2. Axiom tranzitivity

= předpokládáme, že pro každé tři koše statků A,B,C platí, že je-li A preferován před B a B je preferován před C, potom je i A preferován před C, neboli: když A > B a současně B > C, potom je i A > C

3. někdy je zahrnut i axiom nenasycenosti = podle něj je větší množství statku vždy preferováno před množstvím menším

→ z axiomů srovnání a tranzitivity plyne, že spotřební situace je možno seřadit podle preferencí spotřebitele; toto uspořádání nazýváme preferenční stupnicí

Měření užitku
UŽITEK je veličina ukazující směr preferencí. Pokud spotřebitel nalezne nejvíce preferovanou situaci, maximalizuje užitek.

– z preferencí lze odvodit funkci užitku → stačí, když preferovanějšímu spotřebnímu koši přiradíme vyšší užitek

– ekonomická teorie však řeší problém, jak užitek měřit a zda je vůbec měřitelný → podle přístupu odlišujeme:

1. kardinalistická verze teorie užitku

→ považuje užitek za přímo měřitelný, za kardinální veličinu (v tomto případě by byly známé konkrétní hodnoty užitku)

– celkový užitek (TU) = celkové uspokojení potřeb při spotřebě daného množství statku

– mezní užitek (MU) = změna celkového užitku vyvolaná změnou spotřebovávaného množství statku o jednotku

→ pokud bereme v úvahu spotřebu pouze jednoho statku, je funkce mezního užitku první derivací funkce celkového užitku; pokud je TU rostoucí, je MU kladný (protože je ale TU rostoucí v klesající míře, MU je klesající) – obr. č.2-1

→ TU roste s růstem spotřebovávaného množství statku, ale přírůstky užitku se zpomalují; mezní užitek je tedy klesající- předpoklad zpomalujících se přírůstků je vyjádřen zákonem