14. CHARAKTERIZUJTE NEDOKONALOU KONKURENCI, JEJÍ JEDNOTLIVÉ FORMY A PODMÍNKY KRÁTKODOBÉ A DLOUHODOBÉ ROVNOVÁHY FIRMY V JEDNOTLIVÝCH TYPECH NEDOKONALÉ

CHARAKTERISTIKA NEDOKONALÉ KONKURENCE (Mikro od str. 149)
vyplývá z nedodržení jednotlivých podmínek dokonalé konkurence:
– omezený počet firem = přirozená monopolizace – velké firmy v odvětvích s rostoucími výnosy z rozsahu výroby (↓ AC, MC) – hutní, strojní, chemický průmysl, veřejné služby
– omezení vstupu nových firem do odvětví – plyne z:
o vlastnictví přírodních zdrojů (minerální prameny, naleziště přírodních bohatství)
o velký kapitál k založení firmy včetně vstupních nákladů (reklamních)
o administrativní překážky určené legislativními normami státu vydanými vládou, parlamentem a vládními institucemi: patentové zákony, licence a celní omezení
o dohody a úmluvy firem – o cenách, odbytu, rozdělení trhu kvótami a regionálně , tzv. kartelové dohody a úmluvy
– heterogenní statky (služby) vlivem vzniklých rozdílů v preferencích spotřebitelů vzhledem k výr. a sl. jednotlivých firem – mezi diferencovanými statky existuje omezená substituce = výrobky různých firem nejsou plně srovnatelné → spotřebitel má rozdílné preference → rozpad celkové poptávky na dílčí poptávky
o preference:
– prostorová – rozdílná vzdálenost místa prodeje od spotřebitele
– časové – vhodná délka doby prodeje statku či služby
rychlost vykonané služby či statku
– věcné – preference odlišností ve vlastnostech st. či sl. při uchování základních funkčních vlastností výrobku: vzhled, tvar, barva, vůně
– osobní – vztah spotřebitelů k osobám reprezentujícím firmu

MONOPOL

– v odvětví jedna firma – v odvětví nejsou konkurenční firmy, bere se v úvahu pouze poptávka kupců
– homogenní nezastupitelný statek či služba (nemá substituty)
– vlivem různých překážek je znemožněn vstup nových firem do odvětví
– typy – technický – vznikne jako výsledek příznivých technických podmínek → velká firma → rostoucí výnosy z rozsahu výroby
– administrativní – ze zásahu vlády, dané zákonem (patenty, licence)

– maximalizace zisku – MR=MC – Cournotův bod – průsečík v podmínkách monopolu s vlastnostmi P>MC při MR=MC
– nabídka monopolu – dle funkce očekávané celkové tržní poptávky a očekávaného příjmu při dané funkci celkových nákladů

Dlouhé období
– neexistence vstupu nových firem do odvětví vede ke stírání rozdílů v chování monopolu v krátkém a středně dlouhém období,
– typické pro monopol (=velkou firmu s rostoucími výnosy z rozsahu) = přirozený monopol
– je snižování AC a MC jako důsledek dlouhodobě degresivní funkce celkových nákladů
– vlivem růstu kapacity tržní poptávky se posune poptávková funkce vpravo
→ na základě toho bude uchována existence P>MC a zpravidla i existence ekonomických zisků (P>AC) jako důsledek monopolní podmínky MR=MC

MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE

– vytvoření různých preferencí spotřebitele ve vztahu k produktu či službě jednotlivých firem – celková poptávka se rozpadá na dílčí podle jednotlivých firem – každá firma může ovlivňovat tržní cenu na svém segmentu trhu změnami své nabídky
– relativně velký počet výrobců, menších a středních firem, které mají jen velmi malý vliv na celkový trh odvětví – poptávka po výr. není nekonečně pružná (dolů skloněná křivka), vysoká substituce statků, musí brát v úvahu konkurence – polypolní chování (firma změnami spolupůsobí)
– volný vstup/výstup firem do/z odvětví

Modely chování firmy na monopolistickém trhu:

1. Model tržního chování firem se vstupy firem
– krátké období – firma se chová jako čistý monopol, nebere v úvahu existenci konkurentů tzn. MR=MC – firmy realizují ekonomický zisk P>MC>AC, to podnítí firmy ke vstupu do odvětví v dlouhém období do chvíle kdy se P=AC>ACmin – bod dotyku:MR=MC>P=AC → dlouhodobá rovnováha = tangenciální – platí v ní: P=AC>ACmin při MR=MC>P=AC
– dlouhé období – vlivem vstupu firem do odvětví se chování firmy přibližuje dokonalé konkurenci

2. Model cenové konkurence
– ve výchozím období každá z firem vychází ze své očekávané funkce poptávky při volbě P a Q (aniž by znala P a Q konkurenta),
– maximalizuje zisk dle MR=MC,
– na chování firmy působí dvě odlišné poptávkové funkce:
a) funkce očekávané poptávky – s vyšší cenovou pružností s určitým počtem zákazníků, podle které se volí P a Q

b) funkce skutečné poptávky – s nižší cenovou pružností a nižším počtem kupujících, která obsahuje vliv konkurenčních firem na záměry firmy
– firma musí opravit svou funkci poptávky – korekce očekávané funkce poptávky:
• firma sníží svůj odhad počtu zákazníků – snižuje se parametr a
• firma koriguje očekávanou cenovou pružnost poptávky změnami parametru b – změnami sklonu funkce
→ důsledek bude, že očekávaná funkce poptávky se rovná skutečné funkci poptávky firmy (projeví se vliv konkurence) – MR=MC rovnováha firmy vyvolaná účinkem konkurence
– vstupy nových firem vytvoří potom tangenciální rovnováhu firem
– cenové přizpůsobení – může vést k P=AC

3. Model prostorové diferenciace
– předpokladem je homogenní produkt
– prodavači nabízejí kupcům, kteří nežijí v prodejním centru – kupci platí tržní cenu+rozdílné dopravní náklady: N=n1+n2, Pn=P+t*n, P1+t1*n1=P2+t2*n2
– konkurenční hranice – vymezuje prostor, ve kterém je pro kupce výhodné kupovat statek od 1. nebo 2. prodavače

OLIGOPOL

– existence několika málo velkých firem v odvětví
– omezený vstup nových firem z různých důvodů: vysoké náklady na zavedení nové firmy, patentová omezení, preference spotřebitelů v relaci k existujícím firmám, úmluvy a dohody existujících firem
– možnost každé firmy činit reálné odhady o reakcích a akcích konkurentů
– homogenní statky → homogenní oligopol
– heterogenní statky → heterogenní oligopol

Modely oligopolního chování
• založeny na vzájemných vztazích dvou firem (duopol)
• vycházejí ze shodné reakce obou firem
1. Cournotův předpoklad blízký polypolnímu chování – firma plánuje množství odbytu při očekávané tržní ceně, přitom očekává, že na změnu množství odbytu nebude konkurent reagovat (a také, že sama nebude reagovat na změnu množství konkurenta)

2. Bowleyho předpoklad – firma plánuje množství odbytu při očekávané tržní ceně P1, přitom očekává reakci konkurenta na změnu jejího množství Q1, firma sama bude také reagovat na změnu Q2 konkurenta

3. Bertrandův a Edgeworthův předpoklad – firma plánuje tržní cenu P1 s očekávaným množstvím odbytu Q1, očekává, že konkurent nebude reagovat cenou P2 na změnu P1, sama nebude reagovat na změnu P2 změnou P1

4. firma plánuje tržní cenu P1 při očekávaném množství Q1, očekává, že konkurent na změnu ceny bude reagovat, sama bude stejně reagovat na změnu ceny konkurenta
a) změna ceny P2 konkurenta = změna ceny P1 (∂P2 / ∂P1 > 0)
b) Chamberlinův předpoklad – konkurující firmy budou kopírovat tržní ceny konkurenta a dosazovat je do funkcí své očekávané poptávky (∂P2/∂P1=∂P1/∂P2=1)
c) Sweezyho předpoklad – firma očekává, že konkurence nebude reagovat na zvýšení její tržní ceny, ale bude reagovat na snížení její tržní ceny snížením
(∂P2 / ∂P1 = 0 P1 > P1A
∂P2 / ∂P1 > 0 P1 < mr =“ MC“ ha =“ stav,“ cena =“ průměrné“ koluze =“ tajná“ dohody =“ většinou“ firmou =“ vzniká“ mc =“ MR“ lem =“ skupina“ p =“ AR“> AC