Indiferenční křivky
– vyjadřují preference ekonomického subjektu ohledně obou možných výsledků. Na rozdíl od teorie spotřebitele (kde IK znázorňují všechny body na jedné IK kombinace statků poskytující stejný užitek), v teorii rizika bod na IK vyjadřuje užitek, kterého je dosaženo díky získání určitého výnosu X1 nebo X2. Situace se přitom vzájemně vylučují – nastane-li jedna, nemůže současně nastat druhá.
Tvar IK a vztah k riziku:
a) averze k riziku (obr.8) – bod C je riskantní, bod E jistou alternativou. Jak v C tak v E je stejný očekávaný výnos, leží na přímce EX. Ten, kdo riziko odmítá, nepřistoupí na riskantní alternativu, bod C leží na nižší IK než bod E.
b) vyhledávání rizika (obr.9) – dávají přednost riskantní alternativě C, proto bod C leží na vyšší IK než E
c) neutrální vztah k riziku (obr.10) – obě varianty C i E poskytují stejný užitek. IK jsou rovnoběžky.
Tvar IK a pravděpodobnost:
Jestliže se mění pravděpodobnosti výsledku, mění se také sklon přímky EX (neboť je určený poměrem prstí obou výsledků). Při změně prstí tedy jak IK, tak přímka EX rotují kolem bodu E. (obr.11)
Snižování rizika
Získáním více informací o různých alternativách rozhodnutí a o jejich výsledcích, pojištěním a diverzifikací.
