Vše co student potřebuje vědět
Vyšší reálná mzda má za následek vyšší sklon přímky Z.Křivku agregátní nabídky odvodíme tím, že propojíme body, které jsou body dotyku indiferenční křivky s přímkou Z (přímka dostupných možností). Obr. str. 249Nabídka práce se...
Křivka agregátní nabídky v klasickém případě je vertikální. Ekonomika neustále funguje na úrovni potenciálního produktu, tj. produktu při plné zaměstnanosti (neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost). Předpokladem je flexibilita nominálních mezd a cen.V důsledku zvýšení agregátní poptávky...
Křivka agregátní nabídky v klasickém případě je vertikální. Ekonomika neustále funguje na úrovni potenciálního produktu, tj. produktu při plné zaměstnanosti (neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost). Předpokladem je flexibilita nominálních mezd a cen.V důsledku zvýšení agregátní poptávky...
Neoklasický trh práce. Agregátní nabídka a její charakteristika Agregátní nabídkou rozumíme množství zboží a služeb, které firmy maximalizující zisk nabízejí při dané cenové hladině. Firmy musí vzít v úvahu ceny, za něž bude vyrobená...
Ceny a mzdy klesají rak dlouho, dokud se nevyčistí trh.Na obrázku EF = dobrovolně nezaměstnaní (nechtějí pracovat při stávající mzdové sazbě)HG = nedobrovolná nezaměstnanost (při příliš vysokých mzdách). Dobrovolná U může být docela dobře...
Jsou sdružení pracovních sil v určitých oblastech výroby, které víceméně rozhodujícím způsobem ovlivňují nabídku práce. Jejich síla spočívá především v jejich organizovanosti, ve schopnosti vyjednávat se zaměstnavateli a v možnosti zcela odmítnout pracovat prostřednictvím...
Dokonale konkurenční trh práce – má dostatečně velký počet nabízejících i poptávajících, takže nikdo nemůže ovlivnit mzdovou sazbu. Rovnováha na tomto trhu nastává při tzv. rovnovážné mzdě. Ta je dána průsečíkem tržní křivky poptávky...
Poptávka po práci: Firmy rozšiřují nebo omezují poptávku po práci až do okamžiku, ve kterém se mezní náklady na práci ( MFCL) vyrovnají s příjmem z mezního produktu práce ( MRPL). Jestliže firma neovlivňuje...
1. M. Friedman – v souvislosti se svým pojetím Phillipsovy křivky – definoval přirozenou míru nezaměstnanosti mikroekonomicky jako míru nezaměstnanosti, která vznikne působením tržních sil a kterou není možno trvale ovlivňovat opatřeními monetární a...
Vystupuje-li na poptávkové straně určitého trhu práce monopson (jeden kupující) a na straně nabídky monopol (odbory). Každá ze stran má sílu, která ji umožňuje výrazně ovlivňovat cenu. Monopson usiluje o zaplacení co nejnižší mzdové...
