Keynesova teorie

– nabídl vlastní teorii poptávky po penězích – teorii preference likvidity; v této teorii zdůraznil funkci peněz jako uchovatele hodnoty (aktivum) a vliv úrokové sazby na poptávku po penězích;

– rozlišuje tři motivy držby peněz:

1. transakční motiv – poptávka po penězích je funkcí důchodu, a platí MDT = f(Y)

2. opatrnostní motiv – je založen na tom, že jednotlivci si přejí mít u sebe větší množství peněz než je nutné pro běžné transakce vzhledem k případným nepředvídatelným platbám (objem pen. zůstatků roste s velikostí důchodu a klesá s růstem úrokové sazby) – LP = f(Y);

3. spekulační motiv – vychází z očekávání ekon. subjektů o budoucí výší úrokových sazeb – jestliže očekávají růst úrok. sazeb, budou se spíše zbavovat pevně úročených CP a držet peníze, protože pokud úrok. sazby vzrostou, sníží se ceny pevně úročených CP a pak je bude možno koupit za držené peníze s kapitálovým ziskem – spekulační poptávka po penězích je zápornou funkcí úrokové sazby = LS = f(i);

– celková poptávka po penězích vzniká sloučením tří dílčích poptávek – L = f(Y+,i-)

Monetarismus
– vychází z přepracované moderní kvantitativní teorie peněz – netvrdí, že rychlost V je konstantní, věří v to, že rychlost se mění způsobem, který lze předvídat

– tvrdil, že poptávka po penězích musí být ovlivňována stejnými faktory, které ovlivňují poptávku po kterémkoli jiném aktivu – Friedman použil teorii poptávky po aktivech na peníze