Princip minimální diferenciace
– předpokládá, že programy politických stran bud
Teorém středního voliče – říká, že politická strana bude prosazovat politiku, která maximalizuje čistý prospěch středního voliče.
To by znamenalo, že politické strany budou nabízet stejné volební programy. Rozdíly však vznikají zejména v otázkách rozdělování a přerozdělování důchodů a bohatství společnosti.
Analýza přerozdělovacího modelu středního voliče:
Čím větší je objem přerozdělovaných důchodů, tím menší je podnět pracovat a zároveň se tím snižuje průměrná úroveň všech důchodů. Realizuje se princip rovnosti, tj. všichni mají víceméně stejný, ale nízký důchod.
Dva protichůdné efekty:
– důchod středního voliče se může zvýšit – část nadprůměrných příjmů se prostřednictvím daní a transferů přesune k osobám s podprůměrnými příjmy,
– důchod středního voliče se může snížit – otupuje se podnět pracovat, volit preferuje transferovou platbu.
To, který z efektů převáží, závisí na rozsahu přerozdělování. Při nízkých daních jsou destimulační účinky malé (oplatí se pracovat) při vysokých daních jsou účinky vysoké.
Existuje určitá velikost daňových sazeb a rozsah rozdělování, které jsou z pohledu středního voliče správné. Právě rozsah přerozdělování, který maximalizuje důchod středního voliče, může být možnou politickou rovnováhou.
ou vzájemně podobné.
