10. Vysvětlete pojem rovnováhy a nerovnováhy na mikroekonomické a makroekonomické úrovni

Rovnováha – stav, kdy ekonomičtí aktéři nebo skupiny aktérů tvořících trhy nemají žádný důvod měnit své ekonomické chování.
Při aplikaci na individuálního rozhodovatele, jakým je spotřebitel nebo firma, rovnováha značí situaci, za níž příslušný aktér není pod žádným tlakem a ani sám od sebe nemá zájem měnit stávající úroveň nebo charakter ekonomických aktivit, neboť vzhledem ke svým aspiracím a vnějším omezením si nemůže zlepšit své postavení z hlediska jím sledovaného ekonomického kritéria.

Při aplikaci na trhy označuje rovnováha situaci, kdy v souhrnu jsou kupující a prodávající spokojeni se stávající úrovní cen a množstvím nakupovaných a prodávaných statků, takže opět nemají zájem měnit svá současná rozhodnutí. Jestliže z nějakého důvodu rovnovážná cena není dosažena, začnou působit síly, které přivedou trh zpět k rovnováze. Např. převyšuje-li nabídka poptávku, zásoby u výrobci vzrostou a začnou signalizovat stav přebytečné nabídky. Výrobci reagují snižováním ceny, dokud se nabídka opět nesrovná s poptávkou.
Mikroekonomický pohled – Tržní rovnováha na trhu jednoho statku
Rovnováhou na trhu rozumíme takovou situaci, kdy nabízené množství (QS) se rovná poptávanému množství (QD). Zároveň cena nabídky (PS) se rovná ceně poptávky (PD). Nabídka s poptávkou jsou v rovnováze.

Cena, za kterou se na trhu obchoduje, je tržní cena. Může být, ale převážně není, totožná s rovnovážnou cenou. Stav rovnováhy na trhu je vzácný. V realitě dochází k neustálým změnám v nabídce a poptávce. Rovnovážný stav je situace, ke které má trh tendenci směřovat.
Předpokládejme, že tržní cena P1 je vyšší než rovnovážná cena PE. Při dané funkci nabídky ceně P1 odpovídá QS1 nabízené množství. Z funkce poptávky (P = a – b * Q) lze vyčíst, že při ceně P1 je poptávané množství QD1. Nabízené množství je větší než poptávané: QS1 > QD1, na trhu je přebytek zboží. Vysoká cena stimuluje výrobce nabízet více a naopak snižuje poptávané množství. Výrobci mají problémy s odbytem, zvyšují se jim neprodejné zásoby. Začnou si konkurovat v odbytu zboží – prosazuje se konkurence na straně nabídky. V zájmu prodat již vyrobené zboží musí snížit cenu nabídky. Snížení ceny vede ke snížení nabízeného množství. Na straně poptávky však vyvolá opačný proces: snížení ceny znamená zvýšení poptávaného množství. Trh má tendenci směřovat k bodu rovnováhy.

Jiný typ nerovnováhy je v případě nízké ceny, kdy prčo její nízkou úroveň je nabízené množství menší než poptávané. Nízká cena nestimuluje nabídku a naopak vyvolá růst poptávaného množství. Na trhu je nedostatek zboží. Spotřebitelé, pokud chtějí uspokojit své potřeby, budou muset zaplatit vyšší cenu – projeví se konkurence na straně poptávky. Je zřejmé, že vyšší cena povede ke snížení poptávaného množství. Nedostatek zboží, projevující se u výrobců poklesem zásob, umožňuje straně nabídky zvýšit cenu. Výrobci si konkurují ve využití vyšší ceny a tím ve zvyšování zisku – i v této situaci se uplatní konkurence na straně nabídky. Vyšší cena pak vyvolá zvýšení nabízeného množství. Tržní situace se tak vyvíjí opět k bodu rovnováhy.
Makroekonomický pohled – Rovnováha

Při makroekonomickém zkoumání rovnováhy nebereme v úvahu trh pouze jednoho statku, ale bereme v úvahu celý trh. Proto je rovnováha zkoumána pomocí modelu AS – AD. Jak víme, při analýze tohoto modelu se vychází z modelu IS – LM, kde se sleduje rovnováha na trhu statků a peněz (aktiv). Průsečík křivek IS a LM určuje rovnovážný důchod a rovnovážnou úrokovou míru.

Při analýze makroekonomické, je třeba vzít v úvahu existenci 2 ekonomických proudů – Keynesiánského a neoklasického.
Keynesiánští ekonomové tvrdili, že ekonomika se může nacházet v rovnováze i v případě existence nedobrovolné nezaměstnanosti, čímž se zásadně lišili od neoklasických ekonomů. Naopak v centru neoklasického přístupu stojí představa dokonale konkurenční ekonomiky, která se nalézá v rovnováze. Neoklasická ekonomie říkala, že existující tržní síly mají tendenci udržovat plnou zaměstnanost. Pouze rigidity systému (rigidita mezd) mohou mařit snahu ekonomiky směřovat k rovnováze při plné zaměstnanosti. Tímto tvrzením se snažili vyvrátit keynesiánské tvrzení, že i při nezaměstnanosti může existovat rovnováha.

Model AS – AD
Z obrázku 3-1 vyplývá, že křivka AD je klesající, protože mezi rovnovážnými hodnotami výdajů a cenovou hladinou je pevný vztah: čím vyšší cenová hladina, tím nižší je velikost reálných zůstatků a tím nižší je i rovnovážná úroveň výdajů a výstupu.
V bodě průsečíku křivek AS a AD je rovnováha při určité cenové hladině. Křivku AD jsme odvozovali následujícím způsobem: Jestliže při dané nominální peněžní zásobě dojde k poklesu cenové hladiny, dojde ke zvýšení objemu reálných peněžních zůstatků (nebo-li k posunu křivky LM doprava). Sníží se tedy úrokové míry, které zvýší investiční poptávku, a tím zvýší agregátní výdaje. Jestliže tedy cenová hladina klesá, roste rovnovážná úroveň výdajů – křivka AD je proto klesající. Z odvození křivky AD je vidět, že dochází k tvorbě rovnováhy v modelu IS – LM (posun křivky LM vyvolá snížení úrokové míry – rovnováha v modelu IS – LM).

Jak je patrné z grafu křivek AS a AD, k rovnováze na tomto trhu dochází změnou cenové hladiny. Např. po fiskální expanzi, která krátkodobě zvýší agregátní poptávku, dojde k převisu poptávky nad nabídkou. Jelikož se to firmy budou snažit řešit zvýšením nabídky, zvýší ceny a dojde k růstu cenové hladiny. V dlouhodobém přizpůsobování vede tedy fiskální expanze k růstu cenové hladiny (monetární expanze též), ale Y zůstává na úrovni Y*, neboť v dlouhém období je křivka LAS vertikální při plné zaměstnanosti.
Jelikož model AS – AD v sobě zahrnuje i trh práce, dochází k rovnováze či nerovnováze i na trhu práce. V tom se liší právě Keynesiánci od neoklasických ekonomů.

Levý graf v obrázku nám ukazuje trh práce – klesající křivka poptávky po práci (ND) a rostoucí křivka nabídky práce (NS). Na ose y je znázorněna mzdová sazba a cenová hladina. V bodě E0 je trh vyčištěn. Zaměstnanost je plná, všichni, kteří chtějí pracovat mají za mzdu W0/P1 práci. Jestliže dojde k poklesu AD z důvodu restriktivní politiky, jak ukazuje graf vpravo, poklesne produkce a sníží se cenová hladina – zdraží se práce, a proto poklesne zaměstnanost. Firmy se zajímají o práci v bodu N2 v rozsahu K. Ovšem na trhu je nabídka práce rovna N*. Vzdálenost bodů K a L je tedy nedobrovolná nezaměstnanost. Její příčinou je RIGIDITA (strnulost) nominálních mezd. Firmy jsou na své křivce poptávky po práci, ale pracující jsou mimo svou křivku nabídky práce.