Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky za předpokladu neměřitelnosti užitku:

Vycházíme z toho, že spotřebitel je schopen vyjádřit své preference a sestavit tzv. preferenční stupnici.

Indiferenční analýza:

Východiskem této analýzy je indiferenční soubor. To jest soubor spotřebitelských kombinací, z nichž každá přináší stejný užitek, a žádný prvek souboru proto není preferován před ostatními. Indiferenční soubor můžeme znázornit pomocí indiferenční křivky ( viz příloha 4 ). Pro každou dvojici lze nakreslit celou řadu křivek. Jednotlivé křivky se od sebe liší užitkem kombinací. Soubor indiferenčních křivek dvou zboží nazýváme indiferenční mapou. Čím je křivka vzdálenější od počátku ( po linii 45° ) tím je MU kombinace větší.

Zákon substituce -Konvexní tvar I- křivky vyplývá ze zákona klesajícího mezního užitku. Pokud je statek X vzácný, potom je spotřebitel ochoten vzdát se více jednotek statku Y, aby získal jednu jednotku statku X. Zákon substituce říká, že vzácnější zboží má větší relativní hodnotu substituce. Jeho mezní užitek roste ve vztahu k meznímu užitku zboží, které se stává hojnějším. Poměr v němž jsou zboží nahrazována nazýváme mezní mírou substituce (MRS). Vzorec viz příloha.

Linie příjmu – zobrazuje maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup dvou zboží. Rovnice viz příloha.

Rovnováha spotřebitele – se nachází v bodě, kde se linie příjmu dotýká indiferenční křivky. Platí vzorec viz příloha.