1. Monetární přístup
– vychází ze vztahu mezi poptávkou po reálných pen. zůstatcích a jejich nabídkou, zaměřuje se na platební bilanci jako celek – deficit PB odráží přebytečnou nabídku peněz, která plyne do zahraničí (přebytek PB vzniká naopak při přebytečné poptávce po penězích)
– přebytek PB – tlak na zhodnocení domácí měny – CB intervenuje prodejem domácí měny – roste domácí peněžní zásoba:
– a) růst importu
– b) růst cenové hladiny – růst importu a pokles importu rovnováha PB
– c) růst reálného důchodu – růst importu –
A2. Přizpůsobování PB v systému plovoucích kurzů
– deficit bilance na BÚ je eliminován prostřednictvím znehodnocení – zda devalvace skutečně vyrovná deficit, na to existují mezi ekonomy různé názory:
a) přístup z hlediska elasticit – zaměřuje se na analýzu toho, co se stane, když se vlivem devalvace změní relativní ceny exportu a importu a reálné důchody v domácí ekonomice i v zahraničí se nezmění – devalvace má na BÚ dvojí efekt:
– efekt objemový
– efekt cenový (ovlivní relativní ceny exportu a importu)
= vliv závisí na cenové elasticitě poptávky domácích spotřebitelů po importu a cenové elasticitě poptávky zahraničních spotřebitelů po domácím exportu – BÚ se po devalvaci zlepší, když součet cenové elasticity poptávky po exportu a cenové elasticity poptávky po importu v absolutním vyjádření je větší než 1 (Marshall-Lernerova podmínka)
