Tři stupně závažnosti inflace

· mírná inflace – ceny rostou pomalu, jednociferné roční míry inflace; jsou-li ceny relativně stabilní, lidé důvěřují penězům (nechávají je v bankách, na šekových účtech nebo na úsporových vkladech s nízkými výnosy)
· pádová inflace – 2-3 ciferná tempa růstu (Itálie, LA: Argentina, Brazílie…), jestliže se rozvine Þ vážné hosp. poruchy Þ smlouvy uzavírány na cizí měnu (např. $), lidé se vyhýbají tomu, aby drželi více peněz, než je holé minimum, hromadí statky, domy a nepůjčují peníze na nízké úrokové sazby
· hyperinflace – Německo 1920-23 + po WW2 Čína a Maďarsko, 85 Bolívie; vysoká rychlost oběhu peněz, relativní ceny značně nestabilní

Od ropného šoku (1973) prodělaly záchvaty pádové inflace i vyspělé ekonomiky (Fr., GB, H).

Důsledky inflace
– N inflace jsou těžce postižitelné a málokomu jasné.
– V období inflace se všechny ceny a mzdy nepohybují stejným tempem Þ změny relativních cen.
· přerozdělení důchodu a bohatství mezi různými třídami – důsledkem rozdílů v druzích A a P, které lidé drží (vliv na reálnou hodnotu bohatství lidí: neanticipovaná inflace přerozděluje bohatství od věřitelů k dlužníkům), břemeno dluhu se během inflace snižuje.
· deformace relativních cen a výstupů různých statků nebo někdy i produktu a zam. v ek. jako celku (jakmile inflace trvá delší dobu a lidé ji začnou anticipovat, začínají se trhy přizpůsobovat – i reálné úrokové míry).