6. Trh kapitálu
Kapitál definujeme jako zásobu kapitálovách statků (budovy, výrobní zařízení, zásoby apod.)
Kapitál není primárním VF (na rozdíl od práce a půdy), je produktem výroby, který znovu vstupuje do výrobního procesu.
Výroba kapitálových statků je spojena s omezováním současné spotřeby, ale zároveň umožňuje růst výroby i spotřeby v následujících obdobích.
Kapitálové statky se v procesu výroby nespotřebovávaní najednou, postupně se amortizují.
Obnovovací investice umožňují nahradit odepsané kapitálové statky novými, čisté investice jsou spojeny s rozšiřováním zásoby kapitálu. Spolu tvoří celkovou sumu investic neboli hrubé investice: IB = IR + IN
Pokud firmy nemají dostatek vlastních zdrojů na realizaci svých investičních záměrů, vstupují na trh kapitálu, kde se obchoduje s volnými disponibilními úvěrovými prostředky.
Nabídka na trhu kapitálu – tvoří ji úspory ekonomických subjektů. Na trhu kapitálu dostávají úspory domácností podobu kapitálu nabízeného podnikům.
Úspory = ta část disponibilního důchodu domácností, která nebyla vydána na spotřebu a byla přeměněna na nabídku dočasně volných úvěrových prostředků na trhu kapitálu.
Výnos z uspořené částky: ∆S = S1 – S0
Úroková míra – je dána poměrem čistého úroku z naspořené částky za určité časové období k této uspořené částce: ir = ∆S/S0 . 100
Budoucí hodnota: S1 = (1 + ir) . S0 Sn = (1 + ir)n . S0 (1 + ir)n úročitel
Současná hodnota: S0 = Sn/ (1 + ir)n 1/ (1 + ir)n odúročitel(diskont)
Za předpokladu, že neexistuje riziko, rozhodují se domácnosti o úsporách při daných časových preferencích na základě úrokové míry.
Z krátkodobého hlediska je velikost úspor dána. Z dlouhodobého hlediska vede růst úrokové míry k růstu úspor. Úspory jsou rostoucí funkcí úrokové míry a jsou určeny na základě časové preference.
