Nezaměstnanost
Přináší mnoho negativních sociálních důsledků v podobě poklesu životní úrovně nezaměstnaného a jeho rodiny. Nepříjemnou stránkou je také ztráta kvalifikace a tím i možnosti opětovně najít zaměstnání. Zvláštní význam má nezaměstnanost u mládeže, která vychází ze škol a učilišť, neboť zhoršuje kvalitu její práce. Vede ke stresům, různým závislostem, kriminalitě i k sebevraždám.
Nezaměstnanost vzniká tehdy, když ekonomika nedokáže tvořit dostatečné množství pracovních příležitostí pro lidi, kteří chtějí pracovat. Hlavní příčinou je neschopnost trhu práce zajistit rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou po práci a to především z důvodu nepřiměřených metod. Firmy zase nejsou ochotné při existujících nominálních mzdách zaměstnávat. Vývoj nezaměstnanosti se měří pomocí míry nezaměstnanosti.
Počet nezam. Kteří aktivně hledají práci
Míra nezaměstnanosti = ————————————————- x 100
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo
Nezaměstnanost dělíme:
1) Dobrovolná (přirozená) – počet nezaměstnaných je nižší nebo roven počtu volných pracovních míst a její hlavní formy jsou:
a) Frikční – neinformovanost o volných místech
b) Strukturální – profesní struktura neodpovídá nabídce volných pracovních míst
c) Sezónní – shodné s ročním obdobím
d) Kongurtuální – spojená s cyklickým vývojem ekonomiky
