Nedostatky těchto údajů:
oficiální míra podceňuje skutečný rozsah nezaměstnanosti (nezapočítává mezi nezam. také odrazené pracovníky); nezapočítává rovněž ty, jejichž pracovní zařazení se zhoršilo , nebo kteří musí pracovat na zkrácenou pracovní dobu. Snaha měřit “odrazení” nebo “strádání” by ale vyžadovala subjektivní a vysoce sporné soudy o motivaci nebo hodnověrnosti jednotlivců.
Ekonomická interpretace nezaměstnanosti
Tři typy nezaměstnanosti:
· Frikční – vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stadií životního cyklu. (Frikčně nezam. často přecházejí z jedné práce do druhé nebo shánějí lepší zaměstnání – nezaměstnaní dobrovolně.)
· Strukturální – vzniká za nesouladu nabídky a poptávky po pracovnících (např. Se poptávka po jednom druhu práce snižuje a po druhém zvyšuje a ani v jenom případě se nabídky nepřizpůsobuje dostatečně rychle; určité sektory se rozvíjejí, zatímco jiné upadají)
· Cyklická – vzniká, je-li celková poptávka po práci nízká (ne jen v určitých oblastech). Jestliže se celkové výdaje a produkt snižují, nezaměstnanost se zvyšuje prakticky všude (např. recese v roce 1982).
Vysoká úroveň frikční nebo strukturální nezaměstnanosti se může objevit i tehdy, když je celkový trh práce v rovnováze, například, když je vysoká fluktuace nebo když je velká regionální nerovnováha. Cyklická vzniká, když zaměstnanost klesá v důsledku nedostatečné agregátní poptávky.
