Vývoj cestovního ruchu v Českých zemích

Cestovní ruch v Českých zemích se vyvíjel obdobně jako v ostatních částech západní a střední Evropy. Do první světové války byly České země součástí rakousko-uherské monarchie a vzhledem k poměrně vysokému životnímu standardu byl cestovní ruch na srovnatelné úrovni s ostatními evropskými zeměmi.

Meziválečné období

Československo se brzy dostalo mezi nejvyspělejší evropské státy. Rozvoj průmyslu vedl k ekonomickému růstu, který umožňoval investice do nevýrobní sféry, mimo jiné do rozvoje lázeňství. Už v roce 1920 byla založena cestovní kancelář, která se stala pro Československo typickou. Byla to Československá dopravní kancelář zkratkou ČEDOK.

Slovensko bylo počátečním obdobím společného státu velmi zaostalou zemí. Značná část Slovenska zůstala ještě dlouho převážně agrární. S tím souvisí i daleko nižší počet lidí cestujících za rekreací či s jinými důvody. Ještě ve 20. letech ze Slovenska odcházeli lidé za prací do Ameriky, kde řada z nich zůstala natrvalo. Na druhé straně ale Slovensko bylo a ještě stále je velmi turisticky atraktivní.

I v Čechách a na Moravě byl rozvoj cestovního ruchu nerovnoměrný. Cílovými destinacemi se stávala kromě Prahy právě lázeňská města. Celkově se cestovní ruch vyznačoval velkou sezónností, dominovaly pobytové zájezdy. V meziválečném období se cestovní ruch týkal převážně majetnějších vrstev. Mezi mládeží byl v oblibě začínající tramping. 30. léta byla v Čechách ve znamení trampingu a zakládání prvních trampských osad. Později v podmínkách uzavřených hranic, se dále rozvíjel a postupně přerostl v chatařství a chalupářství.