej státních CP povede k přílivu peněz do státního rozpočtu. Jejich nákup naopak znamená odliv peněz ze stát. rozpočtu.
- mimo fiskální a monetární politiku máme ještě důchodovou a zahraniční obchodní politiku. Vláda má za cíle nízké procento nezaměstnanosti, mírné inflace, vyrovnání platební bilance…, jsou to obtížné dosažitelné cíle, ale má i nástroje, kterými se pokouší těchto cílů dosáhnout. Jsou jimi právě tyto politiky. ↑

6/ Náklady a výnosy a hospodářský výsledek, kalkulace - maturita

2010-10-21T08:14:00.000-07:00

Hmotná : koloběh statků, služeb a práce , cílem je uspokojit potřeby zákazníků užitečnými statky a službami
Finanční : koloběh peněz, cílem je dosažení zisků = ( rentabilita) + udržování platební schopnosti ( likvidace)

HMOTNÁ STRANA:
- podstatou hmot.str. činnosti podniku je uspokojování potřeb zákazníků
- mn. stanoví hl. cíle podniku, strategii a nástroje k jejich dosažení, a pak probíhá koloběh statků a služeb : to jsou tyto činnosti:
1. Na základě sledování trhů se provádějí změny ve výrob. programu
2. Pracovníci – investiční výstavby, zásobování personalistiky – zabezpečují podik DM, materiálem, službami a zaměstnanci
3. Provoz. pracovníci pomocí strojů vyrábějí výrobky
4. Pracovníci odbitu výrobky prodávají

FINANČNÍ STRANA :
- peníze hrají důležitou roli
- činnost podniku musí být zabezpečena penězi, těmi se vyjadřuje a zjišťujme jak podnik hospodaří
- řízení fin. str. je zaměřeno na to, aby podnik při získávání a používání fin. zdrojů dobře hospodařil
- vede ke zhodnocování kapitálu, který do něj vložily investoři.
- podnik má být schopen uhrazovat své závazky - LIKVIDITA
- 2 cíle spolu souvisí a ovlivňují se stejně jako fin. stránka s hmotnou
- dosahuje-li podnik zisků, zvyšují se jeho vlastní fin. zdroje, posiluje se platební schopnost
- nemá-li podnik peníze na nákup zdrojů ( mat., energie, mzdy…) - nebude plynule vyrábět – ztrát – sníží finanční zdroje, tím se prohlubuje plateb. neschopnost

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK :
- výsledek činnosti podniku, z finanční stránky
- může jimi být ZISK x ZTRÁTA
- nejdůležitější fin. ukazatel, charakterizující hospodaření podniku
- z možných nákladů a výnosů vyplívá, že HV lze plánovat a zjišťovat v různé struktuře
- HV – je výrazným zdrojem přírustku peněz a financování
Porovnáme –li : Náklady a Výnosy = Hospodářský výsledek
1. Finanční uce ( finanční plán)

2. Manažerské uce
- zjišťuje se HV z jednotlivých činností, středisek, a jiných vnitropodnikových útvarů

ZISK:
Rozdělení zisků :
- přidělení do zákonného rezervního fondu , úhrada ztráty z min. let, přidělení do dalších fondů – rozvoje, kultury…, ponechá se v podniku jako tzv. ,,Nerozdělený zisk z min let“, použití na výplatu dividend a ostatních podílů na zisku, tantiémy ( = odměny členům dozorčí rady, statutárním organizacím)

Vypořádání ztráty:
- musí být v souladu s obch. zákoníkem , v souladu se společenskou smlouvou nebo stanovami ( = zásady)
- může se uskutečnit úhradou od společníků , nebo z nerozdělení zisku z min. let z rezervního fondu, převedením do příštího roku s předpokladem zisku, snížení zákl. kapitálu - zápis v Obch.R.

Zvyšování zisku :
- neustálá snaha zvyš. zisků je v tržní eko motorem podnikání
dělíme na:
Zvyšování zisků zvyšováním výnosů :
- snížením ocenění nákupů, snížením hospodaření ( topení, světlo), častá údržba a využití stroje
Zvyšování zisků snižováním nákladů na jednotku produkce :
- obratem, kvalitnější výrobky KALKULACE - propočet nákladů na kalkulační jednici
- jednotka výkonu podniku , a musí být přesně obsahově a objemově vymezena
dělení: z hlediska času
předběžná – předkládané náklady, vychází z toho co už bylo
výsledná – čerpá info z uce, slouží pro kontrolu a porovnání
Kalkulační vzorec: každá kalkulace se skládá z kal. položek, jejichž počet závisí na činnosti a velikosti podniku
Podrobný kalkulační vzorec používaný u větších podniků :
1. Přímý materiál
2. Přímé mzdy
3. Ostatní přímé náklady
4. Výrobní režie – výrobní středisko
vlastní náklady výroby
5. zásobovací režie – sklad , přeprava
6. správní režie – sekretářky
vlastní náklady výkonu
7. odbytová režie – spojené s prodejem a skladování výrobků
úplné vlastní náklady výkonu
8. zisk
prodejní cena

Stanovení nákladů na kalkulační jednici
- přímé N se stanoví podle THN ( technicko hosp. norem) THN = norma spotřeby,materiálu, času u výrobních dělníků
- u režijních N se určí celkový objem , to se určí z rozpočtu a dále se používá kalkulace:
DĚLENÍM - nejjednodušší, užívá se ve výrobních podnicích se stejnorodou výrobou (1 druh výrobků), celková částka rozpočtovaných nákladů se dělí plánovaným množstvím výrobků

POMĚROVANÝMI ČÍSLI - podnik vyrábí několik druhů stejnorodých výrobků, kte. se od sebe liší pouze velikostí, rozměry… , 1 z nich se určí jako základní a na tento výr. se přepočte spotřeba na ostatní výrobky pomocí poměrových čísel

PŘIRÁŽKOVOU KALKULACÍ - přirážky = užívají se tam, kde jednotlivé druhy výrobků vyvolávají rozdílné náklady : Přímé / Nepřímé …, . , náklady se stanoví na jednici pomocí přirážky, vyjadřující poměr rozvahových nákladů ke zvolené základně

NÁKLADY – potřeba věcných prostředků a práce při hosp. činnostech podniku
- Explicitní : skutečně vynaloženy v peněžní podobě na nákup a pronájem výr. faktorů, běžně je zjistíme z uce

- Implicitní : pomyslné náklady, podnik je neplatí, ale musí si je uvědomit. V uce se neeviduje
podle druhu :

- Provozní ( běžné ) – běžné náklady, kt. vznikají v průběhu výroby či poskytování služeb ( sptřeba mat., energie, služby, mzdy, daně …) Materiálové / Nemateriálové

- Finanční - náklady, kte. nějak souvisí s finančními operacemi podniku (pokuty, pojistně,úroky, operace s CP, změny kurzů cizích měn)

- Mimořádné – manka a škody, změny ocenění majetku
podle vztahu objemu výroby:
- Fixní – stálé , objem výroby se nemění
- Variabilní – proměnlivé, s objemem výroby se mění, stoupají nebo klesají
podle činností: ( u kalkulace) podnik má více čin., vyrábí víc druhů výrobků nebo poskyt. více druhů služeb

- Přímé ( jednicové ) – můžeme je stanovit přímo na tzv kalkulační jednici, vycházíme z technicko hospodářských norem

- Nepřímé ( režijní) – nelze stanovit přímo na kalkulační jednici , určují se z pravidla formou režijní přirážky ke zvolené rozvrhové základně
podle místa vzniku :
- N. zásobovací činnosti
- N výrobní činn.
- N. správní činn.
- N. odbytové činn.

- Proporcionální – mění se sejným tempem ( materiál nebo úkolová mzda )
- Degresivní – stoupají pomaleji než-li produkce ( spotřeba energie)
- Progresivní – stoupají rychleji něž objem výroby ( mzdy za přesčas. práce)

VÝNOSY – peněžní částky, kt. podnik získal ze svých činností za určité období – a to měsíc či rok. Hlavními výnosy podniku jsou tržby, který byly získány prodejem výrobků, zboží , poskytováním služeb.Peněžní ocenění výkonů .
dělíme podle činnosti: podnik většinou uskutečňuje více provozních činností tj.
Výrobní
Obchodní
Dopravní – v jejich rámci vytváří i různé druhy výrobků
podle organických složek : sleduje podnik, proto aby hmotně zainteresoval jedn. podnikové útvary na výsledcích své práce , sledují náklady a výnosy
Prvotní
Druhový
podle druhů
– 6.uce tř.

- Provozní – získané z provozně – hospodářské činnosti podniku, to znamená z činnosti, pro kterou byl podnik zřízen – zejména o tržby za prodané výrobky a zboží, tržby za přepravu zboží či osob, poskytování různých služeb zákazníkům,

- Finanční – výnosy získané z účastí a finančních investic

- Mimořádné – získané mimořádně –vznikají např. při prodeji maj. podniku , při inventarizaci, darováním.

VÝDAJE – představují úbytek hosp. prostředků, ale nemusí být v souvislosti s náklady
PŘÍJMY – přírustek hosp. prostředků

5/ Vznik a vývoj peněz - maturita

2010-10-21T05:12:00.000-07:00

Vznik peněz – vznikly vývojem směny, který souvisel se zbožní výrobou. S rozvojem produkce celkově a zvětšováním části určené pro směnu vznikly tzv. Komoditní peníze = určité zboží bylo druhem zboží ostatní . Od nich byl jen krok k penězům papírovým a dnešním bankovním penězům .

Historie:
1. Lidé si začali mezi sebou vyměňovat statky a sl.,kt.vlastnili. Tomuto směňování statků říkáme Naturální směna.

2. To dlouho nevydrželo, a vznikl Všeobecný ekvivalent, kt. by byl směnitelný za všechna ostatní zboží. Za tento všeobecný ekvivalent platilo nejdříve velice nepraktické zboží – hovězí dobytek, olej, pivo, mušle, drahé kovy… Tomuto druhému období ve vývoji peněz říkáme Období předmincovní. Postupně se zvyšovaly nároky na platidla - -muselo být malé, skladné, dělitelné… platili ulitami

3. Lidé poznávali výhody drahých kovů, kt. měly různou podobu a tak začali na dovy razit podoby vládců, a začali vznikat první mince . V Rusku se od 14.st.používaly stříbrné pruty. = tím vzniklo pojmenování rubl.

4. století kovových peněz - 19.st. Mince z drahých kovů se časem neosvědčily a tak byly nahrazovány penězi, kt. jsou takzvaně Kryté zlatem .Užívání papír. bankovek se rozšířilo.Jsou přenosné, lehké . Peníze jsou chráněny proti padělání různými způsoby ( kvalita rytí a tisku, vodoznaky ..)

5. Současnost : Bankovní peníze – šeky a platební karty, kt.jsou vypisovány na vklad v bance .

Peníze jsou : tzv. Dokonale likvidní – můžeme je vyměnit v podstatě za cokoliv a kdykoliv, nelze je bez omezení nahradit jiným statkem, a když je potřebujeme, nemůžeme si je vyrobit.

Fce peněz = všeobecný ekvivalent ( za peníze lze měnit vše)
prostředek směny = ochota lidí přijímat peníze k úhradě svých závazků, - platit jimi za nejrůznější druhy výrobků či služeb, které potřebují.
Tuto úlohu plní :
Oběživo : bankovky a mince
a Bankovní peníze : peníze na účtech v bankách k okamžitému vyzvednutí
míry hodnot = schopnost peněz ocenit ostatní statky v penězích . ( oceňuje se v korunách, dolarech,…)
uchovatele hodnot = POKLAD – peníze udržují hodnotu v čase. Můžeme je uložit a nákup uskutečnit později. Zda je vysoká míra inflace , čili znehodnocování peněz, pak se nám příliš nevyplatí peníze šetřit, protože s časem ztrácejí svoji hodnotu.
platidla

Formy peněz:
1. Agregát M1= transakční peníze – je to mince, papírové peníze, a bankovní peníze, to jsou vklady u bank, které jsou určeny k okamžitému vyzvednutí .Vklady lze rovněž považovat za peníze – jsou penězům rovnocenné .
- hotové peníze
- bankovní peníze

2. Agregát M2 = skoropeníze – peníze uložené na určitou dobu ( uložené na dobu určitou, jsou určeny k tomu, že bychom s nimi mohli okamžitě manipulovat. Jsou to vklady s různě dlouhou výpovědní lhůtou a některé CP.

3. Agregát D = úvěr – hypotéky, obligace…

Definice :
jsou to mince, papírové peníze a šekové knížky. To jsou peníze v úzkém slova smyslu.
Papírové peníze jsou peníze s tzv. Nuceným oběhem = státem nařízenou povinností je přijímat za zboží a služby. Jsou nesměnitelné za drahé kovy a plnohodnotné jsou zlaté a stříbrné mince. Dříve bylo možné papír. peníze za drahé kovy měnit. To se nazývalo Období zlatého standardu.

Finanční zprostředkovatelé: banky, pojišťovny, penzijní fondy, burzy… - ty mají svá aktiva i pasiva (šeky, pojistky, vkladní knížky, vkladové certifikáty, CP…

- Ekonomické subjekty vytvářejí poptávku po penězích . nabídku peněz pak vytváří stát prostřednictvím své Centrální banky, která peníze vydává ( banka emisní )

ZBOŽÍ : slouží k uspokojování potřeb
Užitečná hodnota : souhrn vlastností , kt. uspokojují potřeby a pro které si ji kupují
-> vzniká ve výrobě a zaniká spotřebou
- kvalita zboží k výrobě ve vstupních jakostech

Jakost zboží : souhrn užitných vlastností

Ukazatele jakosti: měřitelné vlastnosti, kt.nejlépe vystihuje

Užitnost výrobků: kvalitativní vyjádření jakékoliv vlastnosti, pokud vyjadřuje užitnou vlastnost, je ukazatelem jakosti

4/ Trh a tržní mechanizmus - maturita

2010-10-21T05:08:00.000-07:00

Trh a tržní mechanismus – základní charakter. tržní ekonomiky

TRH – místo, kde dochází ke směně zboží na základě nabídky a poptávky či rozdělování a směny . Součástí trhu jsou i domácnosti, podniky, organizace, a stát .

SMĚNA - činnosti, kt. se uskutečňují po ukončení výroby až do předání výrobků spotřebiteli. K tomu dochází na trhu.

CENA = podává info a ovlivňují výrobce a kupující

Tržní cena – cena, za kterou budou statky a služby směněny za peníze. Cena při níž se Nab = Popt. Za těchto podmínek : existuje mnoho kupujících i prodávajících . Žádný jednotlivec nemůže regulovat ceny
- Kupující i prodávající vědí o cenách na trhu
- K. i P. mohou svobodně vstoupit na trh, nebo jej alespoň opustit
- Rovnovážná cena je jediná, kt. může existovat po jakoukoliv dobu

Přebytečná poptávka: výše x nabídce . Povede ke zvyšování ceny tak dlouho, dokud se P a N nevyrovná

Přebytečná nabídka : vede ke snižování cen, dokud se nevyrovnají

ELASTICITA – pružnost N. a P. , jak pružně reaguje N.a P. na změnu ceny
- podstat tržního mechanizmu, kde je eko řízena trhem
- u zboží , kte.není ničím nahraditelné je malá pružnost P. – mléko, pečivo…)

Fce trhu :
Informační – prostřednictvím cen přenášejí trhy informace
Stimulační – rozvíjí se eko činnosti
Přerozdělovací – rozděluje důchody jednotlivým subjektům

TRŽNÍ MECHANISMUS – regulace ( upravování ) ekonomiky , působení nabídky a poptávky

PRVKY- nabídka, poptávka a cena

Dochází ke změnám tím, že lidé mění vkus, mění se ceny… Tyto změny se promítají do cen statků a služeb. Tržní mechanismus pracuje sám, užívá ceny, prodeje a zisky jako signály pro chování výrobců a spotřebitelů.

Nabídka – množství zboží a služeb násobené jejich cenami. Je to souhrn zboží a služeb, které jsou firmy schopny a ochotny při daných cenách na trhu, daných výrobních zdrojích a technologických možnostech vyrobit.

Poptávka – je množství zboží a služeb určitých cen, které jsou domácnosti, , firmy a vláda schopny a ochotny koupit při cenách a důchodech, které mají k dispozici a při individuálních preferencích.

Cena – je základním zdrojem informací pro tržní subjekty a ovlivňuje jejich chování. její úloha je v tržním systému nezastupitelná. Je výsledkem stavu nabídky a poptávky na trhu
( tržní cena)

TRŽNÍ ROVNOVÁHA : čím je cena zboží na trhu vyšší , tím více výrobců přichází na trh a chce prodávat své zboží. Je-li cena zboží nízká, nabídka se snižuje, protože výrobci nemají zájem prodávat za nízkou cenu. Situace, kdy při určité ceně dochází k vyrovnání nabídky s poptávkou.

Bod tržní rovnováhy – průsečík křivky Nab. a Popt.

ZÁKON NABÍDKY = za jinak stejných okolností jsou výrobci ochotni na trhu nabízet za vyšší cenu více výrobků a za nižší cenu méně .
Nabídka může být:
Individuální – nabídka jednoho výrobce nebo jedné fy
Tržní – součet všech individuálních nabídek na určitém trhu

ZÁKON POPTÁVKY = za jinak stejných okolností, jsou kupující ochotni na trhu kupovat za vyšší ceny méně výrobků a za nižší cenu více výrobků .
Poptávka může být :
Agregátní : celková suma všech koupí
Individuální – poptávka jediného kupujícího
Dílčí – poptávka po jednom určitém výrobků

Tržní subjekty: - jsou to domácnosti a firmy,, ekonomové předpokládají, že jejich chování v tržní ekonomice je racionální, tj, že nejednají náladově či nahodile. Takové chování znamená porovnávání prospěchu s náklady. Ve skutečnosti tomu tak vždy není. V rámci tohoto rac. chování, domácnosti usilují o maximalizaci užitku, firmy o maximalizaci zisků. Domácnosti vytvářejí v tržní eko poptávku po zboží a službách a nabídku práce, půdy a kapitálu, tj. výrobních zdrojů . Firmy vytvářejí poptávku po těchto výr. zdrojích, za které domácnostem platí mzdu, rentu a zisk v určité formě ( dividendy, úroky). Zároveň vytvářejí nabídku zboží a služeb, které jsou výsledkem technologického zpracování výrobních zdrojů.

Členění trhu:
T.zboží :
a) dílčí trh - tam se jen kupuje jediný druh zboží
b) agregátní t. – veškeré zboží

T. práce – sjednává se cena práce, což je mzda. Jde o nabídku a poptávku po pracovní síle.

T. finanční :
a) t.peněžní – obchoduje s krátkodobými cennými papíry splatnými do 1 roku
b) t.kapitálový – trh cenných papírů ( akcie, obligace, vkladové listy, podílové listy…)

Kapitálový trh se ještě dále dělí na :
Primární ( nákup CP . přímo od emitenta – vydavatel
Sekundární ( burza )
Neorganizovaný ( obchod mezi bankami nebo obchody)

P Ř Í K L A D Y :
1. N > P cena klesá 2. N < P cena stoupá 3. N = P bod tržní rovnováhy , cena zůstává stejná

3/ Koloběh hospodářských prostředků - maturita

2010-10-21T05:05:00.000-07:00

Hospodářský proces – souhrn výroby, rozdělování a spotřeby v návaznosti na sebe. hlavní složkou hospodářského procesu je výroba, při které dochází k přeměně vstupů ve výstupy.

Koloběh hospodářství – neustále se opakující proces

KOLOBĚH HOSPODÁŘSKÝCH PROSTŘEDKŮ

VÝROBA - ROZDĚLOVÁNÍ SMĚNA - SPOTŘEBA
výr. proces nabídka TRH poptávka spotřebitelé
KUPUJÍCÍ

výrobci -> nabídka -> TRH -> poptávka -> zákazníci
výroba statků a služeb k spojovací článek mezi spotřebitelé – jednotlivci, firmy, podniky, stát…
uspokojení lidských výr. a spotřeb. .Místo, Spotřeba je konečná nebo výrobní
potřeb kde se setkává nab.s - konečná : jednotlivci, domácnosti
poptávkou koloběhu. - výrobní – firmy, podniky, nebo stát
neustále se opak. proces nákup statků a služeb, které vstupují do dalšího výrobního
výroby rozdělování procesu
směny a spotřeby .

KOLOBĚH NAŠÍ EKONOMIKY
Domácnosti – firmy , podniky – stát

DOMÁDNOSTI FIRMY

STÁT

HOSPODÁŘSKÝ PROCES

VÝROBA -> ROZDĚLOVÁNÍ + SMĚNA -> SPOTŘEBA

STATKY + SLUŽBY -> TRH -> LIDSKÉ POTŘEBY
↓
VÝROBCI -> s NABÍDKOU +kupující s POPTÁVKOU

2/ Ekonomické systémy, úloha státu ve smíšené ekonomice - maturita

2010-10-21T05:03:00.000-07:00

Typy eko: = podle odpovědnosti na zákl. eko otázku známe tyto typy eko:

1. TRADIČNÍ
- hospodářství na nízké úrovni, výroba jen pro svoji spotřebu ( zvykový eko. systém )

2. PŘÍKAZOVÁ
- bývala v zemích socializmu - dnes Kuba, Albánie ( státem řízená )

3. TRŽNÍ
- hospodářství se vyznačuje tím, že je řízena trhem ( nabídka – výroba, poptávka – kupující )

4. SMÍŠENÁ
- část hosp. je řízena státem, a část tržní eko ve skutečnosti neexistuje v čisté podobě , jen příkazová nebo
tržní eko - kapitalismus

Český eko systém : je systém tržního hospodářství, ale sát zasahuje do ekonomiky, takže můžeme říct, že jde o smíšenou ekonomiku . Základem je: Soukromé vlastnictví( fy, továrny, …)
Cenový systém : závisí na nabídce a poptávce, nebo chce nabízející dosáhnout

max. zisku při min. nákladech – závisí na výši mezd

Úloha státu :
1. stanovit pravidla hosp. soutěže, kontrola u její dodržování
2. zajištění nezávislých soudních institucí
3. zajištění vnější bezpečnosti, vnitřní bezpečnosti
4. financování státní zprávy, školství, vědy
5. zajištění kontroly zdravotnictví

Ve smíšené eko je významným eko subjektem subjektem stát.

Jeho fce jsou :

Stabilizační – vláda usiluje o zmírnění hospodářských výkyvů a cyklu, udržení přijatelného procenta nezaměstnanosti, čelí inflaci, stimuluje eko růst

Alokační – vláda usiluje o rozmístění zdrojů. Ačkoli je tento problém řešen v dnešních ekonomikách tržním mechanismem, přesto v důsledku jeho selhávání vláda hraje určitou úlohu.

Přerozdělovací – spočívá ve zmírňování dopadů trhu na živ. úroveň obyvatel. Všichni obyvatelé nejsou zdraví, silní, schopní a úspěšní v podnikání. V moderní společnosti platí morální normy, právo na důstojný život, právo rovných možností.

Legislativní – Stanovuje a vymezuje např. soukromé vlastnictví, pravidla pro uzavírání hospodářských smluv, vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci

1/ Ekonomika ekonomie - maturita

2010-10-21T05:02:00.000-07:00

Ekonomika je součást společnosti a zajišťuje prostředky k rozvoji a existenci společnosti
Ekonomie je věda o tom jak využívat vzácné zdroje
Základní ekonomická otázka - co vyrábět jak a pro koho
Společenské potřeby – seberealizace, uspokojení z práce, sociální potenciál, jistota v zaměstnání, biologické potřeby

Výrobní faktory půda, práce, kapitál
Vzácnost – všechny zdroje jsou vyčerpatelné jsou konečné
Náklady příležitosti – je to hodnota toho čeho jsem se museli vzdát abychom dostali jinou věc
Hranice produkční možnosti – říká jak společnost musí využívat své zdroje

Dělba práce – umožňuje specializaci
Specializace – zaměření jednotlivců nebo skupin na jeden druh práce
Kooperace – spolupráce jednotlivců a skupin při vytváření statků a služeb

Práce – cílevědomá činnost při které vynakládáme úsilí při vytvoření statků a služeb

Lidské potřeby – pocity nedostatku nebo přání jsou buď vrozené nebo získané během života
Snaha uspokojit lidské potřeby vytváří na trhu poptávku po statcích a službách
Trh místo kde se setkává nabídka s poptávkou dochází zde ke směně
Směna kde směně může dojít buď v penězích nebo v naturálií

15. Charakterizujte trh kapitálu na mikroekonomické úrovni a pojednejte o úloze úspor a investic v ekonomice

2010-07-14T08:25:00.000-07:00

Kapitál
- pojem kapitál má v ekonomické teorii různých význam proto, že jde o výrobní faktory, jejichž forma je různá, mají však některé společné vlastnosti
- obecně lze definovat kapitál jako tržní hodnotu, která je vynaložena v přítomné době za účelem získání toku důchodů (zisků) v budoucí době

Formy kapitálu
a) reálný kapitál neboli kapitálové statky
b) peněžní kapitál, zpravidla soustřeďovaný v bankovních institucích v podobě vkladů a jimi používaný jako zúročené půjčky neboli úvěry
c) cenné papíry, které jsou na rozdíl od úvěru prodejné na trzích cenných papírů

Reálný kapitál neboli kapitálové statky
- reálný kapitál tvoří výrobní faktory, které jsou samy vyráběny a slouží v procesu výroby k výrobě finálních statků
- tvoří je výrobní zařízení závodů (stroj a ostatní zařízení), provozní budovy a inventář (vybavení budov), zásoby na skladech (hotových výrobků, surovin a materiálu)
- existence reálného kapitálu je podmíněna charakterem výroby statků – výroba finálních statků je nepřímou výrobou neboli výrobou oklikou
- nepřímá výroba neboli výroba oklikou znamená, že část disponibilních zdrojů v přítomném čase není použita k výrobě finálních statků a služeb (zejména pro běžnou , přítomnou spotřebu obyvatelstva), ale je použita k výrobě reálného kapitálu, který v dalším, budoucím období bude sloužit k budoucí výrobě finálních statků (k budoucí spotřebě)
- smysl výroby oklikou je naplněn tehdy, když vytvořený reálný kapitál, vzniklý odložením neboli úsporou části běžné spotřeby, povede k vyšší efektivnosti výroby budoucích statků, ke zvýšení přírůstku produkce, tím i ke zvýšení budoucí spotřeby
- z výše uvedeného plyne, že rozhodování o tvorbě reálného kapitálu je spojeno s obětí neboli s úsporou části běžné spotřeby ve prospěch jejího budoucího růstu; obsahuje v sobě momenty časové preference, které plynou z tzv. nepřímé výroby (výroby oklikou) a jsou spojeny s prémií za úsporu, tj. úrokem

Peněžní kapitál
- úspory domácností a nebankovních firem se soustřeďují ve speciálních institucích (bankách) ve formě vkladů
- tyto úspory jsou bankami využívány k nabídce v podobě tvorby zúročených půjček (úvěrů)
- bankovní firmy se řídí ziskem jako rozdílem mezi vyplacenými úroky z vkladů a přijatými úroky z úvěrů i z jiných služeb
- existence úroků je i v tomto případě prémií (odměnou) za časovou preferenci
- je jednak prémií za zřeknutí se části běžné spotřeby či výhod ve prospěch vkladů z úspor a je spolu s tím též prémií za poskytnutí peněžních vkladů bankami v přítomné době v podobě úvěrů k tvorbě reálného kapitálu nebankovním subjektům
- nebankovní subjekty získají výhodu tím, že nemusejí čekat na budoucí čas, v němž si vytvoří vlastní úspory

Cenné papíry
- soustřeďování a používání peněžních úspor domácností a firem nemusí probíhat prostřednictvím peněžních institucí jako vklady a úvěry, ale též cestou emise (vydávání) obligací (prodejných dluhopisů) a akcií (spoluvlastnických práv)
- hospodářské subjekty, které je vydávají (emitenti), mohou jimi financovat nákupy reálného kapitálu
- na rozdíl od vkladů a úvěrů jde o cenné papíry, které jsou obchodovatelné
- dlužní závazky firem v podobě obligací jsou zcizitelné na trhu obligací prostřednictví koupě a prodeje na základě mechanismu nabídky, poptávky a tržní ceny
- spoluvlastnická práva firem v podobě akcií jsou zcizitelná na trhu akcií stejným mechanismem
- i zde existují výnosy plynoucí z časové preference v podstatě odložením běžné spotřeby či běžných výnosů ve prospěch budoucích výnosů CP na straně jedné, nebo z disponování peněžními zdroji získanými z prodeje cenných papírů k obchodní aktivitě v běžné době namísto čekání na budoucí shromáždění vlastních úspor na straně druhé
- CP tvoří alternativy, tj. náklady příležitosti dlouhodobého rozhodování jak ve vztahu k peněžními kapitálu tak i ve vztahu k reálnému kapitálu
- tento vztah je vzájemný, neboť výnosy reálného kapitálu (vnitřní úrok) a z peněžního kapitálu (úrok z vkladů a úvěrů) tvoří zpětně alternativy-tj. náklady příležitosti k výnosům CP

Trhy kapitálu jsou úzce propojeny. Vytváří se různá struktura úrokových výnosů, které se navzájem ovlivňují, jsou si navzájem alternativními náklady (náklady ze ztracené výhody)

Zdroje tvorby reálného kapitálu z hlediska jedné firmy
• vlastní zdroje firmy – jsou tvořeny z úspor firem z vlastních zdrojů, jde o dva základní zdroje:
a) z ročních odpisů
– z již zaměstnávaného reálného kapitálu (ze strojů, zařízení a budov), které jsou závislé na době životnosti zařízení ve smyslu fyzického opotřebení nebo (zpravidla) morálního opotřebení
– odpisy jsou soustřeďovány po dobu životnosti reálného kapitálu do fondů, kterým se říká amortizační fondy, které slouží k obnově vyřazeného reálného kapitálu

b) z části zisku firmy, která tvoří nerozdělený roční zisk
- shromažďování nerozděleného zisku se nazývá akumulací reálného kapitálu
- v absolutní podobě lze soustřeďování nerozděleného zisku (na účtech či v pokladnách) nazvat akumulačním fondem firmy – z něho je hrazeno rozšiřování reálného kapitálu o nové nástroje, zařízení a provozní budovy, o dodatečný kapitál
• cizí zdroje firmy – tvoří jednak úvěry jako půjčené peněžní prostředky cizích firem (zpravidla bank) na úrok, jednak emise obligací firmou a jejich prodej cizím subjektům se zúročením a emise akcií, zajišťující cizím subjektům – kupcům – spoluvlastnické právo a nárok na část rozdělované zisku firmy (dividendy).
Použití vlastních a cizích zdrojů k opatření si reálného kapitálu říkáme INVESTOVÁNÍ. Částkám použitým na nákup reálného kapitálu říkáme investice. Pokud investice slouží k obnově reálného kapitálu náhradou za vyřazený, jde o obnovovací neboli restituční investici (Ir). Pokud investice je použita k rozšíření reálného kapitálu resp. k jeho zkvalitnění, jde o čistou investici neboli investici netto (IN). Obnovovací investice a investice netto tvoří tzv. hrubé investice, investice brutto (IB).

Společné vlastnosti kapitálových forem
- volba kapitálu má některé společné vlastnosti:
• Všechny kapitálové formy vznikly tvorbou úspor a jejich přeměnou v investici za účelem získání toků zisků v budoucích obdobích
• Součástí zisků všech forem kapitálových investic je úrok jako „odměna“ resp. „náklad“ plynoucí z hodnocení preference času budoucího toku zisků; preference času může být chápána ve dvojím významu:
- zřeknutí se běžné výhody, zpravidla běžné spotřeby statků a služeb ve prospěch tvorby úspor – investice – za účelem získání budoucího toku zisků; v tomto smyslu je úrok cenou úspor, která je „odměnou za zdrženlivost“
- využití úspor, vytvořených některými subjekty; subjekty, které využívají cizích úspor, tím získávají možnost použít je v přítomné době k investicím, aniž by museli čekat na vlastní budoucí úspory. I v tomto smyslu je úrok cenou úspor, která je „platbou za netrpělivost“ placenou investory tvůrcům úspor (náklad)
• Úspory použité k tvorbě různých forem kapitálových investic mají obvykle formu peněžních úspor. Universální kupní síla peněz umožňuje jejich umístění mezi různé sféry užití kapitálu (různá odvětví) a mezi různé formy kapitálu (reálný a finanční kapitál). Alternativní náklady jako náklady ztracených příležitosti, měřené ztrátou hodnoty výhod zamítnutých alternativ, mají při rozhodování o umístění (alokaci) kapitálu určující úlohu.
• Rozhodování o alokaci a výši kapitálových investic vychází obvykle z porovnávání tržní ceny jednotky investic s oceněním přítomné hodnoty budoucího toku zisků úrokovou mírou jako cenou jednotky časové preference (cenou jednotky úspor). K ocenění přítomné hodnoty budoucího toku zisků z investic se používají různé metody, nejčastěji metody diskontování budoucího toku zisků

Teorie úroku jako platby (odměny) za službu kapitálu
- obecná úloha úroku jako odměny resp. platby plynoucí z preference času:
a) statek může být kupcem placen výrobci v čase t a spotřebován kupcem (dodán výrobcem) v čase t+1
- jde o případ „zdrženlivosti“ kupce a „netrpělivosti“ výrobce
- v tomto případě bude statek koupen kupcem za cenu nižší o úrokovou srážku r než tržní cena statku:
P- = P . (1/1+ r)

b) statek může být výrobce dodán a kupcem spotřebován v čase t, ale placen kupcem až v čase (t+1)
- jde o případ „netrpělivosti“ kupce a „zdrženlivosti“ výrobce
- v tomto případě bude statek koupen za cenu vyšší než tržní cena o přirážku úroku r:
P+ = P . (1+ r)
- v obou případech je úrok r jako prémie za časovou preferenci vztažen k jednotce období – je nazýván úrokovou mírou

Teorie úroku a úrokové míry v klasické ekonomii
- klasická teorie úroku vychází ze dvou předpokladů:
a) úspory v ekonomice slouží k vytváření reálného kapitálu, jsou zdrojem investic
- proto v ekonomice existuje rovnost úspor (S) a investic (I)
- poptávka po investicích je poptávkou po úsporách

b) úspory a investice jsou závislé na úrokové míře (i), neboť úrok je cenou úspor
- čím vyšší je úroková míra („odměna“ za jednotku úspor), tím větší je nabídka úspor
- čím vyšší je úroková míra („platba“ za jednotku úspor), tím nižší je poptávka po úsporách, tím i po investicích
- úroková míra je pak tržní cenou jednotky úspor za jednotku času, která vzniká na trhu úspor vlivem nabídky úspor a poptávky po investicích (= poptávky po úsporách)
- funkcí úrokové míry v tržní ekonomice je vyrovnávat nabídku úspor s poptávkou po investicích (po úsporách): S(i) = I (i)

Keynesova teorie úroku a úrokové míry
- vychází z předpokladu, že úspory a investice nejsou určovány úrokovou mírou, ale jsou určovány jinými, navzájem odlišnými, vlivy
- úspory jsou tvořeny jako pasivní přebytek důchodů subjektů nad spotřebními výdaji, investiční poptávka firem je závislá na stavu ekonomiky - proto nemusí v tržní ekonomice docházet k vyrovnávání nabídky úspor s poptávkou po investicích: S≠I
- funkcí úrokové míry je vyrovnávat poptávku po penězích s nabídkou peněz na peněžním trhu

Soudobé teorie úroku a úrokové míry
- soudobé teorie úroku a úrokové míry jsou víceméně syntézou klasické a Keynesovy teorie
- klasická teorie je považována za teorii úroku a úrokové míry platnou v dlouhém období, neboť dříve či později musí docházet k vyrovnávání nabídky úspor s poptávkou po investicích
- Keynesova teorie úroku a úrokové míry je pak považována za teorii platnou v krátkém období, neboť v krátkém období nemusí docházet z různých příčin k vyrovnávání nabídky úspor s poptávkou po investicích, ale musí být vyrovnávána poptávka po penězích s nabídkou peněz
- úroková míra plní krátkodobě funkcí tržní rovnovážné ceny peněz na peněžním (bankovním) trhu
- úroková míra v dlouhém období plní funkci ceny úspor, vyrovnávající nabídku úspor s poptávkou po investicích

tags for english: best home equity loans, equity loans

Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

14. CHARAKTERIZUJTE NEDOKONALOU KONKURENCI, JEJÍ JEDNOTLIVÉ FORMY A PODMÍNKY KRÁTKODOBÉ A DLOUHODOBÉ ROVNOVÁHY FIRMY V JEDNOTLIVÝCH TYPECH NEDOKONALÉ

2010-07-14T08:22:00.000-07:00

CHARAKTERISTIKA NEDOKONALÉ KONKURENCE (Mikro od str. 149)
vyplývá z nedodržení jednotlivých podmínek dokonalé konkurence:
- omezený počet firem = přirozená monopolizace - velké firmy v odvětvích s rostoucími výnosy z rozsahu výroby (↓ AC, MC) – hutní, strojní, chemický průmysl, veřejné služby
- omezení vstupu nových firem do odvětví – plyne z:
o vlastnictví přírodních zdrojů (minerální prameny, naleziště přírodních bohatství)
o velký kapitál k založení firmy včetně vstupních nákladů (reklamních)
o administrativní překážky určené legislativními normami státu vydanými vládou, parlamentem a vládními institucemi: patentové zákony, licence a celní omezení
o dohody a úmluvy firem – o cenách, odbytu, rozdělení trhu kvótami a regionálně , tzv. kartelové dohody a úmluvy
- heterogenní statky (služby) vlivem vzniklých rozdílů v preferencích spotřebitelů vzhledem k výr. a sl. jednotlivých firem – mezi diferencovanými statky existuje omezená substituce = výrobky různých firem nejsou plně srovnatelné → spotřebitel má rozdílné preference → rozpad celkové poptávky na dílčí poptávky
o preference:
- prostorová – rozdílná vzdálenost místa prodeje od spotřebitele
- časové – vhodná délka doby prodeje statku či služby
rychlost vykonané služby či statku
- věcné – preference odlišností ve vlastnostech st. či sl. při uchování základních funkčních vlastností výrobku: vzhled, tvar, barva, vůně
- osobní – vztah spotřebitelů k osobám reprezentujícím firmu

MONOPOL

- v odvětví jedna firma - v odvětví nejsou konkurenční firmy, bere se v úvahu pouze poptávka kupců
- homogenní nezastupitelný statek či služba (nemá substituty)
- vlivem různých překážek je znemožněn vstup nových firem do odvětví
- typy – technický – vznikne jako výsledek příznivých technických podmínek → velká firma → rostoucí výnosy z rozsahu výroby
– administrativní – ze zásahu vlády, dané zákonem (patenty, licence)

- maximalizace zisku – MR=MC – Cournotův bod – průsečík v podmínkách monopolu s vlastnostmi P>MC při MR=MC
- nabídka monopolu – dle funkce očekávané celkové tržní poptávky a očekávaného příjmu při dané funkci celkových nákladů

Dlouhé období
- neexistence vstupu nových firem do odvětví vede ke stírání rozdílů v chování monopolu v krátkém a středně dlouhém období,
- typické pro monopol (=velkou firmu s rostoucími výnosy z rozsahu) = přirozený monopol
- je snižování AC a MC jako důsledek dlouhodobě degresivní funkce celkových nákladů
- vlivem růstu kapacity tržní poptávky se posune poptávková funkce vpravo
→ na základě toho bude uchována existence P>MC a zpravidla i existence ekonomických zisků (P>AC) jako důsledek monopolní podmínky MR=MC

MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE

- vytvoření různých preferencí spotřebitele ve vztahu k produktu či službě jednotlivých firem – celková poptávka se rozpadá na dílčí podle jednotlivých firem – každá firma může ovlivňovat tržní cenu na svém segmentu trhu změnami své nabídky
- relativně velký počet výrobců, menších a středních firem, které mají jen velmi malý vliv na celkový trh odvětví – poptávka po výr. není nekonečně pružná (dolů skloněná křivka), vysoká substituce statků, musí brát v úvahu konkurence – polypolní chování (firma změnami spolupůsobí)
- volný vstup/výstup firem do/z odvětví

Modely chování firmy na monopolistickém trhu:

1. Model tržního chování firem se vstupy firem
- krátké období – firma se chová jako čistý monopol, nebere v úvahu existenci konkurentů tzn. MR=MC – firmy realizují ekonomický zisk P>MC>AC, to podnítí firmy ke vstupu do odvětví v dlouhém období do chvíle kdy se P=AC>ACmin – bod dotyku:MR=MC>P=AC → dlouhodobá rovnováha = tangenciální – platí v ní: P=AC>ACmin při MR=MC>P=AC
- dlouhé období – vlivem vstupu firem do odvětví se chování firmy přibližuje dokonalé konkurenci

2. Model cenové konkurence
- ve výchozím období každá z firem vychází ze své očekávané funkce poptávky při volbě P a Q (aniž by znala P a Q konkurenta),
- maximalizuje zisk dle MR=MC,
- na chování firmy působí dvě odlišné poptávkové funkce:
a) funkce očekávané poptávky – s vyšší cenovou pružností s určitým počtem zákazníků, podle které se volí P a Q

b) funkce skutečné poptávky – s nižší cenovou pružností a nižším počtem kupujících, která obsahuje vliv konkurenčních firem na záměry firmy
- firma musí opravit svou funkci poptávky – korekce očekávané funkce poptávky:
• firma sníží svůj odhad počtu zákazníků – snižuje se parametr a
• firma koriguje očekávanou cenovou pružnost poptávky změnami parametru b – změnami sklonu funkce
→ důsledek bude, že očekávaná funkce poptávky se rovná skutečné funkci poptávky firmy (projeví se vliv konkurence) – MR=MC rovnováha firmy vyvolaná účinkem konkurence
- vstupy nových firem vytvoří potom tangenciální rovnováhu firem
- cenové přizpůsobení – může vést k P=AC

3. Model prostorové diferenciace
- předpokladem je homogenní produkt
- prodavači nabízejí kupcům, kteří nežijí v prodejním centru - kupci platí tržní cenu+rozdílné dopravní náklady: N=n1+n2, Pn=P+t*n, P1+t1*n1=P2+t2*n2
- konkurenční hranice – vymezuje prostor, ve kterém je pro kupce výhodné kupovat statek od 1. nebo 2. prodavače

OLIGOPOL

- existence několika málo velkých firem v odvětví
- omezený vstup nových firem z různých důvodů: vysoké náklady na zavedení nové firmy, patentová omezení, preference spotřebitelů v relaci k existujícím firmám, úmluvy a dohody existujících firem
- možnost každé firmy činit reálné odhady o reakcích a akcích konkurentů
- homogenní statky → homogenní oligopol
- heterogenní statky → heterogenní oligopol

Modely oligopolního chování
• založeny na vzájemných vztazích dvou firem (duopol)
• vycházejí ze shodné reakce obou firem
1. Cournotův předpoklad blízký polypolnímu chování – firma plánuje množství odbytu při očekávané tržní ceně, přitom očekává, že na změnu množství odbytu nebude konkurent reagovat (a také, že sama nebude reagovat na změnu množství konkurenta)

2. Bowleyho předpoklad – firma plánuje množství odbytu při očekávané tržní ceně P1, přitom očekává reakci konkurenta na změnu jejího množství Q1, firma sama bude také reagovat na změnu Q2 konkurenta

3. Bertrandův a Edgeworthův předpoklad – firma plánuje tržní cenu P1 s očekávaným množstvím odbytu Q1, očekává, že konkurent nebude reagovat cenou P2 na změnu P1, sama nebude reagovat na změnu P2 změnou P1

4. firma plánuje tržní cenu P1 při očekávaném množství Q1, očekává, že konkurent na změnu ceny bude reagovat, sama bude stejně reagovat na změnu ceny konkurenta
a) změna ceny P2 konkurenta = změna ceny P1 (∂P2 / ∂P1 > 0)
b) Chamberlinův předpoklad – konkurující firmy budou kopírovat tržní ceny konkurenta a dosazovat je do funkcí své očekávané poptávky (∂P2/∂P1=∂P1/∂P2=1)
c) Sweezyho předpoklad – firma očekává, že konkurence nebude reagovat na zvýšení její tržní ceny, ale bude reagovat na snížení její tržní ceny snížením
(∂P2 / ∂P1 = 0 P1 > P1A
∂P2 / ∂P1 > 0 P1 < mr =" MC" ha =" stav," cena =" průměrné" koluze =" tajná" dohody =" většinou" firmou =" vzniká" mc =" MR" lem =" skupina" p =" AR"> AC

Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty

13. CHARAKTERIZUJTE TRH DOKONALÉ KONKURENCE, POSTAVENÍ FIRMY NA TOMTO TRHU A SROVNEJTE S POSTAVENÍM MONOPOLU.

2010-07-14T08:19:00.000-07:00

CHARAKTERISTIKA DOKONALÉ KONKURENCE (Mikro od str. 135)
- v odvětví existuje velký počet firem s nízkou, zhruba stejnou, koncentrací výroby,
- firmy produkují homogenní produkt,
- všichni účastníci trhu jsou dokonale informováni o situaci na trhu s možností pružné reakce výrobců a kupujících na změněné podmínky, poptávka po produktu jedné firmy je tedy dokonale pružná a na trhu se vytváří jednotná cena,
- existuje volný vstup/výstup firmy do/z firmy, výroba je málo kapitálově náročná.

PŘÍJMOVÁ FUNKCE FIRMY
- celkový příjem (R) závisí na ceně(P), za kterou svůj produkt prodává a na množství (Q) realizovaného produktu → R = P * Q
- tržní cena je určena zvenčí trhu jako daná konstanta
- množství produktu je proměnnou, se kterou může firma operovat
- průměrný příjem (AR) je příjem, který firma dosahuje z jedné jednotky produktu: AR = R/Q → R = P*Q → AR = P*Q / Q = P → AR = P
- mezní příjem (MR) vyjadřuje změnu příjmu firmy, kterou vyvolá změna množství produktu o jednotku:
MR = ∆R / ∆Q → ∆R = P * ∆Q (P= konst.) → MR = P * ∆Q / ∆Q = P

KRÁTKÉ OBDOBÍ
- firma může měnit rozsah pouze variabilních výrobních faktorů (suroviny, energie, práce)
- rozsah výrobního zařízení (výrobní kapacity) firmy se nemění
- v důsledku toho výnosy z faktorů klesají a mezní náklady a průměrné náklady jsou od určitého množství produktu rostoucí
- není možný vstup/výstup firem do/z odvětví

Zisk firmy a jeho maximalizace
- cílovou funkcí firmy je zisk (л), který je kvantitativně rozdílem mezi celkovým příjmem a celkovými náklady: л = R – C = P*Q – C(Q)
- pásmo ziskovosti firmy – firma dosahuje zisku, je-li rozdíl mezi příjmy a náklady větší nebo je-li rovný nule: P*Q – C(Q) ≥ 0 → P ≥ ACmin (P=ACmin – firma nabízí se ziskem; P
- minimální a maximální Q – je-li nabízené množství uvnitř intervalu, firma dosahuje ekonomického zisku (s rostoucí cenou se ziskový prostor rozšiřuje)

Maximalizace zisku firmy
- firma hledá optimum: takové množství produktu (Q*), při kterém je zisk maximální.
- maximum ziskové funkce je při množství produktu, při němž je prvá derivace rovná nule:
∂л / ∂Q = P - ∂C / ∂Q = 0 → P = ∂C / ∂Q → P = MC
- optimálním množstvím produktu je to množství, při kterém se MR = MC a protože v dokonalé konkurenci platí P = MR, platí pro bod optima, že P = MC

Nabídková funkce firmy
- vyjadřuje vztah funkční závislosti očekávané ceny a nabízejícího množství – funkcí nabídky firmy je tedy funkce mezních nákladů MC,
- je odvozena z rostoucí části funkce mezních nákladů za určitých předpokladů:
o v odvětví existuje dokonalá konkurence
o jedná se o krátké období, ve kterém obvykle působí zákon klesajících výnosů
o firma maximalizuje celkový zisk

STŘEDNĚ DLOUHÉ OBDOBÍ
- možnost vstupu/výstupu nových firem do/z odvětví
- možnost firem měnit rozsah všech používaných výrobních faktorů, což se projevuje výnosy z rozsahu výroby

Vstup/výstup firem do/z odvětví
- východiskem pro nalezení podmínky rovnováhy je cílová funkce firmy – zisk
- jestliže firmy v krátkém období dosahují ekonomického zisku, je to stimul pro vstup nových firem do tohoto odvětví, tento stimul existuje do doby, dokud se tržní cena P nesníží na úroveň minimálních průměrných nákladů v odvětví → vytvoří se cena P2=ACmin = podmínka rovnováhy – zisk je nulový (dosahuje pouze normálního zisku) → výstup firem z odvětví. (Vstup firem do odvětví a výstup z něho redukuje ekonomické zisky na nulu a vede i k redukci ekonomických ztrát. Průměrné firmy dosahují pouze normální zisky.)

VÝHODY DOKONALÉ KONKURENCE
- v krátkém období firmy pružně, podle svých funkcí mezních nákladů, reagují na změny tržní situace v odvětví,
- tendence ceny ve středně dlouhém období vyrovnávat se s minimálními průměrnými náklady vede k tomu, že produkty jsou vyráběny s nejnižšími náklady; zisková motivace navíc stimuluje firmy náklady snižovat,
- důsledkem ziskové motivace je efektivní alokace (rozdělení) výrobních zdrojů mezi odvětví; do odvětví, ve kterých se dosahuje ekonomického zisku, se přesunují zdroje z odvětví, ve kterých převažuje ztrátová výroba; protože podmínkou ziskovosti je P ≥ ACmin a cena je určená vztahem nabídky a poptávky, přemisťují se zdroje podle vztahu nabídky a poptávky na trhu.

12. Charakterizujte teorii produkce a teorii nákladů a jejich základní kategorie a vysvětlete jejich vzájemný vztah

2010-07-14T08:16:00.000-07:00

Produkce resp. produkční funkce je vztah mezi vyrobeným množstvím produkce (Q) a výrobními faktory použitými na tuto produkci. Proto se obecně produkční funkce zapisuje vztahem Q = f (F1,F2,……Fn), kde F jsou výrobní faktory. Pokud se zamyslíme, co jsou výrobní faktory, zjistíme, že to jsou: půda, práce, kapitál a know-how.
Průběh funkce je charakterizován změnami množství statku v závislosti na změnách množství jednoho faktoru, při konstantním množství ostatních faktorů. Změny jsou vyjádřeny funkcemi průměrného a mezního produktu faktoru.
Průměrný produkt faktoru (AP) je množství faktorem vyrobeného produktu na jednotku množství spotřebovaného faktoru. . Průměrný produkt měří průměrnou výkonnost faktoru tzv. průměrnou produktivitu.
Mezní produkt faktoru (MP) je charakterizován jako přírůstek množství vyrobeného produktu na poslední jednotku přírůstku množství spotřebovaného faktoru při konstantním množství ostatních faktorů. . Mezní produkt měří mezní výkonnost poslední jednotky přírůstku faktoru, tzv. mezní produktivitu faktoru.
Celkový produkt (TP) nebo-li Q je celkové množství produkce vyrobené při použití určitého množství výrobních faktorů.

Produkční funkce dle průběhu průměrných a mezních produktů tvoří 4 typy závislostí množství Q na množství faktoru Fi (Xi), ostatní faktory konstantní.
Lineární produkční funkce – roste-li množství faktoru X (ostatní faktory konstantní) může množství produktu Q (TP) růst proporcionálně k růstu množství X. Pak platí funkce , kde a = parametr proporcionality změny Q na jednotku změn X. Jak je vidět, v případě lineární produkční funkce platí MP = AP

Progresivně rostoucí produkční funkce – je charakterizována tím, že růst množství faktoru povede k rychlejšímu růstu množství produktu v relaci k růstu faktoru. Produkční funkce je pak popsána vztahem . Jestliže si ze vzorce produkce vyjádříme AP a MP dostaneme vztah . Proto bude platit, že MPX>APX pro každé množství X.
Degresivně rostoucí produkční funkce – je charakterizována tím, že růst množství faktoru vede k menšímu růstu množství produktu v relaci k růstu faktoru. Produkční funkce je pak dána vztahem

Progresivně – degresivní produkční funkce – tento tvar je prakticky nejčastější. V krátkém období, kdy se mění pouze variabilní faktory (množství práce, surovin, energie, materiálu), zatímco jiné faktory (výrobní kapacity firem, tj. stav strojů, zařízení, provozních objektů) jsou konstantní, je typická progresivně – degresivní produkční funkce. Příkladem takovéto funkce je například produkční funkce zapsaná rovnicí .
Bod, kdy se progresivní funkce mění na degresivní nazýváme inflexním bodem. Progresivně – degresivní tvar produkčních funkcí ukazuje, že dříve nebo později při růstu množství faktoru, za předpokladu, že ostatní faktory jsou konstantní, vznikne tendence ke klesající produktivitě faktoru, neboli ke klesajícím výnosům faktu, s klesajícími průměrnými a mezními produkty faktoru, ačkoli množství produktu roste.

V produkční funkci existuje substituce mezi výrobními faktory. Množství faktoru Xi můžeš být nahrazeno množstvím jiného faktoru Xj, aniž by se množství vyráběného produktu Q změnilo. Všechny možné substituční kombinace mezi množstvím dvou faktorů výroby, jimiž se vyrobí stejné množství produktu, leží na křivce, která se nazývá izokvanta.

Produkční funkce ve středně dlouhém období – Při dané úrovni techniky lze předpokládat, že v delším období se všechny faktory mění proporcionálně, čili předpokládá se substituce faktorů. Mějme produkční funkci ve tvaru (modifikovaná CD funkce). V tomto středně dlouhém období pak dojde ke zvýšení množství použitých výrobních faktorů a-krát.
Pokud bude součet parametrů , bude ; Q vzroste krát více zatímco faktory vzrostou a-krát. Množství produktu poroste rychleji než množství faktorů vlivem výnosů z rozsahu. Půjde o odvětví s rostoucími výnosy z rozsahu.

Pokud součet parametrů alfa + beta bude roven 1, jedná se o odvětví s konstantními výnosy z rozsahu. V případě, že součet parametrů alfa a beta bude menší než 1, jde o odvětví s klesajícími výnosy z rozsahu, nebo-li množství produktu růstem velikosti firmy poroste pomaleji než množství faktorů (vlivem klesajících výnosů z rozsahu).

Produkční funkce v dlouhém období – technický pokrok zvýší produktivitu každé jednotky faktorů při jakémkoliv jejich množství. Vytvoří tendenci k dlouhodobě rostoucím AP a MP. Jakmile se nová úroveň techniky stane konstantní (vstřebání výsledků nového technického pokroku) může opět vzniknout období, v němž budou působit klesající výnosy faktorů na nové technické základně.

Nákladové funkce firmy
Ekonomické náklady na výrobu firmy lze definovat jako peněžní výdaje firmy na spotřebované výrobní faktory, potřebné k vyrobení určitého množství produktu (explicitní náklady) plus normální zisk firmy (implicitní náklady). Peněžní výdaj na spotřebované výrobní faktory je pak určen jednak množstvím spotřebovaných faktorů v naturálních jednotkách, jednak tržními cenami těchto faktorů. Nákladová funkce má pak tvar: .
Náklady lze pak členit podle různých hledisek, zejména pak:
a) podle toho, zda jde o náklady plynoucí z použití věcných výrobních faktorů, tzv. materiálové náklady, nebo práce, tzv. pracovní náklady.
b) Podle toho, zda jsou závislé na množství vyráběného produktu (VC), nebo zda existují i když je množství produktu nulové (FC).

Variabilní náklady (VC) – obsahují ty nákladové složky, které se při změnách množství produktu mění. Při růstu množství produktu roste též množství VC. Jde o materiálové náklady a pracovní náklady.

Fixní náklady (FC) – zahrnují ty nákladové složky, které jsou – v krátkém období – konstaní, nezávislé na změnách v množství produktu. Patří sem:
- odpisy (z materiálových nákladů)
- nájemné, platby a poplatky, které plynou ze smluvních závazků firmy případně z legislativních norem veřejné správy (pevné daně), splátky z půjček
- platy a mzdy některých kategorií kmenových zaměstnanců firmy
- normální zisk – implicitní náklad firmy určený hodnotou ztraceného zisku ze zamítnutých alternativ (úrok z kapitálu, přirážka za riziko příp. odměna za podnikatelskou aktivitu).
Celkové náklady (TC) – součet variabilních a fixních nákladů firmy. TC = VC + FC

Průběh funkce celkových nákladů a jejich nákladových složek (FC a VC) lze – podobně jako u produkčních funkcí – charakterizovat průměrnými a mezními náklady na jednotku množství produktu.

Průměrný celkový náklad (AC) – celkový náklad na jednotku produktu.
Mezní náklad – je definován přírůstkem celkového nákladu na poslední jednotku přírůstku množství produktu. Matematicky je charakterizován u spojité funkce celkových nákladů její prvou derivací. .

Vztah mezi produktem a náklady
Mezi průměrným a mezním nákladem variabilního faktoru a průměrným a mezním produktem faktoru existuje inversní vztah. Průměrné a mezní technologické náklady faktoru jsou inverzními funkcemi průměrných a mezních produktů faktorů, pokud tato inverzní funkce existuje, což je zpravidla pro kladné Q a kladné X splněno.
Lineární produkční funkce faktoru má inversní lineární funkci technologického nákladu
Lineární produkční funkce faktoru je určena relací . Funkce technologického nákladu faktoru jako inversní produkční funkce má relaci .
Progresivně rostoucí produkční funkce má inversní degresivně rostoucí funkci technologických nákladů
Degresivně rostoucí produkční funkce má inversní progresivně rostoucí funkci technologického nákladu faktoru
Progresivně degresivní produkční funkce má inversní degresivně progresivní funkci technologického nákladu

Při konstantních výnosech z rozsahu a konstancích průměrných a mezních produktech budou mít inverzní nákladové funkce konstantní průměrné a mezní náklady.
Při klesajících výnosech z rozsahu a klesajících AP a MP, budou mít inverzní nákladové funkce rostoucí AC a MC, přičemž MC poroste rychleji než AC.
Při rostoucích výnosech z rozsahu a rostoucích AP a MP, budou mít inversní nákladové funkce klesající AC a MC, přičemž MC bude klesat rychleji než AC.

V dlouhém období má technický pokrok vliv na růst AP a MP a tím pádem bude dlouhodobě působit na snižování hodnoty AC a MC faktorů, při rychlejším poklesu MC ve srovnání s AC.

11. Charakterizujte chování spotřebitele a vysvětlete formování individuální a tržní poptávky

2010-07-14T08:14:00.000-07:00

Pro volbu spotřebitele je klíčová teorie užitku.
1) Každý statek musí být použitelný pro spotřebitele (objektivní užitečnost), ale musí mít i subjektivní užitek (např. vzhled)
2) Cíl – záleží na cíli, kterého chce spotřebitel dosáhnout, neboť na základě cíle si spotřebitel kupuje statky
3) Užitek ze statku se mění se spotřebou toho statku

Kardinalistické pojetí užitku
- říká, že užitek je možno vyjadřovat a lze ho i měřit
Celkový užitek – množství statku, které se spotřebovává, ale by byly uspokojeny celkové potřeby
Mezní užitek (MU) – vyjadřuje změnu celkového užitku (TU), jestliže se změní poptávané množství o jednotku. Každá další spotřebovaná jednotka statku zvyšuje užitek statku tím, že zvyšuje míru nasycenosti (uspokojení) jeho potřeby. Čím vyšší je míra nasycenosti množství spotřeby statku, tím méně je tato jednotka vzácnější v relaci ke každé předchozí spotřebované jednotky.

Individuální cena poptávky je rovna meznímu užitku statku oceněnému v peněžních jednotkách.

Ordinalistická teorie užitku
- vychází z předpokladu problematičnosti měření užitku,
- tvrdí, že můžeme vytvářet vzájemné vztahy mezi statky z hlediska jejich užitečnosti a utvářet tak preferenční stupnice
Volba spotřebního koše v ordinalistické teorii
Volba spotřebního koše je jednak výběrem sortimentu statků s různými kvalitativními vlastnostmi, jednak výběrek kombinací množství těchto statků z množiny možných kombinací dle preference spotřebitele a z ní zvolené dostupné kombinace dle rozpočtových omezení spotřebitele jeho důchodem a tržními cenami statků.
Ordinalistická teorie používá určitá východiska – axiómy – která vymezují pravidla ordinalistického (pořadového) uspořádání množiny možných kombinací podle preferenčních relací. Jde o 5 axiómů:
- axióm úplnosti preferencí (žádný statek nepřináší nulový užitek – každý přináší větší nebo menší užitek),
- axióm tranzitivnosti preferencí (přenos zjištěných relací jedné dvojice kombinací na další různé dvojice kombinací),
- axióm „větší množství je lepší než menší“,
- axióm konvexity indiferentních kombinací na dané hladině užitku,
- axióm kontinuity přechodu od jedné křivky indiference k druhé.

Při volbě spotřebního koše se snaží spotřebitelé maximalizovat svůj užitek, ale přitom jsou omezeni rozpočtem – volí optimální kombinaci.
V dvouvýrobkovém modelu volby spotřebního koše existují některé základní modely funkce užitku.
a) Model s omezenou substitucí statků – funkce užitku má v tomto případě tvar . Ze vzorce je patrné, že kdyby množství jednoho statku bylo nulové, byl by užitek kombinace nulový. Proto žádný statek nelze zaměnit druhým statkem neomezeně. (např. potraviny x oděvy – musí být obojí)

b) Model s neomezenou substitucí obou statků – funkce užitku v tomto případě má tvar . Tento model připouští neomezenou záměnu obou statků, proto v některých kombinacích může být jen jeden ze statků.

c) Model s omezenou substitucí statku 1 (nezbytného) a neomezenou substitucí statku 2 (zbytného) – funkce užitku má v tomto případě tvar . Jak vyplývá z této rovnice, je-li množství nezbytného statku q1=0, bude celkový užitek záporný, což rozhodně není cílem spotřebitele. Proto nezbytný statek nesmí chybět v žádné kombinaci.

Jak bylo řečeno výše, nemůže spotřebitel maximalizovat pouze svůj užitek volbou kombinace statků. Bohužel je omezen svými rozpočtovými možnostmi, nebo-li je omezen svým peněžním důchodem a tržními cenami statků. Za této situace se snaží maximalizovat svůj užitek.
Závěrem tedy řekneme, že při daných preferencích spotřebitele, charakterizovaných mapou indiferentních křivek, a při daných rozpočtových omezeních, charakterizovaných přímkou rozpočtových možností, probíhá volba optimální kombinace podle kritéria maximalizace celkového užitku spotřebního koše.
Optimální kombinace přitom musí splnit dvě podmínky:
- musí ležet na přímce rozpočtových možností
- musí být současně zvolena z množiny indiferentních křivek, dostupných rozpočtovým omezením, ta indiferentních křivka a ta kombinace na ní ležící, která poskytne co největší celkový užitek.

Spotřebitel je v rovnováze, pokud poměry mezních užitků statků k tržním cenám jsou si rovny. V tomto případě spotřebitel maximalizuje užitek spotřebního koše a nemá pak při daném důchodu a tržních cenách žádný důvod ke změně kombinace statků.
V případě změny reálného důchodu spotřebitele dochází k posunu rozpočtové linie, a proto spotřebitel nachází optimum na jiné indiferentní křivce s vyšším užitkem. V případě změny ceny některého statku lze celkový efekt ze změny ceny 1 ze statků lze rozložit na důchodový efekt a na substituční efekt. Celkový efekt se projeví ve změnách množství statků neboli ve změnách poptávky po statcích spotřebního koše.
Individuální funkce poptávky spotřebitele po statcích
Funkce individuální poptávky je v podstatě funkcí mezního užitku. Odborněji řečeno, je funkce individuální poptávky po jednom statku při volbě spotřebního koše určena účinkem změny tržní ceny statku jako nezávisle proměnné na změny v jeho množství jako závisle proměnné v optimální kombinaci při dané funkci užitku, daném důchodu, daných tržních cenách ostatních statků a při konstantním množství ostatních statků.
Individuální poptávka se tedy formuje z výše popsaných modelů.
V případě modelu omezené substituce je funkce poptávky po statku q1 určena vztahem . Uvědomme si tedy, že funkce užitku v tomto modelu byla popsána vztahem a rozpočtové omezení spotřebitele je dáno vztahem . Jestliže spotřebitel maximalizuje užitek a je v rovnováze, platí vztah . Když si z tohoto vztahu vyjádříme buď q1 nebo q2 a dosadíme do rovnice rozpočtového omezení spotřebitele, tedy a opět vyjádříme q1 nebo q2 dostaneme vzorec individuální poptávky po statku q1: . Pro q2 je funkce individuální poptávky . Stejný způsob vyjádření individuální poptávky po statku se používá i v modelu neomezené substituce a modelu omezené substituce 1 statku a neomezené substituce druhého statku.
V modelu neomezené substituce je pak funkce poptávky po
a v modelu omezené substituce statku 1 a neomezené substituce statku 2 je funkce individuální poptávky popsána vztahy

Teorie poptávky spotřebitele vychází z předpokladu, že chování jednotlivých spotřebitelských subjektů působí přímo na chování všech spotřebitelských subjektů na trzích dílčích statků. Tržní poptávka všech spotřebitelských subjektů po určitém statku je pak chápána jako prostý součet individuálních poptávkových funkcí jednotlivých subjektů.

10. Vysvětlete pojem rovnováhy a nerovnováhy na mikroekonomické a makroekonomické úrovni

2010-07-14T08:12:00.000-07:00

Rovnováha – stav, kdy ekonomičtí aktéři nebo skupiny aktérů tvořících trhy nemají žádný důvod měnit své ekonomické chování.
Při aplikaci na individuálního rozhodovatele, jakým je spotřebitel nebo firma, rovnováha značí situaci, za níž příslušný aktér není pod žádným tlakem a ani sám od sebe nemá zájem měnit stávající úroveň nebo charakter ekonomických aktivit, neboť vzhledem ke svým aspiracím a vnějším omezením si nemůže zlepšit své postavení z hlediska jím sledovaného ekonomického kritéria.

Při aplikaci na trhy označuje rovnováha situaci, kdy v souhrnu jsou kupující a prodávající spokojeni se stávající úrovní cen a množstvím nakupovaných a prodávaných statků, takže opět nemají zájem měnit svá současná rozhodnutí. Jestliže z nějakého důvodu rovnovážná cena není dosažena, začnou působit síly, které přivedou trh zpět k rovnováze. Např. převyšuje-li nabídka poptávku, zásoby u výrobci vzrostou a začnou signalizovat stav přebytečné nabídky. Výrobci reagují snižováním ceny, dokud se nabídka opět nesrovná s poptávkou.
Mikroekonomický pohled – Tržní rovnováha na trhu jednoho statku
Rovnováhou na trhu rozumíme takovou situaci, kdy nabízené množství (QS) se rovná poptávanému množství (QD). Zároveň cena nabídky (PS) se rovná ceně poptávky (PD). Nabídka s poptávkou jsou v rovnováze.

Cena, za kterou se na trhu obchoduje, je tržní cena. Může být, ale převážně není, totožná s rovnovážnou cenou. Stav rovnováhy na trhu je vzácný. V realitě dochází k neustálým změnám v nabídce a poptávce. Rovnovážný stav je situace, ke které má trh tendenci směřovat.
Předpokládejme, že tržní cena P1 je vyšší než rovnovážná cena PE. Při dané funkci nabídky ceně P1 odpovídá QS1 nabízené množství. Z funkce poptávky (P = a – b * Q) lze vyčíst, že při ceně P1 je poptávané množství QD1. Nabízené množství je větší než poptávané: QS1 > QD1, na trhu je přebytek zboží. Vysoká cena stimuluje výrobce nabízet více a naopak snižuje poptávané množství. Výrobci mají problémy s odbytem, zvyšují se jim neprodejné zásoby. Začnou si konkurovat v odbytu zboží – prosazuje se konkurence na straně nabídky. V zájmu prodat již vyrobené zboží musí snížit cenu nabídky. Snížení ceny vede ke snížení nabízeného množství. Na straně poptávky však vyvolá opačný proces: snížení ceny znamená zvýšení poptávaného množství. Trh má tendenci směřovat k bodu rovnováhy.

Jiný typ nerovnováhy je v případě nízké ceny, kdy prčo její nízkou úroveň je nabízené množství menší než poptávané. Nízká cena nestimuluje nabídku a naopak vyvolá růst poptávaného množství. Na trhu je nedostatek zboží. Spotřebitelé, pokud chtějí uspokojit své potřeby, budou muset zaplatit vyšší cenu – projeví se konkurence na straně poptávky. Je zřejmé, že vyšší cena povede ke snížení poptávaného množství. Nedostatek zboží, projevující se u výrobců poklesem zásob, umožňuje straně nabídky zvýšit cenu. Výrobci si konkurují ve využití vyšší ceny a tím ve zvyšování zisku – i v této situaci se uplatní konkurence na straně nabídky. Vyšší cena pak vyvolá zvýšení nabízeného množství. Tržní situace se tak vyvíjí opět k bodu rovnováhy.
Makroekonomický pohled – Rovnováha

Při makroekonomickém zkoumání rovnováhy nebereme v úvahu trh pouze jednoho statku, ale bereme v úvahu celý trh. Proto je rovnováha zkoumána pomocí modelu AS – AD. Jak víme, při analýze tohoto modelu se vychází z modelu IS – LM, kde se sleduje rovnováha na trhu statků a peněz (aktiv). Průsečík křivek IS a LM určuje rovnovážný důchod a rovnovážnou úrokovou míru.

Při analýze makroekonomické, je třeba vzít v úvahu existenci 2 ekonomických proudů – Keynesiánského a neoklasického.
Keynesiánští ekonomové tvrdili, že ekonomika se může nacházet v rovnováze i v případě existence nedobrovolné nezaměstnanosti, čímž se zásadně lišili od neoklasických ekonomů. Naopak v centru neoklasického přístupu stojí představa dokonale konkurenční ekonomiky, která se nalézá v rovnováze. Neoklasická ekonomie říkala, že existující tržní síly mají tendenci udržovat plnou zaměstnanost. Pouze rigidity systému (rigidita mezd) mohou mařit snahu ekonomiky směřovat k rovnováze při plné zaměstnanosti. Tímto tvrzením se snažili vyvrátit keynesiánské tvrzení, že i při nezaměstnanosti může existovat rovnováha.

Model AS - AD
Z obrázku 3-1 vyplývá, že křivka AD je klesající, protože mezi rovnovážnými hodnotami výdajů a cenovou hladinou je pevný vztah: čím vyšší cenová hladina, tím nižší je velikost reálných zůstatků a tím nižší je i rovnovážná úroveň výdajů a výstupu.
V bodě průsečíku křivek AS a AD je rovnováha při určité cenové hladině. Křivku AD jsme odvozovali následujícím způsobem: Jestliže při dané nominální peněžní zásobě dojde k poklesu cenové hladiny, dojde ke zvýšení objemu reálných peněžních zůstatků (nebo-li k posunu křivky LM doprava). Sníží se tedy úrokové míry, které zvýší investiční poptávku, a tím zvýší agregátní výdaje. Jestliže tedy cenová hladina klesá, roste rovnovážná úroveň výdajů – křivka AD je proto klesající. Z odvození křivky AD je vidět, že dochází k tvorbě rovnováhy v modelu IS – LM (posun křivky LM vyvolá snížení úrokové míry – rovnováha v modelu IS – LM).

Jak je patrné z grafu křivek AS a AD, k rovnováze na tomto trhu dochází změnou cenové hladiny. Např. po fiskální expanzi, která krátkodobě zvýší agregátní poptávku, dojde k převisu poptávky nad nabídkou. Jelikož se to firmy budou snažit řešit zvýšením nabídky, zvýší ceny a dojde k růstu cenové hladiny. V dlouhodobém přizpůsobování vede tedy fiskální expanze k růstu cenové hladiny (monetární expanze též), ale Y zůstává na úrovni Y*, neboť v dlouhém období je křivka LAS vertikální při plné zaměstnanosti.
Jelikož model AS – AD v sobě zahrnuje i trh práce, dochází k rovnováze či nerovnováze i na trhu práce. V tom se liší právě Keynesiánci od neoklasických ekonomů.

Levý graf v obrázku nám ukazuje trh práce – klesající křivka poptávky po práci (ND) a rostoucí křivka nabídky práce (NS). Na ose y je znázorněna mzdová sazba a cenová hladina. V bodě E0 je trh vyčištěn. Zaměstnanost je plná, všichni, kteří chtějí pracovat mají za mzdu W0/P1 práci. Jestliže dojde k poklesu AD z důvodu restriktivní politiky, jak ukazuje graf vpravo, poklesne produkce a sníží se cenová hladina – zdraží se práce, a proto poklesne zaměstnanost. Firmy se zajímají o práci v bodu N2 v rozsahu K. Ovšem na trhu je nabídka práce rovna N*. Vzdálenost bodů K a L je tedy nedobrovolná nezaměstnanost. Její příčinou je RIGIDITA (strnulost) nominálních mezd. Firmy jsou na své křivce poptávky po práci, ale pracující jsou mimo svou křivku nabídky práce.

9. Podejte rozbor nabídky a poptávky a pojednejte o ekonomickém významu jejich elasticity.

2010-07-14T08:05:00.000-07:00

Agregátní poptávka (AD)
- křivka AD vyjadřuje veškeré kombinace ceny a produktu, při kterých je současně rovnováha na trhu peněz, na trhu statku a služeb i na trhu ostatních finančních aktiv
Odvození křivky AD:

Rovnice křivky IS:

1 M
i = k -Y -
h P

M … nominální zásoba peněz (je stabilní)
P0 … výchozí cenová hladina
M/P0 … reálné peněžní zůstatky
P0 < y =" A" p =" Y" y =" G" y =" (M/P)"> AS neplánované čerpání zásob - zvyšování výroby a cenové hladiny

Agregátní nabídka (AS)
- vyjadřuje celkové množství produkce, které bude nabízeno při daných cenách
různé ekonomické školy mají různé názory na tvar křivky AS (je to způsobeno tím, že jednotlivé školy vycházejí z různých předpokladů týkajících se zejména trhu práce)

Extrémní keynesiánský případ křivky AS
- Y je hluboko pod potenciálním produktem
- firmy mohou najmout jakékoli množství pracovníků za nominální mzdu (neexistuje omezení nabídky práce)
- nejsou využity výrobní kapacity
- budou se dodatečně přidávat jednotky práce, mezní produkt klesá, reálná mzda bude fixní
§ křivka AS je horizontální

Účinnost hospodářské politiky v extrémním keynesiánském případě křivky AS
Fiskální politika
- velikost produktu je dána poptávkovou stranou
- zvýšení vládních nákupů - zvýšení Y, cenová hladina se nezmění, úroková míra se zvýší (dojde k určitému vytěsňovacímu efektu)
- změna produktu vlivem fiskální politiky:
Y = G

Monetární politika

- růst nabídky peněz - křivka AD se posune doprava - růst produktu, cenová hladina je konstantní - klesá úroková míra

Základní model keynesiánské křivky AS
§ v krátkém období - mzdy jsou fixní, nabídka a poptávka bude záviset na nominální mzdě
- nominální mzda je fixní směrem dolů
- žádný samoregulující mechanismus v krátkém období neexistuje
§ v dlouhém období - dlouhodobé kolektivní smlouvy - indexace mezd, tím se zvyšuje flexibilita mezd
§ předpokladem základní keyensiánské křivky AS je fixní nominální mzda, flexibilní ceny

- nabídka je vyšší než poptávka, nedobrovolná nezaměstnanost
§ sklon křivky AS
- křivka agregátní nabídky je pozitivně rostoucí

- posun křivky AS
- při W1 - křivka AS by se posunula nahoru doleva
- při nominální mzdě - křivka AS by se posunula rovnoběžně doprava

body mimo křivku AS
* body nalevo - firmy nemaximalizují zisk
- firmy by vyráběly méně produktu, nižší nezaměstnanost
- budou dosahovat zisku
* body napravo - firmy vyrábí moc, přezaměstanost, nižší mezní produkt práce
- zvýšil by se zisk, snížila by se výroba

Účinnost hospodářské politiky v základním keynesiánském modelu křivky AS
Fiskální politika
* krátké období (SAS)
- produkt roste, cenová hladina roste
- firmy budou více najímat pracovníků
- roste úroková míra, dochází k částečnému
vytěsňovacímu efektu, reálná mzda klesá

* dlouhé období
- nominální mzdy W nejsou fixní
- pokud klesne zaměstnanost, nominální mzda vzroste
- růst cenové hladiny - růst úrokové míry, dojde k úplnému vytěsňovacímu efektu
- LAS je totožná s křivkou AS u klasiků

Monetární politika

- růst nabídky peněz - růst produktu - růst cenové hladiny - pokles úrokové míry - pokles reálné mzdy (trh práce není v rovnováze)
- zaměstnanci budou požadovat růst nominálních mezd a dostaneme dlouhodobou rovnováhu
- produkt se nezměnil - růst cenové hladiny - nemění se reálné peněžní zůstatky, nemění se úroková míra a taky se nemění reálná mzda - rovnováha na trhu práce
* krátké období - křivka AS je rostoucí (dochází ke změně produktu)
* dlouhé období - produkt se nezmění (změní se pouze cenová hladina)

Klasická křivka AS
- klasikové předpokládají dokonalou flexibilitu mezd a cen
- klasikové tvrdí, že Y je na úrovni potenciálního produktu Y*
- samoregulující produkt - drží Y na potenciální hladině (klasikové jsou odpůrci státních zásahů)
W … konstanta
P1 <> W / P0
- to nenastane, W klesne jako cena - při poklesu cenové hladiny dochází automaticky k poklesu nominální mzdy (reálná mzda se nezmění) - klasická křivka AS je vertikální
- produkt je dán množstvím a produktivitou výrobních faktorů
- při změně kapitálu by se posunula křivka ND a produkční křivka - celá křivka AS by se posunula doprava

Účinnost hospodářské politiky v případě klasické křivky AS

Fiskální politika
- zvýšení vládních nákupů - posun křivky AD doprava - úplné využití zdrojů - firmy nemohou reagovat na zvýšenou nabídku zvýšením produkce
- Y se nemění, úroková míra roste
- dochází k úplnému vytěsňovacímu efektu
- nabídka je fixně dána, nezměnila se reálná mzda

Monetární politika
- zvýšení nabídky peněz - křivka AD se posune doprava - cenová hladina roste - firmy nemohou více vyrábět
- nemění se reálné peněžní zůstatky, tím s nemění ani úroková míra
- reálné mzdy se také nemění
M = P

7. Podejte rozbor státního rozpočtu, jeho příjmové a výdajové stránky a zhodnoťte úlohu státu v soudobé ekonomice

2010-07-14T08:01:00.000-07:00

Státní rozpočet má významné postavení a úlohu v rámci veřejné rozpočtové soustavy a mezi ostatními veřejnými rozpočty (tj. rozpočty na nižším než centrálním stupni neboli na úrovni veřejné správy a samosprávy). Prostřednictvím státního rozpočtu jsou realizovány základní cíle a záměry rozpočtové a fiskální politiky vlády, které nemusí být totožné, a proto by neměly být ztotožňované. Tyto cíle a záměry jsou z pohledu ročního cyklu rozpočtového období a rozpočtového procesu konkretizací základních fiskálních funkcí vlády. Státní rozpočet uvádí do vzájemné souvislosti a vztahu podmíněnosti veřejné příjmy plynoucí do tohoto rozpočtu na straně jedné a veřejné výdaje, které by měly být profinancovány na této úrovni veřejné rozpočtové soustavy, na straně druhé. Vybilancovanost těchto dvou základních prvků státního rozpočtu (a všech jiných druhů veřejných rozpočtů), tj. veřejných příjmů a veřejných výdajů, se projeví v saldu tohoto rozpočtu, tj. pokud nejde o vyrovnaný rozpočet v jeho přebytku anebo schodku. Nutno však rozlišovat mezi plánovaným schodkem či přebytkem rozpočtu v období jeho plánování, návrhu a schválení a skutečným výsledkem plnění rozpočtu na konci rozpočtového období.
S hospodařením v rámci tohoto rozpočtu souvisí proto jak krátkodobá, tak i dlouhodobá fiskální nerovnováha.
Důležité je i rozlišení mezi přístupem statickým a dynamickým. Ze statického pohledu je státní rozpočet stavová veličina, tj. peněžní fond prostředků. Z dynamického hlediska je rozpočet tokovou veličinou, tj. tok veřejných příjmů a výdajů sloužících v daném rozpočtovém období k realizaci cílů rozpočtové a fiskální politiky vlády.
Po schválení parlamentem získává státní rozpočet podobu závazné právní normy. V případě neschválení vládního návrhu na státní rozpočet nastává rozpočtové provizorium, kdy se vláda musí ve svém hospodaření řídit zvláštními pravidly.
V rozpočtovém období mohou vznikat dočasné nesoulady mezi postupujícími příjmy a čerpanými výdaji, což je ovlivněno tzv. daňovým kalendářem a „sezónním“ charakterem některých výdajů. Tyto dočasné nesoulady mohou být kryty tzv. krátkodobými cennými papíry (pokladniční poukázky). Všechny tyto procesy jsou upravovány zvláštním zákonem, neboli tzv. rozpočtovými pravidly.

Rozpočtová skladba
Rozpočtová skladba představuje klasifikaci veřejných příjmů a výdajů podle určitých kritérií. Na území daného státu má závažný charakter pro orgány a instituce veřejné rozpočtové soustavy a pro všechny druhy veřejných rozpočtů.

Rozpočtové období
Je vlastně období hospodaření v rámci jednotlivých rozpočtů veřejné rozpočtové soustavy. Podle jedné z tzv. rozpočtových zásad, zásady každoročního sestavování a schvalování rozpočtu, trvá rozpočtové období rok, ale nemusí být totožné s kalendářním rokem. V ČR trvá rozpočtové období od 1. ledna do 31. prosince příslušného kalendářního roku. V zahraničí jsou úspěšně realizovány i tzv. střednědobé víceleté rozpočtové výhledy (což bude asi zavedeno i v ČR v souvislosti s naší integrací do EU).

Rozpočtové provizorium
Je stav, který může nastat v případě neschválení vládního návrhu státního rozpočtu parlamentem před zahájením rozpočtového období. U nás se v případě rozpočtového provizoria od 1. ledna až do schválení zákona o státním rozpočtu hospodaří podle vládního návrhu rozpočtu. Zkušenosti ze zahraničí jsou však jiné. Někde se např. hospodaří na základě zkušeností anebo výsledků hospodaření v minulém období.

Rozpočtový schodek
Rozpočtový schodek (též rozpočtový deficit) znamená, že objem veřejných výdajů příslušného rozpočtu převyšuje objem veřejných příjmů. Při hodnocení rozpočtového schodku je nutno brát do úvahy faktor času, neboť může jít o reálný výsledek hospodaření příslušného rozpočtu (tj. o schodek následný po uplynutí rozpočtového období) anebo o záměr příslušného kompetentního orgánu odpovídajícího za návrh a realizaci rozpočtu v rámci veřejné rozpočtové soustavy již v době návrhu rozpočtu. Rozpočtový schodek lze hodnotit odlišně podle toho, zda budeme uplatňovat kriteria čistě rozpočtová, anebo kriteria širší, vycházející z akceptování fiskální politiky jakožto účinného nástroje k ovlivňování makroekonomické situace.
Z čistě a úzce rozpočtového pohledu je schodek hodnocen záporně, neboť v podstatě znamená špatné hospodaření příslušného subjektu. Fiskálně lze schodek hodnotit jako výsledek expanzivní fiskální politiky.
Diskuse se vede kolem důsledků rozpočtového schodku, o čemž svědčí různorodost postojů různých ekonomických teorií k tomuto fenoménu.
Ať jsou příčiny vzniku rozpočtového schodku jakékoliv, v případě jeho vzniku je nutno tento schodek nějak řešit. Existují různé způsoby, jak rozpočtový schodek krýt: např.
- z přebytků minulých let,
- z výnosů z privatizace či
- ze zvýšení daní.
- dluhové financování deficitu
- emisní financování deficitu.

Důležitost rozpočtového schodku je zřejmá i z toho, jaký význam je tomuto jevu přikládán v rámci např. evropské integrace. Jedním ze dvou Maastrichtských fiskálních konvergenčních kritérií je doporučení, aby podíl deficitu rozpočtu nepřekročil hranici 3 % HDP. Analýzy ukazují, že jen málo evropských zemí nemělo potíže s dodržením tohoto kritéria.

Koncepčně plní rozpočet tři funkce. Jde o alokační funkci, distribuční funkci a stabilizační funkci. Alokační funkce je oblast daňové a výdajové politiky vlády týkající se jejích aktivit poskytování statků a služeb v ekonomice. Alokační funkce vlády je obvykle považována za nezbytnou, neboť některé statky, tzv. veřejné statky, nemohou být soukromými trhy zajištěny. Distribuční funkce je ta část vládní politiky v oblasti daní a výdajů, která je zaměřena na rozdělování důchodu a bohatství ve společnosti. Stabilizační funkce rozpočtu spočívá v úkolu vlády používat nástroje fiskální (a monetární) politiky v zájmu udržení vysoké úrovně a plynulého chodu ekonomické aktivity.

Příjmy státního rozpočtu
Většina příjmů státního rozpočtu pochází z daní. Zdroje příjmů státního rozpočtu tvoří:
- individuální důchodová daň (daň z příjmů fyzických osob)
- daň z příjmů právnických osob
- daně a příspěvky na sociální pojištění (sociální a zdravotní pojištění sražené zaměstnanci ze mzdy a povinný příspěvek zaměstnavatele – v ČR činí SP sražené 8 % z hrubé mzdy, příspěvek zaměstnavatele 26 % z hrubé mzdy, ZP sražené 4,5 % a příspěvek zaměstnavatele (hrazené) činí 9 % z objemu hrubých mezd)
- ostatní (spotřební daně, majetkové a darovací daně, celní poplatky, silniční daň, příjmy z prodeje dálničních známek)
- jednorázové příjmy (příjmy z privatizace – např. prodej ČEZ, prodej Českého Telecomu, prodej bank atd.)

Výdaje
Výdaje ze státního rozpočtu je možno rozdělit na závazné a diskreční. K závazným výdajům patří ty výdaje, které se musí dít podle přijatých nárokovatelných programů, u nichž zákon stanoví, že osoba splňující určité požadavky má na tyto platby automaticky nárok (např. zdravotní systém, sociální zbezpečení,…). Naopak diskreční výdaje podléhají schvalovacímu řízení v Parlamentu – patří k nim například výdaje na obranu (nákup Grippenů) a zahraniční pomoc.
Z jiného hlediska (makroekonomického) je třeba rozlišit mezi vládními nákupy statků a služeb a transferovými platbami. Vládní výdaje přímo ovlivňují agregátní poptávku, zatímco transférové platby ovlivňují disponibilní důchod obyvatel, a tak nepřímo i velikost AD.
Situace v ČR

Veřejné rozpočty v ČR mají stále tendenci k deficitu. Tento vývoj je z velké části dán dopady rozhodnutí z minulých let. Mimo jiné jde o náklady spojené s restrukturalizací a privatizací v nefinančním i v bankovním sektoru, podporou rozvoje infrastruktury a s dalšími politikami orientovanými na vytvoření podmínek pro ekonomický růst. Vývoj jednotlivých složek veřejných rozpočtů je navíc ovlivňován ekonomickým růstem v menší míře, než která je obvyklá v tržních ekonomikách - jde například o efekt umořování daňových ztrát z minulých let, a tedy výpadku daně z příjmu.
Vývoj veřejných rozpočtů ovlivňuje a nadále bude ovlivňovat vývoj veřejného zadlužení, které poroste jak nominálně tak i v podílovém vyjádření k HDP. Realizace předpokládaných privatizačních příjmů však bude významně snižovat potřebu financování veřejných deficitů ze strany finančních trhů. Podíl hrubého veřejného dluhu na HDP v porovnání s ostatními zeměmi je stále poměrně nízký.

Poznámka: Tento text byl převzat ze sdělení Ministerstva financí České republiky

Jak je vidět z výše uvedené tabulky, která sleduje vývoj příjmů a výdajů státního rozpočtu od roku 1999, končí státní rozpočet od roku 1999 pravidelně deficitem. Pokud se podíváme na vývoj plánu schodku státní rozpočtu, vidíme, že zákon o státním rozpočtu byl schvalován v takovém znění, že povoloval stále větší schodek. Skutečnost však byla ještě horší, než plán, neboť například v předchozím roce skončil státní rozpočet schodkem deficitem o 18,7 mld. větším, než byl schodek plánovaný. Je třeba upozornit, že právě v minulém roce jsme již nesplnili Maastrichtské kritérium, které říká že deficit rozpočtu by neměl překročit hranici 3 % HDP. V naší republice však byl tento podíl schodku na HDP v roce 2001 již 3,15 %.

Úloha státu v ekonomice
Již od druhé světové války je obecně uznáváno, že vládní rozpočet je významným nástrojem regulace celkové ekonomické situace. Jsou-li například inflační tlaky považovány za příliš silné, bude uplatněn restriktivní rozpočet. To znamená, že daně se zvýší a (nebo) vládní výdaje se sníží. S ohledem na vytyčené hospodářské cíle vláda také v rozpočtu provádí změny ve struktuře zdanění a do menší míry také změny ve struktuře vládních výdajů.
Můj názor: Stát plní v ekonomice dost důležitou roli. Jak již bylo řečeno výše, jedná se například o funkci alokační a funkci stabilizační. Funkce distribuční je diskutována v naší republice napříč politickým spektrem (vzpomeňme například aktuální otázku plošných přídavků na děti – transférové platby, které přerozdělují bohatství ve společnosti). Je však třeba říci, že distribuční funkce je však neopomenutelná a také potřebná.
Dále je však říci, že stát má důležitou úlohu hlavně v případech přehřátí ekonomiky (provádí restriktivní fiskální politiku), nebo v situacích, kdy je třeba nastartovat hospodářský růst (v takovém případě provádí stát expanzivní fiskální politiku). V ekonomikách, jakými je Česká republika plní stát další úlohu – láká zahraniční investory pomocí různých pobídek (např. jim dočasně sníží daně), aby zde investovaly. Tyto investice vyvolají růst produktu, zaměstnanosti i životní úrovně, což je cílem každého státu. Celkově lze říci, že pomocí daní, které jsou hlavní příjmovou stránkou státního rozpočtu, plní stát v ekonomice několik funkcí – např. povzbuzuje růst ekonomiky (nízké daně), zabezpečuje transferové platby občanům (např. důchody, sociální a zdravotní platby), dále se například snaží vyřadit z provozu zařízení poškozující životní prostředí atd.

6. Vysvětlete příčiny inflace a charakterizujte jednotlivé její formy a důsledky nezaměstnanosti.

2010-07-14T07:55:00.000-07:00

Phillipsova křivka
- vyjadřuje substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností
- platí pro krátké období
- poroste-li inflace, sníží se nezaměstnanost

Etapy Phillipsovy křivky
(1) původní mzdová Phillipsova křivka (PC)
- vyjadřuje inverzní vztah mezi mzdovými sazbami a mírou nezaměstnanosti
- substituce mezi mzdovou inflací a nezaměstnaností

SPC … krátkodobá Phillipsova křivka
u* … přirozená nezaměstnanost (cca 5,5 %)

(2) modifikovaná Phillipsova křivka (Samuelson, Solow)
- cenově inflační verze
- vyjadřuje inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace

Pt - P(t-1)
t =
P(t-1)

- přirozená míra nezaměstnanosti … u* = cca 4%
- nižší nezaměstnanost je možná jen za cenu zvýšení inflace

(3) rozšířená Phillipsova křivka (Friedman, Phelps)
- platí pro dlouhé období
- musíme brát v úvahu i očekávání
- substituce mezi inflací a nezaměstnaností neplatí

Y = Y*
inflace očekávaná = skutečná inflace

PŘIROZENÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI
= taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané
- v takovém případě je inflace stálá (nezvyšuje se ani se nesnižuje)
= nejnižší míra nezaměstnanosti, která je udržitelná (tzn. nejvyšší udržitelná úroveň zaměstnanosti)
- odpovídá vždy potenciálnímu produktu země

HYSTEREZE TRHU PRÁCE
= zpětný vliv nezaměstnanosti na sebe samotnou
- např. lidé po určité době bez zaměstnání (v rámci cyklické nezaměstnanosti) ztrácejí svou kvalifikaci a po odeznění recese hledají práci obtížně a déle, než je obvyklé
- tím se zvyšuje frikční nezaměstnanosti, popř. v důsledku snížení kvalifikace těchto lidí i strukturální nezaměstnanost

INFLACE
= neustálý růst cenové hladiny (agregátní)
- je to změna (není to totéž, co vysoká cenová hladina)
Měření inflace:
cenová hladina(t) - cenová hladina(t-1)
míra inflace = 100 [%]
cenová hladina(t-1)

- měřítkem inflace jsou cenové indexy:
* cenový deflátor
- tzv. Paascheho index
- P1 - Q1 Yn
defHDP = = P P = … podíl nominálního a reálného důchodu
-P0 - Q1 Yr

P >1 … zvýšení cenové hladiny - dojde k inflaci -P
P < inflace =" P" style="font-weight: bold;"> CPI - index spotřebitelských cen
- zaměřuje se na vybraný soubor spotřebního zboží (= spotřební koš - Q0)
- tzv. Laspeyresův index
- P1 - Q0
CPI =
- P0 - Q0
dezinflace = snížení míry inflace (např. pokles míry inflace z 5% na 3%)

Dělení podle míry inflace:
1) mírná inflace - jednotky až desítky %
2) pádivá inflace - stovky %
3) hyper inflace - tisíce % - kolaps ekonomiky

Dělení z hlediska příčin inflace:
1) setrvačná (očekávaná) inflace
- očekávání lidí se přizpůsobí konkrétní míře inflace (lidé s ní počítají)

2) poptávková inflace
= inflace tažená poptávkou (poptávkový šok) - nárůst poptávky bez změny nabídky
- příčiny inflace jsou na straně agregátní poptávky (nadměrný růst agregátní poptávky)
- může to způsobit:
§ příliš expanzivní fiskální a monetární politika
§ politika zaměstnanosti (vysoká zaměstnanost)
§ permanentní státní deficit
- růst poptávky se projeví v růstu cen
- tím musí vzrůst mzdy (náklady na výrobní faktory) a tím se snižuje agregátní nabídka
AD - P náklady (mzdy) AS

3) nabídková inflace
= inflace tažená nabídkou (nabídkový šok)
- zdroje příčin jsou na straně nabídky
- nejdůležitější zdroj na straně nabídky jsou náklady - tzv. nákladová inflace
- rostou ceny vstupů - agregátní nabídka klesá
nákladů AS
- snaha zvýšit agregátní poptávku a vrátit s k rovnováze

stagflace = stagnace + inflace
- náklady stále rostou, ale produkt stagnuje - ekonomický růst je nulový
- národohospodářský produkt neroste a inflace je vysoká, vysoká je i nezaměstnanost
slumpflace = pokles + inflace
- dochází k poklesu produktu + vysoká inflace a nezaměstnanost
- náklady rostou

Důsledky inflace:
- mikroekonomické důsledky
- důsledky na přerozdělení důchodů (bohatství)
- dopady na alokaci výrobní faktorů
- znehodnocení hotovosti a úspor (je to výhodné pro dlužníky)
- mzdy zaostávají za cenami (klesá reálná mzda a tím i životní úroveň)
- makroekonomické důsledky
- v krátkém období
- v dlouhém období

Protiinflační politika:
- restriktivní fiskální a monetární politika, jejím cílem je dezinflace
- metody léčení inflace:
(1) "cold turkey" - výrazné snížení růstu agregátní poptávky (najednou)
(2) gradualistická metoda - cílem je postupné snižování růstu agregátní poptávky

5. Charakterizujte trh práce z mikroekonomického hlediska a vysvětlete příčiny nezaměstnanosti a charakterizujte jednotlivé její formy a důsledky nez.

2010-06-28T05:54:00.000-07:00

TRH PRÁCE
- práci poptávají firmy a nabízejí jí lidé
- předpokládáme, že se firmy řídí maximalizací zisku a lidé maximalizací užitku

Poptávka po práci
- v krátkém období se mění pouze rozsah práce a tím i rozsah produkce (změna produktu a změna práce je jeden problém)
- firma maximalizující zisk zvyšuje výrobu (a tím poptávku po práci) do té doby, dokud se náklady na 1 jednotku práce nerovnají příjmu z jednotky práce (mezní náklady = mezní příjmy)
- v dokonalé konkurenci platí: mezní náklady = cena
- mezní náklad je dán jako nominální mzda: mezní produkt práce
P = W / MPN - MPN = W / P = reálná mzda

MPN1 > W/P … firmy zvýší najímání pracovníků
MPN2 < nd =" f" ochoty =" míra" ns =" f" y =" f" nd =" f" ns =" f" ns =" ND" stnanosti =" -" partipatice =" -" stnanost =" přirozená" u =" u*" y =" Y*"> přirozená míra nezaměstnanosti u > u*
- ekonomika nevyužívá své potenciální možnosti a Y <> Y* - Y/Y* >1

- výkyvy Y/Y* souvisí s rozdílem skutečné a přirozené míry nezaměstnanosti:
Y/Y* = 1 + 0,02 - (u* - u)
růst reálného HDP převyšující o 2% vede k poklesu míry nezaměstnanosti pouze o 1%
- zpoždění reakce míry nezaměstnanosti na růst produktu

(2) sociální dopady nezaměstnanosti
- psychické zatížení vyvolané nezaměstnaností - růst nemocnosti, rozpady rodin …
- destrukce etických hodnot a s ní spojené patologické jevy - kriminalita, alkoholismus, narkomanie, prostituce apod.
- radikalizace postižených skupin - politické dopady

4. Vysvětlete okolnosti vzniku peněz, pojednejte o jejich funkcích a vývojových formách a vysvětlete formování nabídky a poptávky po penězích v ekono.

2010-06-28T05:52:00.000-07:00

Peníze
= zboží, které slouží jako prostředek směny (všeobecný platební prostředek)
= jakékoliv aktivum (zdroj), které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služby nebo při úhradě dluhu

Vznik peněz byl podmíněn rozvojem dělby práce a směny, přičemž samy peníze rozvoj směny a tím o rozvoj výroby dále podporují, neboť odstraňují nevýhody prosté výměny zboží za zboží, tzv. barteru.

Peníze měly nejdříve formu komoditních (zbožových) peněz, tj. funkce peněz tvořil určitý druh zboží. Nakonec z této řady zboží vystoupilo takové, které svými vlastnostmi nejlépe odpovídalo kladený požadavkům kladeným na zbožové peníze – trvanlivost, snadná přenosnost, dělitelnost aj. => drahé kovy – zlato a stříbro

Tento proces probíhal po několik tisíciletí. Rozšíření využívání peněz nastupuje teprve se zánikem feudální společnosti. Do té doby byla směna vůbec okrajovým jevem. Převládala naturální výroba. Peníze z drahých kovů v podobě mincí se objevily poprvé zřejmě až v 7. – 6. stol. př. n. l.

Zhruba od. 17. stol. Začaly fungovat souběžně s drahými kovy papírové peníze – bankovky. Bankovky se vyvinuly z dlužních úpisů. Banky začaly vydávat své speciální dlužní úpisy jednak na základě vkladu zlata do banky, jednak na základě prodeje (eskontu) obchodních směnek bance. Bankovky byly rovnocenným zástupcem zlata (na požádání doručitele byly kdykoliv směnitelné za zlato).

Další formou papírových peněz jsou státovky. Jedná se o peníze emitované z rozhodnutí státu ke krytí jeho finančních potřeb, zlatem nekryté a za zlato nesměnitelné (války, hospodářské krize).
Vyspělou podobu peněžního oběhu se zlatem nazýváme zlatý standard. Ten zanikl v 1. ½ 30. let 20. stol. Klasické formě zlatého standardu obíhají zlaté mince, bankovky jsou neomezeně směnitelné za zlato a mezinárodní pohyb zlata je nekontrolovaný. Zánik zlatého standardu byl způsoben nedostatkem zlata ve srovnání s rozvojem výroby a směny, nerovnoměrným rozdělením zlata mezi zeměmi, potřebou regulace peněžního oběhu státem, potřebou centralizace zlata do rukou státu k financování deficitu platební bilance.

Funkce peněz:
a) prostředek směny – slouží k placení zboží a služeb;
b) peníze jsou zúčtovací jednotka – schopnost peněz vyjádřit hodnotu ostatního zboží;
c) peníze jsou uchovatel hodnot – uchovávají hodnotu do budoucnosti.

Vývoj:
a) naturální směna;
b) komoditní peníze;
c) papírové peníze;
d) bankovní (depozitní) peníze – bezhotovostní peníze.

Nabídka peněz (M)
Likvidita = vlastnost peněz – jak rychle jsou peníze k dispozici
- 4 měnové agregáty
1. M1 – nejlikvidnější aktiva – mince a papírové peníze v oběhu, šekové účty, kreditní karty, běžné účty…;
2. M2 – M1 + krátkodobé termínované vklady, vklady v cizí měně, peněžní fondy…;
3. M3 – M2 + dlouhodobé termínované vklady, státní obligace (CP);
4. L – M3 + krátkodobé obligace do 1 roku.

Nabídka peněz souvisí s centrální bankou, která emituje peníze.

Bankovní soustava má obvykle dva stupně:
1. centrální banka – může mít podobu jedné banky (ČNB) nebo systému bank (USA); instituce zřízená vládou, při realizaci měnové politiky na vládě nezávislá
- finanční operace vlády, emise bankovek, úvěry obchodním bankám, správa
měnové rezervy a regulace činnost obchodních bank;
2. obchodní (komerční) banky – poskytují úvěry, přijímají vklady, vydávají obligace a akcie, směnárenské služby, vedení účtů, správa CP apod.
Nástroje centrální banky k ovlivňování nabídky peněz:
- povinná rezerva peněz – obchodní banky musí u CB držet určité procento z vkladů jako rezervu (ČNB – 2%);
- diskontní sazba – nejnižší úroková sazba, za kterou CB poskytuje úvěry;
- lombardní sazba – úroková míra, za kterou půjčuje CB komerčním bankám v nesnázích, úvěr krytý zástavou cenných papírů;
- reskontní sazba – něco mezi.

Poptávka po penězích (L)
Úrok = alternativní náklad používání peněz
1) transakční motiv – jednotlivé subjekty potřebují peníze na běžné nákupy výrobků a služeb – poptávka závislá na důchodu;
2) opatrnostní motiv – rezerva pro případ nejistoty v budoucnosti;
3) spekulativní motiv – výnosy z držby peněz vlivem změn úrokové míry, klesá-li úroková míra – nákup CP

L = k*Y – h*i k… parametr citlivosti poptávky na důchod
h… parametr citlivosti poptávky na úrok. Míru

Keynesiánská teorie – h -> ∞ Monetaristická teorie – h -> 0

Odvození křivky LM
Křivka LM vyjadřuje všechny kombinace úrokové míry i a důchodu Y, při kterých je trh peněz a ostatních aktiv v rovnováze.

S růstem důchodu roste i poptávka po penězích, a proto musí vzrůst i úroková míra.
Pozitivní sklon křivky LM je způsoben tím, že při dané fixní nabídce peněz musí být zvýšení úrovně důchodu doprovázeno také růstem úrokové sazby. To snižuje poptávané množství peněz, a tím udržuje peněžní trh v rovnováze. Sklon křivky LM závisí na citlivosti poptávky po penězích na důchod (k) a na citlivosti poptávky po penězích na úrokovou míru (h). Čím nižší je citlivost poptávky na důchod a čím vyšší je citlivost na úrokovou sazbu, tím je křivka LM plošší.
Posuny křivky LM doprava a doleva jsou závislé na nabídce reálných peněžních zůstatků. V bodech nalevo od LM je přebytek nabídky peněz nad poptávkou a tedy i přebytek nabídky na trzích ostatních finančních aktiv – důchod je nízký pro vytvoření dostatečné poptávky.

3. Vysvětlete monetární politiku a její nástroje pomocí modelu v IS-LM v uzavřené a otevřené ekonomice

2010-06-28T05:50:00.000-07:00

Monetární politika
Monetární politiku provádí centrální banka, jež prostřednictvím kontroly zásoby nominálních peněz nebo pohybu úrokové sazby ovlivňuje makroekonomický výkon
(= úroveň rovnovážného důchodu, úroveň zaměstnanosti, míra inflace atd.). Cílem centrální banky je buď dosažení „žádoucí“ zásoby peněz, nebo „žádoucí“ úrokové sazby. Účinnost monetární politiky je dána sklonem křivek IS a LM.
Nástroje monetární politiky:
a) prodej a koupě obligací;
b) stanovení povinných minimálních rezerv;
c) diskontní sazba atp.

Expanzivní monetární politika znamená zvyšování nominální zásoby peněz (nákup obligací, snížení disk. sazby nebo i povinných min. rezerv) s cílem stimulovat zvyšování úrovně rovnovážné produkce a zaměstnanosti a zlepšování platební bilance.
Čistá monetární expanze má dva současné efekty:
1. zvýšení úrovně rovnovážného důchodu (důchodový efekt monetární expanze);
2. snížení úrokové sazby (efekt likvidity monetární expanze).

Důchodový efekt je vyvolán tím, že zvýšení nabídky peněz sníží úrokovou sazbu, což stimuluje zvýšení poptávky po soukromých autonomních výdajích.
Efekt likvidity nastává proto, že zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků při pozitivně skloněné LM vede k tomu, že veřejnost má v držbě více peněz než potřebuje, proto je začne konvertovat do ostatních finančních aktiv, která přinášejí výnos => růst ceny ostatních finančních aktiv a pokles úrokové míry

Sklon křivky IS a LM a účinnost monetární politiky
1) Maximální účinnost monetární expanze – citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu je nulová (h = 0) => křivka LM je vertikální (klasický případ);

2) Nulová účinnost monetární expanze – citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru je maximální ( h se blíží ∞) => křivka LM je horizontální (past likvidity);

3) Nulová účinnost monetární expanze – citlivost poptávky po autonomních výdajích na úrokovou míru je nulová => IS je vertikální (b = 0);

Monetární politika v otevřené ekonomice

Monetární expanze při fixním měnovém kursu a DKM
Monetární expanze vede ke zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků a tím i k poklesu domácí úrokové míry pod světovou úroveň. Toto snížení vyvolá silné kapitálové odlivy, pokles měnových rezerv domácí země a tlak na devalvaci (depreciaci) domácí měny. Centrální banka musí nakupovat domácí a prodávat zahraniční měnu. Tím dojde ke snížení nabídky reálných peněz a úroková sazba se opět posune na úroveň světové (posun LM). Úroveň produkce se nezmění, protože přizpůsobovací procesy v mezinárodní ekonomice působí tak rychle, že bodu E1 není v malé otevřené ekonomice fakticky dosaženo.
Monetární politika je za těchto předpokladů neúčinná v ovlivňování produkce a úrovně úrokové sazby.

Při fixních měnových kursech a DKM je nabídka peněz spojena s platební bilancí. Schodek platební bilance vyvolaný snížením úrokové míry v důsledku monetární expanze vyvolá automatickou monetární restrikci. Peněžní zásoba se tak stává endogenním faktorem a centrální banka nemůže za těchto podmínek kontrolovat ani peněžní zásobu, ani úrokovou sazbu, ani úroveň rovnovážné produkce. (Monetární restrikce tedy vyvolá automatickou monetární expanzi.)

Monetární expanze při flexibilním měnovém kursu a DKM
Snížení úrokové sazby pod úroveň světové zabraňuje odlivu kapitálu, což způsobuje depreciaci domácí měny, která stimuluje vývozy domácí produkce a zdražuje dovozy => růst čistých vývozů. Růst důchodů vyvolaný monetární expanzí současně zhoršuje běžný účet platební bilance. Toto zhoršení je kompenzováno růstem čistých exportů vlivem devalvace měny.

Monetární politika má silný účin při ustavování jak vnitřní, tak vnější rovnováhy a měnový kurs se pasivně přizpůsobuje změnám peněžní zásoby.

2. Vysvětlete fiskální politiku a její nástroje pomocí modelu IS-LM v uzavřené a otevřené ekonomice

2010-06-28T05:47:00.000-07:00

Fiskální politika
Účinností fiskální politiky rozumíme fakt, zda její uplatnění může ovlivnit úroveň rovnovážné produkce, resp. v jakém stupni.
Expanzivní fiskální politika je uplatňována s cílem zvýšit úroveň rovnovážného důchodu (zaměstnanosti) a zahrnuje:
a) přírůstek vládních nákupů zboží a služeb ;
b) zvýšení transferových plateb vlády ;
c) efekt snížení autonomních daní ;
d) snížení sazby důchodové daně (t).

Fiskální expanzí je jak přírůstek všech jejích složek, tak přírůstek jedné nebo několika z jejích složek.

Změna fiskální politiky vede ke změně podmínek, které kondenzuje křivka IS (posun IS). Zvýšení vládních nákupů statků a služeb vyvolá při původní úrokové sazbě i0 převis poptávky po penězích nad nabídkou. Veřejnost začne prodávat ostatní aktiva a tím vzniká převis nabídky na trhu ostatních aktiv a tedy tlak na snížení cen těchto aktiv a zvýšení úrokové sazby. Zvýšená úroková sazba vytěsní (při pozitivně skloněné LM) část soukromých autonomních výdajů (investičních i spotřebitelských). Vytěsnění tak bude tlumit přírůstek důchodu vyvolaný fiskální expanzí.

Cílem fiskální restrikce je brzdit nadměrný ekonomický růst a inflační procesy vyvolané nadměrnou agregátní poptávkou, snížit rozpočtový deficit atd.
Sklon křivky IS a LM a účinnost fiskální politiky
Velikost vytěsňovacího efektu (úplný, částečný, nulový) je závislá na sklonu křivek IS a LM:
1) Křivka LM je horizontální => citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu je maximální ( h se blíží ∞) =>fiskální expanze má maximální účinnost a vytěsňovací efekt je nulový (past likvidity);

2) Křivka LM je vertikální => citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu je nulová (h = 0) => účinnost fiskální expanze nemá žádný účinek a vytěsňovací efekt je úplný;

Fiskální politika v otevřené ekonomice

Fiskální expanze při fixním měnovém kursu a DKM

Účinnost fiskální expanze za těchto podmínek:
1. dokonalá kapitálová mobilita (DKM);
2. fixní měnový kurs;
3. úrokové sazby domácí se rovnají světovým;
4. existence nevyužitých zdrojů => nabídka domácí produkce je elastická a její cenová úroveň je fixní;
5. analyzované země jsou příliš malé na to, aby mohly ovlivňovat důchod v cizích zemích nebo úroveň světových úrokových sazeb.

Zvýšení domácí úrokové míry vlivem např. vládních nákupů vyvolá při DKM silný kapitálový příliv => zvýšení domácí měnové rezervy => tlak na revalvaci měnového kursu. Centrální banka musí intervenovat na udržení kursu prodejem domácí měny na mezinárodním měnovém trhu a nákupem zahraniční měny.

Fiskální expanze je při dokonalé kapitálové mobilitě a fixním měnovém kursu velmi efektivní – dochází ke zvýšení rovnovážné produkce (a zaměstnanosti).

Fiskální expanze při flexibilním měnovém kursu a DKM
Při flexibilním měnovém kursu není potřeba intervence na udržení měnového kursu (platební bilance je vždy vyrovnaná). Vychýlení domácí úrokové míry nad světovou vyvolá silný kapitálový příliv, ale centrální banka nemusí intervenovat. Revalvace (apreciace) vyvolá zlevnění dováženého zboží => růst dovozů a pokles vývozů => zhoršení běžného účtu platební bilance.

Fiskální expanze vede za uvedených podmínek k úplnému mezinárodnímu vytěsňovacímu efektu a apreciaci domácí měny.
Reálným efektem fiskální expanze je:
1. snížení exportů;
2. zvýšení importů;
3. změna ve skladbě důchodu i platební bilance.
=> pokles exportu a zvýšení importu plně kompenzuje vládní výdaje – nedojde ke zvýšení důchodu

1. Charakterizujte národohospodářský produkt, jeho deriváty a jeho měření a vysvětlete vztah mezi produkční funkcí a hranicí produkčních možností

2010-06-28T05:44:00.000-07:00

Hrubý domácí produkt (Gross Domestic Produkt – GDP)
HDP je souhrnem veškeré finální produkce a služeb vyrobených v dané zemi za dané časové období (zpravidla 1 rok) výrobními faktory bez ohledu na jejích vlastníka.

Hrubý národní produkt (Gross National Produkt – GNP)
HNP je souhrnem veškeré finální produkce a služeb vyrobených v dané zemi za dané časové období (zpravidla 1 rok), za použití výrobních faktorů jejichž vlastníky jsou občané dané země, bez ohledu na to, ve které zemi jsou výrobní faktory využívány.

NPI = čistý důchod z majetku v zahraničí; NPI = EX – IM => vztah mezi GDP a GNP:
GNP = GDP + NPI

Deriváty národohospodářského produktu
Nominální GDP = hodnota výstupů ekonomiky v cenách běžného období
GDP nom = Σp1*q1
Reálný GDP = výstup za určité období, měřený ve stálých cenách ( = v cenách nějakého základního období); umožňuje reálné posouzení změn v ekonomice
GDP real = Σp0*q1
Potenciální GDP = úroveň výstupu ekonomiky při plném využití výrobních faktorů
GDP na hlavu = výstup ekonomiky na 1 obyvatele

Metody měření GDP
a) Výrobní (produktová) = součet přidaných hodnot zpracováním nakoupeného materiálu a polotovarů firem ve všech odvětvích činností;

b) Výdajová = celkové výdaje na nákup zboží a služeb na straně poptávky
GDP(AD) = C + I + G + NX;

c) Důchodová = souhrn důchodů, které obdrží vlastníci výrobních faktorů = NI (národní důchod)a nedůchodových složek (nepřímé daně (T) a kapitálové odpisy (a))
GDP(AD) = NI + T + a
NI = w + i + r + π π….finanční zisky vč. dividend
w….hrubé mzdy a platy
i….čisté úroky
r….renty z půdy a nemovitostí
Čistý domácí produkt (NDP) a čistý národní produkt (NNP)
NDP = GDP – a NNP = GNP – a
a … amortizace (kapitálové odpisy
Produkční funkce a hranice produkčních možností
Produkční funkce charakterizuje klasický makroekonomický model. Tento model vychází z existence dvou ekonomických subjektů – firem a domácností a z existence trhu statků, pracovního, kapitálového a peněžního trhu. Produkční funkce opírající se o technologii jednotlivých firem vytváří vztah mezi úrovní vstupu faktorů a úrovní výstupu.
Y = f (K,L)
Y… skutečný výstup K… reálný kapitál L… množství práce

Víc jsem bohužel nenašla. :o( Jestli ještě něco najdu, tak pošlu opravenou verzi.

5. Ekonomický růst a recese

2010-05-11T07:35:00.000-07:00

- v Agregátním pojetí je rovnováha, ale obecně se vše vyvíjí (úroveň cen, reálného produktu)
Determinanty AD

- úroveň důchodů

- nejistota v politice

- velikost populace, trhu

- móda, nestabilita koruny

- substituty ani komplementy agregátní trh neovlivňují

- růst (1), pokles (2)

Determinanty AS

- úroveň nákladů

- úroveň monopolizace

- počasí

- mění se úroveň (P) a úroveň (Y),

dochází k rovnováze, změna nastává v čase
Proporcionální ekonomický růst

Nastává pokud je Y = N a všechny uvedené agregáty (N, AS, AD) rostou stejným tempem, Y růstává na úrovni N a národní zdroje jsou tak plně využívány, národní ekonomika je na hranici svých produkčních možností.

Proporcionální ekonomická stagnace

Cenová hladina se nemění pokud se ani jedna z uvedených veličin v čase nevyvíjí, jedná se pak o stagnaci.

Okumův zákon

- vyjadřuje vztah mezi poklesem výroby a nezaměstnaností

- jestliže výroba (skutečný produkt) klesne o 2 % oproti reálnému, nezaměstnanost se zvýší o 1 %

- neboli vyjadřuje vztah mezi zaměstnaností a Y

- jestliže Y klesne o 50 % tak klesne zaměstnanost o 25 %, protože se Y skládá z 50 % kapitálu a 50 % práce

Y je tedy úzce spjatý s úrovní zaměstnanosti, klesá-li AD musí klesnout Y, rovnovážná úroveň AS à lidé se propouštějí a roste nezaměstnanost (klesá zaměstnanost). Naopak když AD roste, musím jí uspokojit, tedy zaměstnat více lidí.

Nabídková recese

- k nabídkové recesy dojde když:

a) AS roste pomalejším tempem než AD spolu s N

Y buďto roste, ale pomaleji než N (vzniká rozdíl Ye2 – N) nebo absolutně klesá čímž se ekonomika vzdaluje od hranice svých produkčních možností a VF nejsou plně efektivně využívány.

b) nebo dokonce AS absolutně klesá

Při poklesu Y klesá i zaměstnanost. Cenová hladina v obou případech roste. Jevu kdy Y a s ním i zaměstnanost klesá při rostoucí cenové hladině se říká SLUMPFLACE.

Poptávková recese

- k poptávkové recesy dojde když:

a) AD roste pomalejším tempem než AS spolu s N

b) nebo dokonce AD absolutně klesá

Spolu s Y klesá i zaměstnanost. Ekonomika se tak vzdaluje hranici produkčních možností, VF nejsou plně využívány. Cenová hladina při poptávkové recesy klesá.

Vývoj cenové hladiny a Y závisí na vývoji AS a AD. Vývoj AS a AD je určující pro vývoj Y. Y se tedy v čase vyvíjí na základě vývoje AS a AD. Tento vývoj může být rovnoměrný nebo nerovnoměrný. Může probíhat a probíhá v určitých hospodářských cyklech.

4. Keynesiánský model rovnováhy

2010-05-11T07:05:00.000-07:00

- velký důraz na spotřební křivku domácností
- každou korunu disponibilního důchodu spotřebitel spotřebuje, čím více má peněz, tím vyšší je i jeho spotřeba
- určité výdaje jsou vynaloženy i když spotřebitel nemá žádný důchod

- úspory jsou závislé na DI
- vyšší úspory budeme tvořit, když budeme mít vyšší disponibilní důchod
- když ale máme vyšší DI, bude i vyšší spotřeba (reklama typu B - C namísto B - B; C - consum, B – businnes)

Křivka I je u klasiků pružnější, u Keynesiánů nejsou investice tak závislé na i. Investice jsou tedy méně citlivé než v klasickém pojetí a to znamená, že pokud klesá i, objem I roste. Nižší úroková míra (i) umožní realizaci méně rentabilních záměrů.

Křivku investic posunuje očekávaná míra zhodnocení. Jde-li ekonomika kupředu, tak investice rostou. Investice mohou při nepříznivých kalkulacích (bez příležitosti - I´) klesnout tak, že ani nulová úroková míra nezajistí přeměnu úspor na investice (I´). Určitý počet úspor není realizován (tyto peníze potom někde leží) a vypadají z ekonomického procesu = mrtvé peníze.

Pokud je nerovnováha na finančních trzích tak dojde k poklesu AD. Nová rovnováha nastane v bodě E´ při ye´. Ekonomika není na hranice produkčních možností (PPF), některý VF není využit, reálný produkt (Y) - N. Ekonomika je v rovnováze, ale není na optimální hranici, nemá správný výkon.

Ceny jsou pružné a specielně nemohou klesat (směr dolů není možný), ale růst ještě mohou.

Důvody neklesajících cen:
a) mzdy nejsou pružné dolů, protože když je nezaměstnanost nelze je snížit
b) když je konkurence nedokonalá nikdo nenutí firmy snižovat ceny (benzínky), každý naopak čeká, jak se situace vyvine (Jak zareaguje konkurence?)
c) když jsou některé výrobní faktory (VF) pod cenou, tak ho raději firma nepoužije (nenajme)

- situace bude taková, že ceny zůstanou strnulé (výsledek bude takový jaký je); N  ASL (VF nejsou dlouhodobé, jsou vždy vypotřebovány)

Shrnutí Keynesiánské teorie
1. Úroková míra (i) nemusí vždy zajistit rovnováhu na kapitálových trzích a i její pokles nemusí jednoznačně vést k žádanému růstu investic (I). Aby investice, které jediné posunují produkční možnosti dané ekonomiky, dostatečně rostli, je třeba používat institucionálních nástrojů, tedy na úrovni ministerstvech zemědělství průmyslu a obchodu, na zajištění podpory těchto oblastí.
2. Případná nerovnováha na finančních trzích se potom přenáší na agregátní trh, kde způsobuje pokles AD. Tento pokles vede k poklesu reálného produktu a s ním tedy i poklesu zaměstnanosti.
3. Na agregátním trhu však nejsou ceny pružné směrem dolů (a, b, c), a tedy trh sám nezajistí makroekonomickou rovnováhu na úrovni potencionálního produktu (N) dané ekonomiky.
4. Opětovný nárůst AD do úrovně, která představuje reálný produkt (Y) na úrovni potencionálního produktu (N) však může zajistit prostřednictvím své hospodářské politiky vláda (stát).

Krátkodobé hledisko obou modelů
- lze říci že v situaci, kdy reálný produkt je nižší než potenciální platí keynesiánské závěry a toto pole nazveme keynesiánským polem, pole za N nazveme klasickým

Dlouhodobé hledisko obou modelů
- ukazuje, že mimo mez jsou ostatní ceny pružné, a tedy až na tuto výjimku je N = ASL, a že v tomto horizontu až na výjimku mezd lze vycházet ze závěrů klasiků

3. Makroekonomická rovnováha

2010-05-11T07:02:00.000-07:00

- firmy vyprodukovali výkony a část jich prodali, zbytek jsou zásoby
- domácnosti část spotřebovali a část uspořili
- rovnováha agregátní nabídky a poptávky

Jednoduchý model ekonomiky
• neexistují daně
• deflátor je nula (neexistuje inflace)
• existuje pouze C, I
• neexistuje zahraničí
- nabídku tvoří produkt firmy, Y = C + I
- poptávku tvoří spotřebitel, AD = C + S
- rovnováha je dána vztahem S = I

To, že je vysoký HDP neznamená ještě dobrou ekonomiku.

a) HDP > AD (plánované výdaje)
- snížení cen výrobků
- snížení zisku  omezení výroby (nevyužití zdrojů)
- zvyšuje se nezaměstnanost
• dlouhodobě to znamená útlum ekonomiky

b) HDP <>AD) roste tlak na snížení ceny
- při rostoucí ceně produkují výrobci více, vstupují nové firmy

Rovnovážná cena (pe)
- nabízené i poptávané množství je stejné
- rovnovážný reálný produkt (ye), při kterém neexistují nedostatky ani přebytky
- ekonomika je v rovnováze, subjekty se musejí chovat racionálně

Abychom se mohli podívat, že rovnováha nastane (Y a P), musíme analyzovat nerovnováhu.

Př.
Sedlák sklidil, spoří na nové pole. Zároveň je firmou i domácností. Část použije na spotřebu a část na firmu.

- s úspor se stávají podnikové výdaje
- investice = výdaj firmy
- musíme začít na finančních trzích
Klasická teorie rovnováhy
- klasikové tvrdí, že I klesají, když klesá i (králíci)
- čím vyšší i, tím méně projektů se uskuteční
- úspory jsou rostoucí, s rostoucí i roste objem peněz, které si můžeme půjčit
- př. nízká úroková míra - koupím nemovitost, akcie
- př. vysoká úroková míra - půjčím peníze (riziko, výnosnost)

1. Finanční trh
- kapitálový trh je trh úspor a investic
- úroková míra (i) = = = 0,1

- očekávaná míra zhodnocení investice na základě analýzy tržní příležitosti
- při SE = IE jsou všechny zdroje využity efektivně k produkci (viz. hranice produkčních možností a PPF křivka)

Změny v poptávce:
- zvýší se I
- levnější zboží nebo více zboží

2. Agregátní trh
- národní ekonomika se snaží vyrobit potenciální produkt (N)
- z dlouhodobého hlediska nabídka nereaguje na změnu cenové hladiny (změna je závislá pouze na změně ceny VF)
- čím blíže bude reálný produkt (ye2, Y) k potenciálnímu (max. využití zdrojů, N), tím lépe na tom ekonomika bude
- cílem ekonomiky je zmenšit vzdálenost reálného produktu (RP) a potenciálního produktu (N)

ye1 … jsme na hranici produkčních možností
ye2 … úroveň reálného produktu (zdroje nejsou efektivně využity)

Stát se snaží zvýšit poptávku (ekonomika musí být schopná, aby se zvýšilo množství a ne cena). Ekonomika musí mít technologie, aby nedovážela (bilance zahraničního obchodu). Pokud nemá technologie a dováži, zvýší se inflace, zatíží se státní rozpočet (vnitřní i vnější dluhy).

N = VF * SP (souhrnná produktivita VF)
= L * l (produktivita práce)
= A * a (úrodnost půdy)
= K * k (účinnost kapitálu)

Vlivy:
- úroveň řízení (systém)
- technologie (know-how)

Klesá cena VF
- klasikové říkají klesla AD (AD1 - AD2), to tzn. že klesl rovnovážný produkt, nejsou využity zdroje (vznikají volné VF, roste konkurence na nabídce VF) majitelé se je snaží udat, klesá cena těchto VF

Z rovnováhy VF/dolar vyplývá rozhodnutí:
- čím je práce levnější, tím jí koupíme více

- pokud cena VF klesá je tento VF ve větším množství zapojován do výroby
- v bodě E2 klesl reálný produkt a cena, protože se snižují ceny VF, které umožňují podnikateli zapojovat tyto výhodné VF, tedy produkce roste do bodu E3
- podle Friedmana se mění pouze cenová úroveň (roste poptávka)

Předpoklady:
a) pružné ceny (reagují)
b) na trhu kapitálu nevzniká nerovnováha mezi I a S, která by se promítala do vývoje agregátní poptávky

Pokud agregátní poptávka z nějakého důvodu roste či klesá, tak to znamená krátkodobě pokles reálného produktu pod úroveň produktu potenciálního (N) nebo krátkodobý zanedbatelný převis reálného produktu (Y) nad (N), avšak dlouhodobě díky pružným cenám se Y vrací na úroveň N, a tím se ekonomika opět dostává na svou PPF křivku.

Trh tedy sám zajistí rovnováhu ekonomiky na úrovni N, tedy při efektivně využitých VF a není tedy zapotřebí zásahů vlády, která tento přirozený mechanismus pouze naruší při současném vynaložení peněz na stání administrativu.

2. Ukazatele odvozené od HDP

2010-05-11T06:59:00.000-07:00

Národní důchod (čistý domácí produkt)
- obsahuje i statky, které jsme měli dříve (investiční statky), nová hodnota v roce 2000 je bez odpisů
- jsou to všechny prostředky, které se dostali k domácnostem
- Kolik za rok dostali lidé peněz? Součet důchodů (příjmy domácností)
- čím větší RHI index, tím více musím rozdělit
- PZS … živnostníkovi příjmy
- NZK … nerozdělené zisky korporací (dividendy)

NI = W + R + (Ua – Up) + NZK + PZS
NI = GNP – amortizace – nepřímé daně

Osobní důchod
- odečítáme příjmy firem (úroky, renty, zisky), nepřímé daně a daně spojené se soc. poj. a připočteme transferové platby domácnostem
- vyjadřuje kolik připadá na domácnosti před zdaněním

PI = NI – (SP + ZP) – zdanění korporací – část zisku korporací
nevyplacená na dividendy + transfery

Disponibilní důchod
- určuje kolik mají domácnosti k dispozici
- makroekonomická poptávka

DI = PI – osobní zdanění (daň z příjmů)

- disponibilní důchod může být užit dvěma způsoby
• C (spotřeba – konzum)
• S (úspory = vesnický a městský typ)

Spotřební křivka domácnosti

Ca … autonomní výdaje na spotřebu (utrácím i při nulovém DI)
C … sklon ke spotřebě (kolik Kč spotřebuji, když vydělám 1 Kč)
S … sklon k úsporám (kolik Kč uspořím, když vydělám 1 Kč)
C = S = c + s = 1 C + S = DI

- porostou furt pryč nebo se zastaví?
- v ČR utratí 80 % lidí všecko
- s růstem utrácejí čím dál více, a pak utrácejí pořád více nebo je důchod tak vysoký, že vznikají úspory

C= Ca + c * DI (nárůst rostoucí s důchodem = indukovaná část)

Křivka úspor
- úspory jsou napřed záporné, pak žádné a nakonec rostou
- nule jsou rovny ve shodném bodě jako v předchozím grafu (bod A - rovnováha)

Neoklasická teorie
- monetární (Klaus, Smith, Ricardo)
- úspory rostou s úrokovou mírou (úrok motivuje)

Keynesiánská teorie
- už jste viděli někoho, kdo bude šetřit při zvýšení úrokové míry (i)?
- Keynes (poradce premiéra, banky)
- statistika říká, že se úspory s úrokovou mírou zvyšují, ale úspory jsou závislé na důchodu
- Kdo má pravdu?

Národní důchod
NI = GNP – amortizace – nepřímé daně (DPH, spotřební)
- GNP (všechny české firmy bez ohledu na území)

HDP = GNP – (produkt národních firem v zahraničí + produkt
zahraničních firem u nás)

NPI (čistý příjem ze zahraničí)
Nominální a reálný HDP
Za kolik prodali? Měříme v korunách, bez duplicit (když vyrobí to samé, ceny 10 % nahoru, GNP bude o 10 % větší = výrobků je stejně, nejedná se o růst). Pokud vyjadřujeme HDP v běžných cenách, mluvíme o nominálním HDP, který má vypovídací schopnost pouze při stabilitě cen. V obdobích vysoké inflace je však nutno tento ukazatel o důsledky změn cenové hladiny očistit, neboť nevíme kolik statků a služeb bylo skutečně vyprodukováno. K očištění použijeme cenový index, deflátor HDP (poměr nom./reál.), který odráží změny cen všech statků služeb na trhu. Takto očištěné ukazatele označujeme jako „reálné“, jsou vyjádřeny ve stálých cenách (ceny vztažené k určitému výchozímu roku).

Nominální produkt = Y (vyrobeno a prodáno) * p (ceny)
Reálný produkt = Y
- firmy konají v tržbách ocenění v běžných cenách, které ale vzrostly
- vezmeme výchozí cenovou úroveň, a v té vyjádříme následující rok (odstraníme inflaci)
NEW (čistý ekonomický blahobyt)
- používáme odhady, HDP stagnuje a lidi se mají lépe, přitom je stále stejný

NEW = GNP + SE (stínová ek. – černá se nesmí dělat, šedá – nemáme oprávnění) + PMV (melouchy) + PPSSZP (práce pro sebe, známé, příbuzné) + RK (růst kvality) – ZEx (záp. externality)

1. Makroekonomie

2010-05-11T06:56:00.000-07:00

- zabývá se chováním subjektů v národním hospodářství jako celku

1. HDP
2. Inflace
3. Nezaměstnanost
4. Zahraniční obchod

Magický čtyřúhelník

ČR 2000
USA 2000

Čím pravidelnější a větší obsah čtyřúhelník má, tím je ekonomika výkonnější.

Hrubý domácí produkt
- souhrn všech tržních hodnot statků a služeb vyrobených v dané ekonomice za období (1 rok)
- mimo trh VF, výrobků a služeb, domácností a firem máme ještě další subjekty
- finanční trh rozdělujeme na trh kapitálu a peněz

Metody výpočtu HDP
1. výdajová metoda (Za kolik si koupili lidé?)
2. důchodová metoda (Kolik si lidé vydělali?)
3. produktová metoda (Objem výroby ve fyz. jednotkách)

Hlavními složkami výdajové metody výpočtu HDP jsou osobní výdaje na spotřebu (krátkodobé a dlouhodobé statky a služby), hrubé soukromé domácí investice (fixní investice firem, fixní investice do bytové výstavby, změny stavu zásob), vládní výdaje na nákup statků a služeb (kultura, školství) a saldo obchodní bilance.

Z výdajů domácností se do položky výdaje na osobní spotřebu nezapočítávají výdaje na nové domy (zahrneme je do HDI). U HDI přívlastek „hrubé“ označuje tu skutečnost, že z investic nebylo odečteno znehodnocení kapitálu (amortizace). HDI obnovovací jsou vytvářeny z vlastních zdrojů (odpisů) a jsou zpětně investovány do výroby (obnova zdrojů). HDI rozvojové jsou financovány cizím kapitálem na další rozvoj podniku. Do vládních nákupů statků a služeb nepočítáme transfery, tj. platby, které nemají povahu nákupu statků a služeb, ale povahu čistého přesunu důchodu (podpory a sociální dávky).

Obdobným způsobem můžeme vyjádřit i hrubý národní důchod při použití důchodové metody. Hlavními složkami jsou potom důchody či náklady na nákup výrobních činitelů (mzdy a platy, renty, čisté úroky = kapitál, zisky) a položky, které nemají povahu důchodů výrobních činitelů (odpisy = znehodnocení kapitálu, nepřímé daně z podnikání).

Hlavní složky obou metod:

Produktová metoda Důchodová metoda
Spotřeba (C) Mzdy a platy (w)
HDI (I) Renty (R)
Vláda (G) - Úroky (Int)
Čisté vývozy (X) Zisky (P)
Odpisy (D)
Nepřímé daně (IBT)

HDP = C + I + G + X = HNP = W + R + Int + P + D + IBT

HDP se uvádí ve stejné měně (roční objem je srovnatelný kurzem USD); na jednoho obyvatele (nezáleží na pracovním zařazení) ekonomicky aktivního (počet pracujících, produktivita práce); reálný* (nominální nelze porovnávat, neboť neobsahuje růst cenové hladiny).

Produktová metoda
- firmy vyprodukovali, něco prodali - daňové přiznání
- sečteme-li všechno a odečteme meziprodukty získáme celkový HDP

Připomeňme si, že HDP představuje celkovou finální produkci statků a služeb. Při zjišťování HDP produktovou metodou sečítáme pouze tyto finální statky a služby sloužící k uspokojení potřeb domácností, a nemůžeme sem započítávat statky, které byly při výrobě použity. Většina firem vyrábí nejrůznější polotovary (meziprodukty), které však obíhají pouze mezi firmami a nevstupují do bezprostřední spotřeby domácností. Kdybychom je do výpočtu HDP zahrnuli, byla by hodnota mezistatků zahrnuta několikrát a HDP by byl o to vyšší. Za meziprodukt jsou totiž považovány vzájemné dodávky statků mezi firmami, které jsou uskutečněny ve sledovaném období a současně jsou v témže období použity k další výrobě.

Rovněž při používání důchodové metody měření HDP vzniká problém s duplicitami. Abychom zabránili opakovanému započítání plateb firmám za nákupy meziproduktu, použijeme tzv. metodu přidané hodnoty. Přidanou hodnotou je rozdíl mezi tržbami z prodejů statků a služeb a výdaji firmy na pořízení materiálů, polotovarů a služeb od jiných firem. Jinými slovy, statistik zahrnuje do výpočtu všechny náklady firmy související s platbami za faktory s výjimkou plateb jiným firmám. Tyto platby budou započítány do HDP z přiznání jiných firem a důchodová metoda se tak vyhýbá jakémukoliv dvojímu započítávání. (př: obilí, mouka, těsto, chléb)

JOBING - Jak důležité je oblékání pro úspěch

2010-04-07T02:02:00.000-07:00

Jak důležité je oblékání pro úspěch?

Já osobně věřím, že kladením úsilí do oblečení na důležité události - jako je svatba, podnikatelské události, pohovory o pracovní místo - ukazujeme, jak velmi respektujeme druhou osobu i sebe. Nemáte na více než být jen v otrhaném tričku se skvrnou od kečupu na límci?

Všichni jsme slyšeli přísloví. Neměli byste posuzovat knihu podle obalu, ale neděláme to tak?

Přiznám se, že od doby, co mám svou vlastní společnost, moje oblečení je príležitostnější. Do Prahy cestuji například v teniskách. Ty jsem nikdy předtím nenosil, pouze tehdy, když jsem se učil tanec. Ale stále se oblékám na rozhovory, podnikatelské setkání, televizní vystoupení. Když jsem v centru pozornosti, oblékám si dobré kvalitní a dobře sedící oblečení, ve kterém se cítím autoritativnejší. Jsem šťastný, když se všechny oči dívají na mě a posiluje to úspěch mé osobní značky.

V poslední době jsem uspořádal řadu pracovních pohovorů a stále jsem byl zvědavý, v čem budou potenciální zaměstnanci oblečení. Nezáleží na tom jak jsem oblečen já, ale od uchazečů očekávám, že budou mít oblek a kravatu. To jak se oblékáte, když máte práci, je jedna věc, ale myslím si, že nikdy neuškodí pěkně se obléct, když chcete práci získat.

Jelikož jsou čtenáři poměrně různí, myslel jsem si, že by bylo poučné získat vaše názory a já shrne výsledky v budoucí poště. Zde je několik otázek pro začátek, abychom Vás navnadili:

Jaký styl oblečení se podle vás nejvíce shoduje s úspěchem?

Cítíte se při podnikatelských situacích lépe, když jste oblečeni o trochu lépe než průměrně? Nebo je pro Vás důležitější sladění, možná trochu ležérnějšího oblečení tak, abyste nevyvolávali příliš velkou pozornost svým zevnějškem?

Máte o někom lepší mínění, pokud je oblečený o trochu lépe než průměrně?

Pokud si nejste jisti předpokládaným kodexem na oblečení, máte spíše sklon dát si něco ležérnějšího nebo se obléci důsledně podle svého osobního image bez ohledu na to, co Vás čeká?

Tento text poskytla společnost JOBING s.r.o.
JOBING - Týdenní posudek
JOBING - Sebemotivací k úspěchu
JOBING - Představte každého hovořícího
JOBING - Probuďte se a dosáhněte úspěchu každý den
JOBING - Princip úspěchu
JOBING - Organizování úspěšných setkání
JOBING - Neustálé vylepšování se
JOBING - Neuspět nebo uspět
JOBING - Mám toho hodně
JOBING - Jak získat charisma
JOBING - Jak vyniknout v místnosti plné lidí
JOBING - Jak se stát úspěšným
JOBING - Jak se mám stát úspěšným v ......
JOBING - Jak důležité je oblékání pro úspěch
JOBING - Jak dotáhnout věci dokonce - příručka pro začátečníky
JOBING - Jak být člověkem, na kterého se budou ostatní obracet
JOBING - Buďte úspěšný v tom, že donutíte jiné poslouchat
JOBING - Čtyři nápady jak dělat prezentace
JOBING - Špičkový osobní výkon
JOBING - inspirace pro pracovní život

Management,Motivace (vlastní) – druhy (sebemotivace)

2009-12-06T13:12:00.000-08:00

Motivace (vlastní) – druhy (sebemotivace):

1. stanovit své vlastní cíle a nepouštět je ze zřetele

2. doplňte své dlouhodobé cíle dílčími krátkodobými cíly a dílčími úkoly

3. učte se každý rok na stále složitějších, náročnějších úkolech
- učení – pro manažera znamená nepřetržitý proces

4. pracujte tvořivě, ne rutinně, svou činnost zdokonalujte, aby jste zvýšili svoji produktivitu

5. rozvíjejte oblast svých schopností a talentů (každý z nás má vlohy na něco jiného, pak se na to zaměřit – konzultovat s lidmi, které to odhadnou)

6. vytvořte si zpětnou vazbu a také se odměňujte

Management, Kontrolní činnost – uplatňuje zásady, Principy kontroly

2009-12-06T13:11:00.000-08:00

Kontrolní činnost – uplatňuje zásady:

1) kontroluje na bázi čtvrtletního systému
2) vytváří motivaci pro činnost (kontrolní)
3) nápady zaměstnanců zváženy a uplatněny - zaměstnanci mají pocit uplatnění

Úskalí čtvrtletního kontrolního systému

- šef zasahuje na podřízené – nemají možnost uplatnění
- lide si někdy toho berou příliš (neúměrná zatížení)

Nám se osvědčoval měsíční kontrolní systém

Principy kontroly:
1. Princip účelu kontroly
2. Princip odpovědnosti za kontrolu
3. Princip efektivnosti kontroly - kontrola určitých etap
4. Princip preventivní kontroly - mámě větší přechod
5. Princip souvislosti plánů a kontroly
6. Princip standardů
7. Princip kritických kontrolních bodů
8. Princip výjimky - kontrolou definujeme odchylky skutečnosti od plánů stabilizovat
9. Princip pružnosti – kontrola dle určitého plánu
10. Princip akce

Management, Desatero Total Quality Managementu (TQM), Pan Lee Iacocca Jakoka

2009-12-06T13:09:00.000-08:00

Desatero Total Quality Managementu (TQM)

1. vedení podniku řídí systém zajištění jakosti – na tom se podílejí všechna oddělení a zaměstnanci
2. vedení přisuzuje jakosti nejvyšší prioritu
3. uplatňováno delegování odpovědnosti
4. realizovány prověrky jakosti a získané poznatky jsou využívány
5. jakost zabezpečována od plánování a vývoje až po prodej a servis
6. uplatňovány kroužky (skupiny) jakosti
7. zavedena výchova a školení všech pracovníků v oblasti kvality (jakosti)
8. zabezpečován rozvoj metod řízení jakosti
9. systém jakosti v průmyslu je aplikován na jiná odvětví
10. realizována národní podpora péče o jakost

Pan Lee Iacocca Jakoka

- cíl byl: stát se generálním ředitelem firmy Ford (zavedením sportovního vozu Mustang)

-vyznačoval se: měl fascinující vliv na okolí, podřízené měl větší počet akcií - propuštěn - firma Chrysler (měla zisky, Ford ztrátu)

Management, Nevýhody komisí

2009-12-06T13:08:00.000-08:00

Nevýhody komisí

1) časová a finanční náročnost - komise pracovníku se členy i ze zahraničí - čas, Kč - zhodnotit, zda je přínos větší než rozhodnutí

2) kompromisní závěry - existuje reálné nebezpečí kompromisu, malé skupiny lidí v komisi vyhledávají závěry, které ostatní členové skupiny odsouhlasili (lezou do zadku) – nic nepřinese, snížení odborné úrovně rozhodnutí komise

3) nerozhodnost - problém obhájit své stanovisko

4) rozštěpení odpovědnosti - když problém řeší jediný člověk, dořešit do konce - když komise, jednotlivec nemá takovou zodpovědnost

5) tendence k sebedestrukci - v komisi silná postava, která ostatní přesvědčí, nedovolí ostatním předat svůj názor – rozhodnutí neobjektivní

Management, Důvody pro používání komisí a jejich přínos

2009-12-06T13:06:00.000-08:00

Důvody pro používání komisí a jejich přínos:

1) výrazem demokratického přístupu

2) hraje roli uvažování a úsudek skupiny („víc hlav, více rozumu“) – řešení určitého problému – účast více odborníků = kvalifikované posouzení problému (- manažer – individuálně kontaktem s odborníky)

3) obava s příliš velké pravomoce jedné osoby (rozdělení pravomocí mezi prezidenta, vládu = úroveň státní; vrcholoví manažeři si také nepřejí vést odpovědnost za rozhodnutí - další specialisté)

4) reprezentace zainteresovaných skupin - v podniku (výrobním) mohou existovat názorové rozdíly mezi skupinami - skupina dočasná - složená ze specialistů - zpracuje návrh, obsahující názory i ostatních skupin

5) koordinace organizačních jednotek, plánů a taktik
- finanční, výrobní rozvoj – plány, aby se doplňovaly; komise pod topmanagementem pro strategický plán prostřednictvím reprezentantů uplatní kritéria – aby byly plány kompatibilní

6) přenos a sdílení informací - přístupné – účastníci komisí přenesou na svá pracoviště a objasní zvolený přístup

7) důvod motivace pomocí spoluúčasti - účast. komise – pokud pracují tvůrčím postupem, jsou spoluúčastníci tvorby plánu a mají zájem na realizaci

8) vyhýbání se činnosti a zodpovědnosti

Management, Rozhodování prostřednictvím komisí a skupin

2009-12-06T13:05:00.000-08:00

Rozhodování prostřednictvím komisí a skupin

- založeno na práci komise = skupina lidí, které jsou svěřeny určité odborné záležitosti na rozhodnutí nebo na konzultaci
- komise vykonávají některé manažerské funkce (pokud rozhodují o určitých problémech)
- komise mají také funkce poradní – dávají manažerům doporučení
- komise – pravomoc rozhodovat = součástí organizační struktury podniku = formální (mají pravomoce i povinnosti)
- zaměstnanecká komise – má funkci jen poradní = neformální – bývají organizovány pro řešení určitého problému = nemají žádnou pravomoc

Komise mohou být:

a) stálé – např. mzdové věci, kvalita
b) dočasné – pro řešení určitého problému

Management, Rozhodování, Implementace, Teorie image

2009-12-06T13:03:00.000-08:00

Rozhodování

1) na základě získaných zkušeností (4 roky i staré)
2) systémy na podporu rozhodování a experimenty hry

Drucker – inovace: inovace uplatní na omezeném trhu - plná šíře zavedení dle plánu

3) výzkum, analýza, matematické přístupy, teorie rozhodování
4) MIS, PSS systémy pro manažery

MIS – co se v podniku děje; PSS – systémy pro manažery

Implementace - zabezpečit finanční prostředí, zabezpečit experty a projekt, podle kterého se zavede

Teorie image
1) test kompatibility – jaké varianty jsou vhodné
2) definování kritérií variant
3) pořadí – kterou z variant uplatníme

Management, Hybridní struktura, Principy organizování

2009-12-06T13:02:00.000-08:00

Hybridní struktura
- management rozhoduje o základních věcech
= spojení částí některých organizačních struktur

Principy organizování

1) Princip jednoty cílů
2) Princip organizační efektivnosti – při plnění cílů = minimální náklady
3) Princip rozpětí managementu – užší, širší, určitý počet osob, který můžou manažeři vést optimálně
4) Princip jednoznačného přiřazení a jednoty vedení – jasné definování úkolů a podléhání jednomu nadřízenému
5) Princip rovnosti pravomoci a odpovědnosti – optimální delegované pravomoci
- kompetence - pravomoc v určitém
- odpovědnost balansu
6) Princip vyváženosti a pružnosti – vyvážení počtu činností a lidí, kteří jsou v ní umístěny, optimální stupeň řízení; při změně situace  schopnost organizace přizpůsobit se počtu zákazníků, výrobků

Management, Faktory pro vytváření organizačních struktur, Základní požadavky na organizační strukturu

2009-12-06T13:00:00.000-08:00

Faktory pro vytváření organizačních struktur

- právní forma
- okolí podniku
- podnikatelské cíle firmy a úkoly
- výrobní program
- způsob sdružování specializovaných činností do jednotlivých útvarů
- velikost podniku (objem výroby, počet zaměstnanců)
- územní rozložení dílčích organizačních jednotek
- jak funguje IT
- profesní a kvalifikační struktura pracovníků
- firma – stávající organizační struktura, jak je stará, tradice, sociální a pracovní podmínky

Základní požadavky na organizační strukturu

1. stabilita
2. pružnost – schopnost zachycení změn
3. jednoduchá
4. přehledná
5. uplatněná přiměřeně: decentralizace činností
6. co nejmenší počet stupňů řízení
7. optimální rozpětí
8. hospodárná
9. jasnost vztahů

Management: Inovační procesy, Zásady inovace, Rozdíly mezi inovacemi ve VS a soukromém sektoru

2009-12-06T12:59:00.000-08:00

Management: Inovační procesy

Zásady inovace

1. Inovační záměr musí být precizní – na bázi dřívějších prací

2. Vytvoření inovačního týmu – špičkoví specialisté podniku, z venku – musí mít správnou strukturu pro zabezpečení:
- informace z inovační oblasti
- schopnost důkladného analytického přístupu = analýza
- syntéza analýz
- konzultace použití inovace u použivatelů
3. tým inovační – musí nejlépe pracovat mimo vlastní organizaci

4. zavedení inovace na malý - velký (plný) segment trhu

5. sledovat inovaci v provozu + příprava dalších inovačních vln

Rozdíly mezi inovacemi ve VS a soukromém sektoru

1. Inovace jsou převážně orientovány na oblast služeb
2. Motivátorem inovací není zisk (expanze, rozvoj podniku, kariérní růst), ale jeho zdroje
3. Odlišné spektrum zákazníků, představované širokou bází občanů včetně specifických skupin
4. Odlišná problematika finančních zdrojů, inovačních dob, částečně implementačních přístupů a manažerské řízení

Management: Inovační procesy, Doporučení P. F. Druckera pro úspěšné inovace

2009-12-06T12:57:00.000-08:00

Management: Inovační procesy

Doporučení P. F. Druckera pro úspěšné inovace:

1. Využívat dřívější inovační příležitosti

2. Přímo v terénu praxe (u uživatelů), hodnotit předpoklady použitelnosti inovačních příležitostí

3. Inovace musí být jednoduché (bez složitostí) a aplikačně jasné.

4. Inovace nejprve uplatnit na malém ověřitelném trhu (malé rizikové náklady, možnost změn a optimalizace) v kladném případě rozběhnout širší rozsah výroby či služby

5. Cíl inovace zaměřit na dosažení vedoucího postavení (1. nebo 2. místo) v dané oblasti

6. Nesnažit se o příliš chytré či složité řešení (inovace bude využívána průměrnými lidmi)

7. Vyhýbat se tříštění sil a prostředků (více inovací najednou)

8. Inovovat pro přítomnou potřebu,nikoliv pro dlouhodobý horizont budoucnosti (ne např. na 5 let dopředu)

Jak se umístí inovace – vychází se z výzkumu, vývoje a končí prodejem.

Management: Inovační procesy, Klasifikace

2009-12-06T12:55:00.000-08:00

Management: Inovační procesy

Klasifikace

1. dle přínosu – 5 skupin:
- výrobková
- technologická
- personální
- organizační
- vybraných přístupů – různé kvality výrobků
2. dle původu – tlak výzkumu k zavedení nového do praxe

3. inovace – zevnitř v podniku, tlak akcionářů…

Anglická škola – inovační procesy do grafy

Možné negativní role lidského faktoru při zavádění inovace:

1. Obavy pracovníků a týmů z vlastních profesních nedostatečností
2. Utkvělé představy o narušení práv na určité výhody, činnosti atd.
3. Nesprávné pochopení inovace
4. Představy o jiném, lepším řešení
5. Rozbor se stávajícími dohodami a činnostmi, pracovními smlouvami…

Management: Inovační procesy, Zahraničí

2009-12-06T12:53:00.000-08:00

Management: Inovační procesy

Zahraničí
- přesně nedefinovali inovaci
- Aston Business School (Birmingham)

S. E. Osborne – obecnější definice inovace

• „zavedení nového do stávajícího systému při využití nové myšlenky“.
• inovační procesy – u výroby výrobků; inovace = výrobek, který má nové parametry

4 hlavní rysy tvořící základní obecné definice inovace

1. novost – inovace představuje něco nového (nový výrobek, nová technologie, nová služba)
2. vztah inovace k vynálezu – vynález nebo objev vzniká na základě nového nápadu, myšlenky, neplatí pro inovace, jedná se spíše o uplatnění nové myšlenky v praxi ve formě nového výrobku, technologie, služby
3. proces a výstup – inovace jako výsledek nového procesu
4. změna nebo diskontinuita – inovace – změna či diskontinuita ve smyslu transformace myšlenky do skutečnosti nutné diferencovat mezi vývojem a inovací

Anglie – ústav Armageddon – jak sledovat výzkumná tělesa

Management: Inovační procesy, Kondratěvovy cykly

2009-12-06T12:51:00.000-08:00

Inovační procesy

P. F. Drucker

„Podnikatelé inovují. Inovace jsou specifickým nástrojem podnikání. Je to umění spojit zdroje a nové možnosti s cílem vytvořit hodnoty. Inovace vskutku vytváří zdroj.“

Schumpeter

- položil základ inovačních procesů

Kondratěvovy cykly
- sledují posledních 170 let – období 45-50 let – oblast zaměstnanosti, kapitálu, inovace, vynálezy (po určité době se trh nasytí, AD klesá - opět znovu
- zatím 3 cykly

1. cyklus: - od roku 1810 až do roku 1851
2. cyklus: - 1844 – 1896
3. cyklus: - 1896 – 1930

prof. Valenta – VŠE Praha
Inovace je změna ve vnitřní struktuře výrobního mechanismu.
- rozděluje složitost inovace na řády = 10:
1.;2. – malá změna
3.;4. – změna větší (změna brzdového systému)
9.;10.- změny koncepční (karburátor-přímé vstřikování), principiální (benzín-nafta)

prof. Vlček – VŠE Praha
- zabýval se posuzováním inovace – poměrem výnosů a nákladů do inovací vložených

Management, Faktory vědeckotechnického rozvoje, Principy plánování

2009-12-06T12:49:00.000-08:00

Faktory vědeckotechnického rozvoje
= základní výzkum, vývoj firmy – sami
příprava výroby – také od firmy

- další faktory – tykající se marketingu, úrovně pracovní síly
- existují určité přístupy, jak zjistit silné a slabé stránky

SWOT analýza

Principy plánování
1. Princip cílů a přispívání k cílům – smyslem plánu – podporovány podnikové cíle
- smysluplné – jasné, dosažitelné, ověřitelné

2. Princip prvenství plánování – plánování – předchází manažerským funkcím = jasno, kamsměřují=cíl

3. Princip plánovacích předpokladů – manažeři – plánování rozuměli, aby si plány a cíle
neodporovali

4. Princip strategického a taktického rámce – strategie – úroveň, taktický rámec – podpořen takt. plány

5. Princip omezujícího faktoru – máme určité omezené možnosti ve financích, technologii,
ve lhůtách, limity, mantinely podnikového světa

6. Princip pružností a navigační směny – plán se míjí účinkem, neboť došlo ke změně
aplikace vynálezů, patentů,výrobní technologie - strategické, taktické plány se musí modifikovat

Zabezpečení realizace vybrané strategie, Charakteristika strategie

2009-12-06T12:47:00.000-08:00

Zabezpečení realizace vybrané strategie

Charakteristika strategie:

1. míří do vzdálené budoucnosti
2. firmě má zajistit konkurenční výhody, specifická konkurenční výhoda
3. určuje základní parametry podnikání (objem výrobků, služeb, trhy)
4. dosažení souladu mezi aktivitami firmy a jejím prostředím
5. staví na klíčových zdrojích a možnostech firmy
6. vymezovat základní způsoby zajištění zdrojů
7. musí určovat úkoly taktické a operativní
8. musí zohledňovat i firemní hodnoty (očekávání akcionářů, bank, respektovat firemní kulturu)

Zahraniční okolí podniku - důvody pro prodej v zahraničí:

nižší náklady, nižší cena pracovní síly, vyšší zisky

1. vědět cenu pracovní síly v zahraničí
2. vědět cenu materiálu, dopravní náklady
3. znát výkyvy směnných kurzů
4. znát podporu vlády
5. vědět cla, pojištění, daně
6. zvážit ekonomickou aktivitu, kulturní a jazykové bariéry
7. klima
8. vliv odborů
9. dostupnost trhů

Management: Základní pojmy

2009-12-06T12:44:00.000-08:00

Management: Základní pojmy

Management
- ucelený soubor ověřených přístupů, které vedoucí pracovníci (manažeři) užívají ke zvládnutí specifických činností (manažerských funkcí), jež jsou nezbytné k dosažení soustavy podnikatelských cílů organizace včetně její prosperity.

Manažer
- řídí podnik a jeho části
- realizují poslání managementu
- pověřen dosahování cílů, které jsou mu uděleny, včetně účasti na tvorbě a rozvoji = procese
(Jack Welch – manažer století)

Management
- z angličtiny
- podnikový management = skupina manažerů
- nauka, věda – nemá přesná pravidla, zákonitosti
- způsob řízení podniku

globální management
- cíl není zisk, ale expanze podniku a vývoz

Etika – pravidla - pro USA
1) dodržovat ústavu, zákony a nařízení
2) vykonávat denní práci s největší pozorností
3) nadřazovat věrnost nejvyšším morálním principům
4) nezneužít informací
.
.
Plánování
- obecné schéma plánovacího procesu, okolí, vnitřní zdroje, cíle strategie plány programy rozpočty kontrola

Strategie podniku

Strategické cíle

Strategická analýza vnějšího okolí firmy
(makrookolí – banky, akcionáři…; mikrookolí – dodavatelé, odběratelé)

Strategická analýza vnitřního prostředí firmy
(jak si na tom finančně stojíme)

Silné a slabé stránky firmy, určení konkurenčních výhod

Formulace strategie podniku (firmy)

Výběr optimální strategie firmy

Zabezpečení realizace vybrané strategie

Česká republika a zahraniční obchod

2009-06-19T08:45:00.002-07:00

České země - historicky vzato - patřily vzhledem k poměrně nízkému výskytu základních surovin na straně jedné, kvalifikované pracovní síle, podnikatelské investici, vyspělému bankovnictví na straně druhé, významné místo ve světovém obchodě. Tradiční vývoz vyspělých strojírenských výrobků, kompletních celků ( továren, cukrovarů, pivovarů ), zbrojního ale i textilního a sklářského průmyslu byl poprvé v moderní historii deformován nacistickou okupací a orientací se na zbrojní průmysl.Druhá a důkladná 40 let trvající deformace českého zahraničního obchodu nastala v důsledku začlenění naší země do tzv. Rady vzájené hospodářské pomoci vedené bývalím SSSR.Nastal útlum útlum tradičních odvětví bylo převážně zaváděno težké strojírenství náročné na materiál a energii, spotřební výrobky byly odebírány v masovém množství bez ohledu na kvalitu, ustala modernisace průmyslu a hlavně převážně docházelo k deformovaným finančním vztahům mezi těmito zeměmi.Důsledky této deformace se projevují i dnes.V důsledku možnosti prakticky neomezeného dovozu zboží - zejména spotřebního a poměrně nevalným výsledkům našeho vývozu, je bilance zahraničního obchodu v deficitu cca 160 miliard Kč.Je potěšitelné, že se již koncem loňského roku, ale i v roce letošním deficit začíná zmenšovat.Program tzv. proexportní politiky mají ve svém volebním programu všechny strany.naskýtá se otázka, jak bude ovlivněn náš zahraniční obchdo vstupem naší země do Evropské unie.Česká republika bude součástí jednotného evropského trhu.České firmy budou moci v podstatě bez omezení podnikat a prodávat sbé výrobky na rtozsáhlém 400 mil. trhu.Zboží dovážené do České republiky z ostatních států unie bude levnější než kdyby Česká republika nebyla členem, protože v rámci jednotného trhu se neplatí clo při dovozu a vývozu z jednoho členského státu do druhého.Členství České republiky v Evropské unii přiláká zahraniční investice, investoři z nečlenských států se budou na trhu cítit bezpečněji.Evropské instituce budou v zahraničí chránit zájmy i České republiky.Daly by se vyjmenovat ještě i další výhody plynoucí z našeho začlenění do Evropské unie.

Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice

Výměnné a vázané operace

2009-06-19T08:45:00.001-07:00

Mimo obchodů uzavíraných běžně na základě kupních smluv, jsou některé obchodní operace svazovány tak, aby kombinace několika operací umožnila realizaci obchodu.Používají se k překonání překážek v zahraničním obchodě ( vysoká cla, dovozní přirážky atp. / protekcionismu / licencování a koningentace některého druhu zboží nebo teritoriaální / nejstota v oblasti měn, platebníxh styků, atd ...

- Nejdůležitější výměnné a vázané operace :

1) Kompensace ( nyní již méně )

2) Bartery ( rozsáhlé kompensace )

3) Reciprocity ( Slouží zejména ke zvýšení objemu důchodů na objemy stanovené kontingenty )

4) Junktimy ( Vyzba vývozu zboží na dovoz zboží druhého )

5) Reexporty ( Opětovný vývoz dovezeného zboží )

6) Leasing ( Metoda financování investic, velmi rožšířená, je to zvláštní typ nájmu, kdy si uživatel za určité poplatky najímá věc ke svému užití, aby buď po určité době přešla v jeho majetek, nebo aby si mohl najmout další věc - typy leasingu jsou rozličné ).

- Cla a celní řízení :

Ačkoli by se mohlo zdát, že v důsledku integrace evropského, ale i světového obchodu, by měla úloha cel klesat, zachovává se tato historická ekonomická metoda určitou důležitost.Clo je zuvláštní forma daně udělená na výrobky jenž přechází hraniční pásmo z jedné země do druhé, je důležitým přijmem do státního rozpočtu i cenotvornou složkou.Převládá clo dovozní.Jednotlivé celní sazby ( zpravidla procenta z hodnoty boží ) jsou vyhlašovány v celním sazebníku.

Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony

Nejdůležitější platební podmínky

2009-06-19T08:44:00.000-07:00

1) Hladké platby nedokumentární, kde banka provádí transfer na základě instrukcí příkazce.

2) Platby dokumentární - Akreditiv nebo dokumentární inkaso, kde banka vydává kupujícímu doklady ( faktury, osvědčení o původu, nákladní list a jíné ), které mu umožnují provedení proclení a tím možnosti nabýt práva ke zboží proclením je zboží teprve propuštěno do tzv. volného celního oběhu a kupující jim může disponovat.

3) Platby předem v celé výši nebo částečně, což má obvykle za následek poskytnutí rabatu nebo úvěr, což obvykle má za následek zvýšení kupní ceny o určitý úrok.Různé druhy platebních podmínek se mohou kombinovat

- Nejdůležitější dodací podmínky :

INCOTERMS ( International Commercial Terms ) : Představují sjednocení výkladu dodacích doložek, nemají sice povahu právní normy, ale stávají se závaznými, pokud se na ně obě strany v kupní smlouvě odvolají.Obsahují základní povinnosti kupujícího a prodávajícího.

- Nejpoužívanější dodací podmínky :

1) Ze závodu ujednané místo EXW - Ex Works ( named place )

2) Vyplacené k boku lodi ( ujednaní přístav nalodění FAS - Free Alongside Ship.

3) Vyplaceně na loď FOB - Free On Board.

4) Výlohy pojistné dopravné placeny ( ujednaný přístav nalodění CIF - Costs, Insurance, Freigh, atd ... )

Doložek je celkem 13.Tyto dodací podmínky ( nyní platné z roku 1990 ) se formulovaly prakticky od středověku rozvojem námořní dopravy.

Nejčastější a nejspolihlivější písemná forma kupní smlouvy

2009-06-19T08:43:00.002-07:00

Kupní smlouva je právně závazná úmluva, kterou se prodávající zavazuje předat kupujícímu předmět koupě a umožnit mu, aby k němu nybyl vlastnická práva a kupující se zavazuje předmět koupě odebrat a zaplatit kupní cenu.

- Obsah klasické kupní smlouvy :

1) Úvodní část : Název dokumentu, jeho číslo, místo a datum vystavení.

2) Určení prodávajícího a kupujícího.

3) Vyjádření vůle smlouvou uzavřít a odvolání na všeobecné podmínky ( INCOTERMS )

- Základní ustanovení kupní smlouvy :

1) Předmět kupní smlouvy ( zboží, služba, atd ... )

2) Cena

3) Dodací lhůta

4) Platební podmínka

5) Dodací podmínka ( parita, dohodnou-li se obě strany - dle INCOTERMS, kde jsou specifikovány kdo a v jaké výši nese náklady na dopravu, pojištění, eventuelně clo )

6) Způsob přepravy

8) Ostatní podmínky

Hlavní typy operací ve vnějších ekonomických vztazích

2009-06-19T08:43:00.001-07:00

1) Podle předmětu : S hmotnými - Výrobky, polotovary, suroviny

S nehmotnými - Licence, patenty, služby ( dopravní, spediční, zprostředkovatelské )

2) Podle teritorií : Země průmyslově vyspělé, země rozvojové, atd ...

3) Podle typu smlouvy : Obchodní-kupní, dopravní, pojišťovací, atd ...

4) Podle pohybu zboží : Vývoz, dovoz transit, reexport.

5) Podle typu obchodu : V oblasti směny, výzkumu, výroby, kooperace, apod ...

6) Podle vztahů k reprodukčnímu procesu : Operace v oblasti výzkumu a vývoje, výroby, směny, průvodních služeb, samostatných služeb.

- Obchodní kooperace ( kupní smlouva ) :

Předpoklady realizace obchodních operací :

1) Průzkum a zpracování trhu

2) Propagace, akvizice

3) Volba obchodních partnerů

4) Volba obchodní metody

Obchdoní operace vývozní začínají zpravidla odesláním nabídky, eventuálně jako odpovědi na poptávku, nebo z iniciativy vývozce.

Obchodní operace dovozní začínají zasláním poptávky.Závazným přijetím nabídky nebo potvrzením objednávky počíná zpravidla kupní smlouva, která je právním základem pro realizaci výměny zboží.

Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice

Maturitní otázka číslo 30 - ekonomie

2009-06-19T08:42:00.001-07:00

Téma :
Zahraniční obchod

- Zahraniční obchod :
Zahraniční obchod, neboli vnější ekonomické vztahy prostupují všechny oblasti národní ekonomiky, jimi vstupuje národní ekonomika do ekonomiky světové.Operace ve vnějších ekonomických vztazích vedou ke vzniku smluv se zahraničními subjekty.

- Pojem operace ve vnějších ekonomických vztazých je chrakterizován :
1) Smluvní určitostí a určitelností ( typem smlouvy )
2) Vymezení smluvních stran ( např. český vývozce - zahraniční dovozce )
3) Úrčením předmětu hospodářského vztahu ( např zboží v dovozu nebo vývozu, poskytnutí práva používat licenci, apod. )
4) Vnikem devizové pohledávky nebo závazku
5) Místem v obchodní a platební bilanci ( ekonomické výsledky musí vcházet do obchodní a platební bilance státu )

Účetnictví

2009-06-19T08:41:00.001-07:00

- Zdravotní a sociální pojištění :

Platí se pojišťovnám, je na úhradu zdravotní péče ve zdravotních zařízeních.

- Sazby :

1) 4,5 % - Platí jej zaměstnanec z hrubé mzdy.

2) 9,0 % - Platí zaměstnavatel

Podnikatel výdělečně činný 13,50 % z hrubých mezd zaměstnanců, ze zisku.Minimální se platí 297 Kč měsíčně.

- Sociální pojištění :

Slouží k úhradě důchodu, nemocenských podpor, podpory v mateřství.

- Sazby :

1) 8,75 % - Platí zaměstnanec z hrubé mzdy

2) 26,25 % - Platí zaměstnavatel z hrubých mezd zaměstnanců

Podnikatelé - 25,0 % ze zisku.

- Dávky nemocenského pojištění :

Dávky nemocenského pojištění se přiznávají zaměstnancům za kalendářní dny.Vyplácí pracovníkovi zaměstnavatel v zastoupení instituce sociálního zabezpečení.Dávky se pracovníkovi přiznávají v částce vypočtené následovně :

Hrubá mzda za předcházející 3 měsíce Hrubá mzda za 1 den

--------------------------------------------- = ( nejvýše však částkou 270 Kč )

Počet kalendářních dnů za 3 měsíce

První 3 dny se přiznává 50 % z průměrné částky

Další dny ...................... 69 %

Pokud byl pracovník v předcházejícím období nemocen, dny nemocí se odečítají.

Neverbální komunikace

2009-06-19T08:40:00.002-07:00

Něco komu

1) Gestikulace

2) Mimika

- Chyby managerů při vedení :

1) Nedostatečné informace pracovníků ( špatná informovanost pracovníků ).

2) Nedostatečná odpovědnost :

Někteří manažeři berou svou odpovědnost velmi vážně, tak vážně, že se o ní s nikým nechtějí dělit.Pracovník, který za nic neodpovídá, nebude nikdy dobře motivován.

- Personalistika :

Soubor aktivit směřujících k dosažení nevhodnějšího počtu kvality pracovníků např. v podniku, popř. na jeho určitém pracovišti.Předmětem personální činnosti je zejména získávání pracovníků, jejich výběr a uzavření pracovního poměru, rozmísťování a hodnocení pracovníků, péče o pracovníky a jejich propouštění.

- Personální útvar :

Určitá část podniku, kde jsou lidé, kteří se zabývají otázkami personalistiky

1) Personální oddělení : Pracovní smlouvy

2) Oddělení práce a mzdy : Otázky mezd, odměny

Volba stylu závisí na

2009-06-19T08:40:00.001-07:00

1) Charakteristice výkonů

2) Charakteristice členů

3) Na osobnosti vedoucího

Vedení záleží též na předání informací mezi nadřízenými a podřízenými = KOMUNIKACE.

- Komunikace :

Komunikační proces je výměna, předávání a přijímání informací.Je základním spojovacím článkem mezi lidmi.

1) Telekomunikace

2) Telekonference: Zvukový obraz mezi podřízenými a nadřízenými

3) Počítače

- Komunikační prostředky :

Vizuální : Jsou prostředky vyjadřující informaci pomocí grafického vyjádření myšlenky ( schémata předlohy ( schémata, předlohy ) a nebo pomocí filmů a audiovizuální techniky.

- Verbální komunikace :

Komunikace mezi lidmi, kdy technikou je slovo :

1) Mluvené

2) Psané : Dopisy, výkazy, tiskopisy, účty, korespondence

Motivace Řízení

2009-06-19T08:39:00.002-07:00

Vyjadřuje hlubinou záležitost, přání, spojené s potřebami.

- Stimulace : Představuje soubor vnějších podniků usměrňujících jednání pracovníků.

1) Hmotná : Peníze za práci podněcující aktivitu

2) Morální : Pochvala, povýšení, řád, titul, diplom

3) Negativní : Pokárání, trest, sankce, důtka

Stimuly přináší uspokojení z práce, z drobného výkonu.Stimul také Představuje pobídku, vnější podnět ke zvýšení činnosti, který usměrňuje vnitřní motivaci pracovníků.

- Vedení :

Je činnost vedoucího, který usměrňuje určité aktivity určitých lidí, aby dosáhly určitých výkonů.Hraje významnou roli, musí umět vést podřízené.

- Styl vedení :

1) Autokratický styl vedení :

Zaměřený na výkon, kdy komunikace ve skupině je centrálně orientovaná na vedoucího ( ODS ).Výhodou může být rychlost rozhodování.Nevýhodou slabá podpora skupiny.

2) Demokratický styl vedení :

Berou se v úvahu přání a návrhy všech členů skupiny.PARTICIPACE : Účast na rozhodování.Výhodou je růst morálky členů skupiny, vyšší kvalita rozhodnutí.Nevýhodou může být zdržení v rozhodování.

3) Liberální styl vedení : Doslova „ dělej si co chceš “.Ztráta soudržnosti skupiny, chaos.

Postavení managera v podniku

2009-06-19T08:39:00.001-07:00

1) Manager první úrovně :

Jeho podřízení jsou zaměstnanci.Získává informace od zaměstnanců a zabezpečuje zpětnou vazbu k vyšším stupňům řízení.Přichází s iniciativními náměty.Představuje nárazník mezi vrcholovým managementem, odbory a zaměstnanci.

2) Manager ve středním postavení :

Vyskytuje se u větších firme.Hlavní je role prostředníka, především poskytuje a získává informace.

3) Vrcholový ( top ) manager :

dominuje zejména podnikatelská role vzhledem k odpovědnosti za vlastníky i akcionáře, rozhoduje o životaschopnosti projektů.

- Manager by si měl uvědomit tyto zásady :

1) Člověk je osobnost, která je vícenásobná ( v různých rolích )

2) Každý člověk je individuální ( manager si nikdy nesmí myslet, že ovládá velkou masu lidí, neexistuje průměrný člověk )

3) V člověku musí vidět osobu jako lidskou osobnost.

4) Na člověka se dívám komplexně ( ze všech stránek ).

- Chování :

Chování jednotlivce a skupin je složitá záležitost.

Role managera

2009-06-19T08:38:00.000-07:00

1) Interpersonální role :

Manager jako „ představitel “ stojí v čele jednotky a reprezentuje ji navenek.Vedoucí odpovídá za organizování práce jiných.Jako „ zprostředkovatel “ umožňuje navazovat neformální kontakty mimo vertikálu přímého řízení.

2) Informační role :

Manager jako „ monitor “ sleduje činnost svěřeného úseku, analyzuje získané informace.Jako „ rozšiřovatel “ účelově přenáší užitečné informace.Jako „ mluvčí “ formuluje myšlenky uvnitř i vně podniku.

3) Rozhodovací role :

Manager jako „ podnikatel “ iniciuje změny v podniku.Jako „ koordinátor “ uvádí do souladu různé vzájemně podmíněné činnosti.Jako „ lokátor zdrojů “ rozděluje zdroje na pořízené útvary.Jako „ vyjednávač “ podněcuje kompromisní řešení sporných problémů všude tam, kde je to užitečné.

- Profil Managera :
Tradiční a moderní pojetí práce managera je shrnuto v následujícím přehledu. :

Profil managera
Hledisko Tradiční Moderní

Odpovědnost za : Činnosti Výsledky
Limitován čím : Postupy Zdroji
Orientace na : Normy Cíle
Soustředění na : Administrativu Řízení
Moc založená na : Autoritě Odpovědnosti
Invence založená na : Realizaci Vývoj
Vzdělání a zkušenosti : Technické Podnikatelské

Maturitní otázka číslo 29 - ekonomie

2009-06-19T08:37:00.002-07:00

Téma :
Personální management

- Personální řízení ( management ) :
Je předmětem činnosti speciálně zaměřených manažerů.Problémy, které musí průběžně řešit, lze charakterizovat takto ? Jak organizovat nábor, výběr a zaškolení nových pracovníků včetně procesu jejich adaptace podmínkám firmy; jak získávat nové zaměstnance, jak formulovat přitažlivou nabídku na trhu práce; jak stanovit mzdu ( cenu na trhu práce ), aby vhodně stimulovala nabídku v souladu s potřebami podniku; jak řešit celkovou úroveň odměňování pracovníku; jak plánovat kariéru zaměstnanců podniku; jak řešit odchody zaměstnanců; jak řešit otázky dočasné potřeby zaměstnanců.V rámci personálního řízení jde v neposlední řadě o sledování a usměrňování kvalifikační struktury pracovníků.

- Vedení lidí :
V řízení se vyskytují dvě strany :
Řídící činitel :
Manager
Podřízený

- Manager :
Pracovník, který v podniku vykonává z pravidla vyšší řídící funkci.Dovednosti : Po věcně technické stránce je schopen používat obvyklé postupy a znalosti specializovaných útvarů, je schopen pochopit a motivovat lidi a skupiny lidí, je schopen koordinovat a integrovat příslušné zájmy podniku, rozlišovat hlavní a vedlejší záležitosti, předvídat změny a analyzovat jejich dopady na podnik.

Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice

Početní technika kalkulace

2009-06-19T08:37:00.001-07:00

1) Kalkulace dělením :

- Prostým : Používá se v případě, že se vyrábějí naprosto stejnorodé výkony.

- S poměrovými čísly : Používá se v podnicích, v nichž se vyrábí několik druhů stejnorodých výrobků ( stejným technologickým procesem ) lišících se navzájem jen velikostí, hmotností, pracností a jakostí.

2) Kalkulace přirážková :

Režijní náklady nemůžeme rozdělit na kalkulační jednice jednotlivých druhů výkonů stejným dílem.V takových případech se pro rozvrh nepřímých režijních nákladů používají různé rozvrhové základny.

- Kalkulační písemnosti :

Jsou kalkulační listy, na nichž se provádějí kalkulační zápisy.

- Kalkulační listy mají obsahovat :

1) Označení druhu kalkulace

2) Údaje o kalkulovaném výkonu

3) Stanovenou kalkulační jednici

4) Kalkulované množství

5) Údaje určující výši částek jednotlivých kalkulačních položek ( např. množství, čas )

6) Zápisy částek v jednotlivých položkach používaného kalkulačního vzorce

7) Podpis pracovníka odpovědného za správnost kalkulace

8) Datum sestavení kalkulace a jejich změn

Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony

Význam kalkulace

2009-06-19T08:36:00.003-07:00

1) Stanovení přijmů a výdajů ( rozpočtu )

2) Stanovení ceny

3) Nástroj rozboru hospodaření

4) Porovnávání výsledků v čase

5) Srovnání výsledků různých vnitropodnikových středisek

- Členění nákladů v kalkulaci :

1) Přímé ( jednicové ) náklady :

Náklady, které souvisí s výrobou určitého druhu výrobků ( spotřeba základního materiálu a mzdy výrobních dělníků za odpracovaný čas ).

2) Nepřímé režijní náklady :

Společné náklady, které se vynakládají ne zajištění procesu výroby, nebo jiné činnosti podniku a jeho správy.

- Kalkulační vzorec :

1) Přímí materiál

2) Přímé mzdy

3) Výrobní režie

4) Zásobovací režie

5) Správní režie

6) Prodejní ( odbytová) režie

Úplné vlastní náklady výkonu

Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty

Rozpočtování přímých nákladů

2009-06-19T08:36:00.001-07:00

- Jsou přesně zjistitelné na jednotku výkonu.

- Pokladem : THN normy

Plán výroby

- Rozpočet nepřímých nákladů :

U některých plánovaných druhů jsou stanoveny na určité období např. rořční odpisy investičního majetku, nebo měsíční platy THN.Ostatní náklady se rozpočtují buď podle limitu určených účetní jednotkou, nebo se rozpočtují podle zkuenosti z minulých období např. výkony spojů, přepravné.Některé náklady lze stanovit podle THN např. spotřeba elektrické energie, nebo některých druhů pomocných materiálů.

- Zdroje informací : Podniková statistika

Operativní evidence

Účetnictví

- Kalkulace :
Rozumíme stanovení ( předem ), nebo zjištění ( následně ) vlastních nákladů nebo ceny klakulační jednice, tj. přesně vymezeného jednotlivého odbytového, nebo vnitropodnikového výkonu.Proto podle časové souvislosti s prováděným výkonem rozeznáváme kalkulaci předběžneu a výslednou.Kalkulace je propočet nákladů, výnosů a ceny na klakulační jednici a sleduje je v pordrobnějším dělení.

Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony

Operativní evidence

2009-06-19T08:35:00.002-07:00

Slouží ke sledování některých vybraných úseků hospodářské činnosti podnikatelského subjektu.Poskytuje prvotní údaje pro běžné řízení a rozhodování a pro další zpracování.

- Vnitropodniková statistika :

Slouží pro rozbory dosažených výsledků.

- Rozpočty a odpočty hospodářských středisek :

1) Rozpočty : Sestavují se na začátku období ( předběžná kalkulace ).

2) Odpočty : Sestavuje se na konci období ( výsledná kalkulace )

- Rozpočty :

1) Stanioví se budoucí náklady.

2) Oceňují se výkony hospodářského střediska

- Podklady :

1) Plánované odbytové úkoly podniku rozepsané na hospodářská střediska jako jejich výrobní úkoly.

2) Potřeby hospodářských střdisek

- Soustava rozpočtů je nástrojem finančního řízení.

Soustava rozpočtů - Dlouhodobý rozpočet finančních zdrojů

- Prováděcí rozpočet

- Operativní rzpočet nákladů a výnosů

- Podkladní rozpočet

Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty

Maturitní otázka číslo 28 - ekonomie

2009-06-19T08:35:00.001-07:00

Téma :
Managerské účetnictví

- Text :
Poskytuje podrobnější informace o průběhu hospodářské činnosti uvnitř účetní jednotky.Tyto informace jsou podkladem pro managerské rozhodování.Navazuje úzce na finanční účetnictví.jeho předmtem je : Vnitropodnikové ( provozní ) účetnictví, tj. evidence skutečného průběhu hospodářských činností uvnitř podniku - slouží k řízení provozu; kalkulace - Jsou podkladem pro řízení hospodárnosti a tvorbu cen; rozpočetnictví.Vymezené úkoly se rozepisují na jednotlivé vnitropodnikové útvary a zpřesňují se v rámci rozpisů ročních úkolů na kratěí období ( čtvrtletí, měsíc ).Slouží k řízení realizace plánovaných úkolů.

- Úkoly managerského účetnictví :
1) Poskytovat podrobné informace o nákladech managerům.
Náklady členíme podrobně : Podle středisek ( Místo vzniku a odpovědnost )
Uvnitř střediska podle výkonů
Každý výkon podle položek kalkulačního vzorce
Dělíme na fixní a variabilní

- Vnitropodnikové účetnictví se vede jako :
1) Jednookruhové :
V rámci analytických účtů ve finančním účetnictví ( spíše menší firmy ).

2) Dvouokruhové :
V samostatném okruhu oddělené od finančního účetnictví ( větší firmy ).

Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice

Tok informací

2009-06-19T08:34:00.001-07:00

1) Informace neustále kolují a proudí.

2) Vně podnik.

3) V okolí podniku

4) Z podniku do oklí, z okolí do podniku.

5) Diagonální - přechod z 1 článku do druhého

6) Horizontální tok

7) Vertikální tok.

- Informační kanály :

Cesty přenosu informací : Informace směřují vertikálně, horizontálně a diagonálně.Komunikační cesty se dělí na :

1) Oficiální ( formální ) : Vyplívají s organizační struktury podniku.

2) Neoficiální : Je danná osobními kontakty.Přenos informací neoficiálními informačními kanály podpořuje šíření „ podložených zpráv “ s osobními výklady.

Vznikající zkreslení informací se někdy označují jako „ informační šumy “.

- Informační směry :

- Vertikálním směrem se přenášejí zejména informace :

Směrem dolů : Příkazy ( direktivy ), směrem nahoru - zprávy typu zpětné vazby ( plnění úkolů, problémy, procedury, praktiky, názory, podřízených pracovníků ).

- Horizontálním směrem se přenášejí zejména informace :

Mezi jednotlivými funkčně rovnocennými útvary.Napomáhají funkci koordinace v řízení.

- Diagonálním směrem se přenášejí zejména informace :

Mezi místy na různých horizontálních úrovních.

Význam těchto informačních kanálů se při řízení spatřuje především ve výměně informací mezi liniovými a štábními útvary podniku.

- Informační proces :

Je to proces získávání, zpracování a využívání informací.

- Informační soustava hospodářského subjektu :

Skládá se z operativní evidence, účetnictví, kalkulací, rozpočetnictví, statistiky.

V organizování podniku rozhoduje

2009-06-19T08:33:00.006-07:00

- Majitel

- Manažeři

Organizační řád :

Dokument, kde je vyjádřena organizační srtuktura, vztahy nadřízenosti a podřízenosti, kompetence a náplň práce.

Organizační schéma :

Články organizační struktury a vztahy mezi nimi.Souřást organizačního řádu.

- PODNIK - ÚSEK - ÚTVAR - ODBOR - ODDĚLENÍ - KANCELÁŘE

( můžeme mluvit o tom, jak se využívají počítače )

- Podnik jako informační systém :

1) Činnost podniku

2) Rozhodování se bez určitého množství informací neobejde.

- Informace :

Slouží jako prostředek řízení.Zpráva, sdělení, soubor dat ( verbálních, numerických ), které slouží ke vzájemnému kontaktu dvou systémů.Informace má smysl, je-li někomu předána.Informace je tedy zpráva, předávána od zdrojového systému, nebo subjektu k cílovému.

1) Operativně-technického charakteru ( o stavu materiálu )

2) Účetního charakteru ( o majetku )

3) Statistické informace ( podíl zásob )