Liniově štábní organizační struktura

2) Liniově štábní organizační struktura
o „Fayolovy přechodové můstky“= štáb
o využívá specializace funkčních vedoucích (odbornost)
o je tvořena složkou liniovou (komplexní řízení daného útvaru) a štábní (na hlavní podnikové funkce; nemají všeobecné právo rozhodovat)
o je charakterizována rozdílnými úkoly v řízení sloky liniové a štábní
o úkolem liniové složky je komplexní řízení daného útvaru – vedoucí útvaru, který patří k liniové složce, je nadřízeným pracovníkem všem pracovníkům útvaru, včetně pracovních štábů
o štábní složka (štáb) vytváří předpoklady k tomu, aby i se vzrůstající složitostí řízení na vyšších stupních řízení bylo možno dodržet zásadu jediného vedoucího a využít všech kladů, které tento princip zajišťuje
o směrem k vyšším organizačním řízením se zvyšuje totiž složitost řízení tak, že ji jediný odpovědný vedoucí nemůže zvládnout a proto si na řešení tohoto problému vytváří odborný aparát (štáb), specializovaný obvykle na hlavní podnikové funkce (technika, výroba, obchod, apod.) a pracovníkům štábu jsou pak delegovány některé z fází manažerské práce – především úkoly z oblasti plánování, organizování, regulování, motivování a kontroly
o štábní složky se podílejí na vlastním řízení pouze zprostředkovaně, nemají všeobecné právo rozhodovat
o ve štábní struktuře vedení se vedle liniových vazeb uplatňují též vazby funkční, neboli linie metodického vedení
– vyšší štábní útvary metodicky usměrňují štábní a popř. i liniové útvary nižší, kromě toho ještě v rámci štábu, tj. na jedné organizační úrovni, dochází k metodickému vedení jeho štábních složek navzájem (např. finanční úsek metodicky řídí finanční operace v úseku technickém, výrobním, aj.)

Nedostatky
– velká četnost a složitost vazeb mezi jejími prvky
– narušení principu jediného odpovědného vedoucího
– křížení kompetencí a absence koordinačních center
– nepružnost a malá adaptabilita na rychle se měnící výrobní situaci i podmínky řízení