Bilaterální monopol:

Nastává v případě, že existuje monopolní síla na straně nabídky i poptávky. V tom případě by proti sobě stáli odborové svazy a monopson. Odborové svazy by usilovaly o zvýšení mzdy, to znamená, že v tomto případě by mzdy byly vyšší než v případě existence monopolu pouze na straně nabídky. Skutečnost však závisí na poměru monopolní a monopsoní síly. Mzda bývá zpravidla výsledkem kolektivní smlouvy mezi oběma stranami.

8. Teorie k apitálu a úroku:

Pojem kapitál:

Nejprve uvažujme kapitál totožný s kapitálovými statky jako jsou budovy, výrobní zařízení, atd. Kapitál není primárním výr. faktorem. Kapitál je vstupem i výstupem. K výrobě kapitálových statků je třeba omezit výrobu spotřebních statků a přesunout prostředky do námi zmíněné výroby. Na druhou stranu kap. statky umožňují výrobu spotřebních statků a tím v budoucnu zvýšit spotřebu. Toto se nazývá nepřímé metody výroby používající kapitálové statky. Budoucí přírůstek spotřeby představuje ve své podstatě výnos z kapitálu. Další vlastností kapitálových statků je, že se nespotřebovávají okamžitě, ale v delším časovém období. Jejich hodnota se do výrobků přenáší postupně formou amortizace. Amortizace se stanovují na základě účetního předpisu, protože odpisy představují značnou část nákladů. Odpisy také představují zdroje prostředků na obnovu kapitálu tzv. obnovovací investice. Zvětšování výroby je však závislé na tzv. čistých investicích. Celkový vklad nových kapitálových statků do výroby jsou tzv. hrubé investice. Spolu s kapitálem vyvstávají tři otázky:

– kde berou podniky prostředky na nákup nových kapitálových statků

– na jakém základě se podniky rozhodují o tom zda a kam budou investovat

– jak a kde dochází k přeměně investic na kapitálové statky