1) Teorie předpokládá dokonalé informace
– jinak bychom nenalezli optimální body X ve skutečnosti subjekty nemají dokonalé informace, nemohou najít jedno optimum, protože pro rozhodování existují různé alternativy, tzv. omezené racionalita – nemůže vybrat nejlepší řešení – vybírá druhé nejlepší. Rozhodování v nedokonalých podmínkách, za rizika, nejistoty, asymetrické informace.
2) předpoklady vstupů do odvětví a jejich různé aspekty X situace nevyvíjí tak plynule jako v modelech (předpokládají okamžitou reakci), např. klesne P… rostou náklady… neefektivní náklady … nepropouští okamžitě zaměstnance.
3) pojetí času X čas nelze chápat jako souhrn nezávislých časových okamžiků, spotřebitel se snaží o max. zisku v čase a ne v každém krátkém období ® max. zisku v každém krátkém čase není dostatečnou podmínkou pro max. zisku v dlouhém období
Jako reakce na kritiku – vlna obhajob – marginalistická kontroverze:
Každý se v daném momentě chová jako vlastník, v konečném důsledku se rozhodují podle mezních veličin, dokonalé informace je možné předpokládat, činnost musím rozložit na časové okamžiky a musím se snažit o vyrovnanost.
® neustálé střídání kritik a jejich vývoj.
