APLIKACE TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY
Vlády nejsou o nic dokonalejší než trh – nikdy nedosahují dokonalosti atomistických trhů. Vládní selhání vzniká, když akce vlády nedokáží zvýšit ek. efektivnost nebo když vláda přerozděluje důchody nesprávným lidem.
Vláda má tendenci k nadměrné rozpínavosti, protože nemá žádnou ziskovou kontrolu (“poslední řádek”). Volební tlaky mohou vést při pol. rozhodování ke krátkým rozhodovacím horizontům (např. boj o rozpočtový deficit).
C/ VEŘEJNÁ VOLBA A EXTERNALITY
Externalita (efekt přelévání) nastává, když výroba nebo spotřeba způsobuje nedobrov. náklady nebo přínosy jiným; tj. náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné, aniž ti, kdo náklady způsobují, nebo ti, kdo přínosy získávají, za to platí. Je to tedy dopad chování jednoho ekonomického subjektu na blahobyt jiného subjektu, přičemž tento dopad se neodráží v dolarech nebo tržních transakcích.
Veřejné statky jsou statky, jejichž přínos je nedělitelně rozptýlen po celé společnosti bez ohledu na to, zda jednotlivci chtějí tento veřejný statek koupit. Naproti tomu soukromé statky jsou statky, které lze dělit a poskytovat odděleně různým jednotlivcům, aniž vznikají vnější přínosy nebo nálady jiným jednotlivcům. Efektivní poskytování veřejných statků si často vynucuje aktivní přítomnost vlády, zatímco soukromé statky mohou být efektivně alokovány trhy.
Negativní externality vznikají jako nezamýšlený škodlivý vedlejší účinek výr. aktivit.
