Ten dělíme na tři efekty:
– substituční – ukazuje změnu optimální kombinace vstupů, ke kterému by došlo, kdyby firma pokračovala ve výstupu Q1. to by znamenalo posun do bodu R. SE je negativní, nemění-li se objem výstupu, pokles w vede k růstu objemu najímané práce. Menší množství kapitálu pravděpodobně způsobí pokles efektivnosti práce (některé jednotky práce budou přebytečné), SE tedy vytváří tlak na pokles MPL dolů.(dodatečná jednotka práce vytvoří v důsledku nedostatku K menší přírůstek výstupu)
– produkční efekt – ukazuje změnu optimální kombinace vstupů, která je spojena pouze se změnou výstupu firmy. Posun z bodu R do S, z izokvanty Q1 na Q2. PE je výsledkem zvětšením objemu obou vstupů. Přítomnost většího množství kapitálu umožňuje větší produktivitu práce, MPL roste, což se projevuje v tendenci posunu křivky MPL směrem nahoru.PE je negativní, pokles w vyvolává růst L.
– Nákladový efekt – pokles w znamená pokles MC z (MC1 na MC2 na obr.10), což umožňuje firmy zvětšit optimální objem produkce z Q1 na Q2.Působí na růst MP, projevující se v posunu křivky MPL nahoru, protože nedostatek K nebrání růstu efektivnosti práce. NE je negativní.
® čistým efektem poklesu w bude posun MPL nahoru. Tzn. posun MRPL nahoru (MRPL= PA*MPL, kde PA je konstantní). Viz obr. 11.při poklesu w1 na w2 se posunuje MRPL směrem nahoru a vzniká nový průsečík E2 (MRPL2=MFCL2). Firma bude najímat L2* jednotek práce. Spojením dvou optim E1 a E2 – dlouhodobá křivka poptávky firmy po práci DL. (je elastičtější než krátkodobá křivka poptávky)
