6. Vysvětlete příčiny inflace a charakterizujte jednotlivé její formy a důsledky nezaměstnanosti.

Phillipsova křivka
– vyjadřuje substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností
– platí pro krátké období
– poroste-li inflace, sníží se nezaměstnanost

Etapy Phillipsovy křivky
(1) původní mzdová Phillipsova křivka (PC)
– vyjadřuje inverzní vztah mezi mzdovými sazbami a mírou nezaměstnanosti
– substituce mezi mzdovou inflací a nezaměstnaností

SPC … krátkodobá Phillipsova křivka
u* … přirozená nezaměstnanost (cca 5,5 %)

(2) modifikovaná Phillipsova křivka (Samuelson, Solow)
– cenově inflační verze
– vyjadřuje inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace

Pt – P(t-1)
t =
P(t-1)

– přirozená míra nezaměstnanosti … u* = cca 4%
– nižší nezaměstnanost je možná jen za cenu zvýšení inflace

(3) rozšířená Phillipsova křivka (Friedman, Phelps)
– platí pro dlouhé období
– musíme brát v úvahu i očekávání
– substituce mezi inflací a nezaměstnaností neplatí

Y = Y*
inflace očekávaná = skutečná inflace

PŘIROZENÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI
= taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané
– v takovém případě je inflace stálá (nezvyšuje se ani se nesnižuje)
= nejnižší míra nezaměstnanosti, která je udržitelná (tzn. nejvyšší udržitelná úroveň zaměstnanosti)
– odpovídá vždy potenciálnímu produktu země

HYSTEREZE TRHU PRÁCE
= zpětný vliv nezaměstnanosti na sebe samotnou
– např. lidé po určité době bez zaměstnání (v rámci cyklické nezaměstnanosti) ztrácejí svou kvalifikaci a po odeznění recese hledají práci obtížně a déle, než je obvyklé
– tím se zvyšuje frikční nezaměstnanosti, popř. v důsledku snížení kvalifikace těchto lidí i strukturální nezaměstnanost

INFLACE
= neustálý růst cenové hladiny (agregátní)
– je to změna (není to totéž, co vysoká cenová hladina)
Měření inflace:
cenová hladina(t) – cenová hladina(t-1)
míra inflace = 100 [%]
cenová hladina(t-1)

– měřítkem inflace jsou cenové indexy:
* cenový deflátor
– tzv. Paascheho index
– P1 – Q1 Yn
defHDP = = P P = … podíl nominálního a reálného důchodu
-P0 – Q1 Yr

P >1 … zvýšení cenové hladiny – dojde k inflaci -P
P < inflace =" P" style="font-weight: bold;"> CPI – index spotřebitelských cen
– zaměřuje se na vybraný soubor spotřebního zboží (= spotřební koš – Q0)
– tzv. Laspeyresův index
– P1 – Q0
CPI =
– P0 – Q0
dezinflace = snížení míry inflace (např. pokles míry inflace z 5% na 3%)

Dělení podle míry inflace:
1) mírná inflace – jednotky až desítky %
2) pádivá inflace – stovky %
3) hyper inflace – tisíce % – kolaps ekonomiky

Dělení z hlediska příčin inflace:
1) setrvačná (očekávaná) inflace
– očekávání lidí se přizpůsobí konkrétní míře inflace (lidé s ní počítají)

2) poptávková inflace
= inflace tažená poptávkou (poptávkový šok) – nárůst poptávky bez změny nabídky
– příčiny inflace jsou na straně agregátní poptávky (nadměrný růst agregátní poptávky)
– může to způsobit:
§ příliš expanzivní fiskální a monetární politika
§ politika zaměstnanosti (vysoká zaměstnanost)
§ permanentní státní deficit
– růst poptávky se projeví v růstu cen
– tím musí vzrůst mzdy (náklady na výrobní faktory) a tím se snižuje agregátní nabídka
AD – P náklady (mzdy) AS

3) nabídková inflace
= inflace tažená nabídkou (nabídkový šok)
– zdroje příčin jsou na straně nabídky
– nejdůležitější zdroj na straně nabídky jsou náklady – tzv. nákladová inflace
– rostou ceny vstupů – agregátní nabídka klesá
nákladů AS
– snaha zvýšit agregátní poptávku a vrátit s k rovnováze

stagflace = stagnace + inflace
– náklady stále rostou, ale produkt stagnuje – ekonomický růst je nulový
– národohospodářský produkt neroste a inflace je vysoká, vysoká je i nezaměstnanost
slumpflace = pokles + inflace
– dochází k poklesu produktu + vysoká inflace a nezaměstnanost
– náklady rostou

Důsledky inflace:
– mikroekonomické důsledky
– důsledky na přerozdělení důchodů (bohatství)
– dopady na alokaci výrobní faktorů
– znehodnocení hotovosti a úspor (je to výhodné pro dlužníky)
– mzdy zaostávají za cenami (klesá reálná mzda a tím i životní úroveň)
– makroekonomické důsledky
– v krátkém období
– v dlouhém období

Protiinflační politika:
– restriktivní fiskální a monetární politika, jejím cílem je dezinflace
– metody léčení inflace:
(1) „cold turkey“ – výrazné snížení růstu agregátní poptávky (najednou)
(2) gradualistická metoda – cílem je postupné snižování růstu agregátní poptávky