Zvláštní tvary IK

– klasický tvar IK (viz výše) platí v případě, že oba spotřebovávané statky jsou pro spotřebitele žádoucí = statky s pozitivní preferencí (Goods)

– může ale nastat situace, že nějaký žádoucí statek nutně přináší i záporný efekt (např. volba určité kombinace objemu průmyslové výroby a znečištění ŽP, příp. investice a riziko) → pak se jedná o statky nežádoucí = statky s negativní preferencí (Bad)

→ IK jsou rostoucí (směrnice je pozitivní) – obr.č.2-6

– existují ale i statky, které nemají vliv na užitek spotřebitele, jejich spotřebovávané množství je spotřebiteli lhostejné; jde o statky lhostejné = statky neutrální (Neutres)

→ IK mají potom tvar přímky – obr.č.2-7

– v realitě pak navíc může nastat situace, kdy se směr preferencí se změnou spotřebovávaného množství statku mění; předpokládejme statek, který je do určitého objemu žádoucí, ale od urč. množství se mění v nežádoucí → IK se pak v urč. bodě „lámou“ (indiferenční mapu potom můžeme rozdělit do dvou zón – s pozitivní a negativní preferencí) – obr.č.2-8

– pouze v případě, že statky X a Y jsou žádoucí, můžeme uvažovat o axiomu nenasycenosti

– tvar IK je ovlivněn i vztahem statků X a Y z hlediska preferencí:

: dokonalé substituty = statky jsou dokonale nahraditelné; poměr, v němž je spotřebitel ochoten takovéto statky nahrazovat, neboli MRSc je konstantní a IK jsou přímky – obr.č.2-9

: dokonalé komplementy = statky X a Y je možno spotřebovávat pouze v pevném poměru; IK mají tvar – obr.č.2-9