Dopad monetární restrikce:

· posun křivky nabídky peněz doleva (při existující i nestačí peněžní zásoba – mezera = nadměrná poptávka), úrokové sazby rostou, dokud není dosaženo nové rovnováhy = ztížení dostupnosti peněz.
· Posun poptávky po penězích (poruchu způsobila inflace): DD doprava (­), vede k růstu úrokové sazby. Zvýšení GNP nebo cenové hladiny.

Monetární mechanismus

Nakupuje-li Fed na volném trhu Þ ­ bankovní rezervy a nabídka peněz – i a podporuje úvěry – mají tendenci růst výdaje citlivé na úrok (jak klesá cena C, rostou I; jak klesají hypoteční úvěry, roste výstavba domů…) – ­ AD a tím také GNPR, zam. a cenovou hladinu (u restriktivní monetární pol. je pořadí obrácené).
M roste – i klesá Þ I, C, a X roste – AD roste Þ GNPR a P roste

Grafická analýza monetární politiky (str. 350-1)

Monetární politika v rámci křivek AD a AS
Expanzivní m. p. (nevyužité zdroje + relativně plochá AS = Keynesiánci): peněžní expanze posune AD doprava – zvyšuje produkt a ceny. Kdyby se ekonomika nacházela blízko svého potenciálu (strmě stoupající AS, klasická křivka), měly by monetární změny malý vliv na GNPR – vyšší zásoba peněz by měla vliv především na růst cenové hladiny.

V dlouhém období: jak se ceny a mzdy přizpůsobují, účinky na produkt slábnou a cenové vlivy začínají převažovat (AS svislá, téměř svislá).

Peníze jsou v dlouhém období “neutrální” = peněžní změny nemají na reálné veličiny v ek. žádný vliv. Dlouhodobá neutralita peněz je ale pouze tendencí nikoli univerzálním zákonem.