Monetární politika
– Je uskutečňována centrální bankou a vymezuje nabídku peněz.
– Peníze se skládají z prostředků směny nebo platebních metod v ekonomice: oběživa a šeků.
– Změny nabídky peněz pohybují úrokovými sazbami nahoru nebo dolů a ovlivňují výdaje na takové položky jako je strojní vybavení nebo budovy.
– Má významný vliv na reálný i potenciální GNP.
– Politika těžko dostupných peněz – vyšší úrokové sazby vedou k poklesu produktu a ke snižování inflace.
Zahraniční hospodářská politika
– Obchodní politika (cla, kvóty…), vymezování měnového kurzu + monetární a fiskální politika – usiluje o udržení dovozů v souladu s vývozy a o stabilizaci měnových kurzů.
Důchodová politika (mzdová a cenová politika)
– Je souhrnem opatření vlády, která usilují o zmírnění inflace pomocí přímých kroků, ať již slovním přesvědčováním, nebo zákonnými regulačními opatřeními, zahrnujícími mzdy a ceny. Byla použita v 80. letech Carterovou politikou, ale padla v nemilost díky konzervativcům.
MAE politika a cíle v praxi
– před WW2 neexistovaly v MAE teorii téměř žádné poznatky.
– ve 30. letech přinesl J. M. Keynes “Zákon o zaměstnanosti”.
– 46 založena Rada ek. poradců (Council of Economic Advisers – CEA).
– 78 přijal Kongres “Zákon o plně zaměstnanosti” – autory Humphrey a Hawkins (cílem 4% nezam. a 3% míra inflace).
– 85 Gramm-Rudmanův zákon – snižování deficitu rozpočtu.
Země nemůže mít současně vysokou spotřebu a rychlý růst. Snížení vysoké míry inflace vyžaduje buď období vysoké nezaměstnanosti a nízkého produktu, nebo zasahování do volných trhů mzdovou a cenovou politikou. Proto MAE rozhodnutí znamenají krátkodobou alternativní volbu mezi nezam. a inflací.