7/ Hospodářský cyklus, ekonomická stabilita státu – maturita
ukazatelé : HDP – slouží k úrovni eko
nezaměstnanost – určuje se míra nezaměstnanosti
inflace – znehodnocení peněz
platební bilance – poměr mezi zahraničními vývozy a dovozy
úpadek v eko: když reálná hodnota hrubého dom. produktu 2 roky po sobě klesá
HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS – sledujeme pomocí makroekonomických veličin.
fáze:
1. Fáze cyklu : každý hospodářský cyklus má 4 fáze :
Recesi – je nejvýznamnější fází cyklu. Nastává když ve dvou po sobě následujících čtvrtletích dochází k poklesu HDP. V této fázi dochází k růstu počtu nezaměstnaných , poklesu zisků. Klesá i obrat vnitřního a zahraničního obchodu, roste počet bankrotů podniků. Období nejvyššího úpadku
Dno (Sedlo) – pohyb shora uvedených veličin zastaví.
Vzestup – veličiny se zde pohybují opačným směrem, než v recesi. Vzestup končí dosažením horního bodu obratu ( vrcholu).
Sestup
– cyklus se opakuje po uplynutí několika let, zpravidla za 6 – 8 let.
2. Příčiny cyklu :
vnější – populační změny (růst populace může vést ke zvýšení úrovně produkce a zaměstnanosti, a naopak)
vynálezy a inovace ( počítače, voje aut – to vede k rozvoji podnik. aktivity a investování)
války a polit.události
vnitřní – spotřeba spotřebitelů ( čím větší, tím více musí firmy vyrobit – snižuje se nezaměstnan.a naopak) podnikové investice ( stavění hal, nakupování strojů,čímž zvyšuje kupní sílu spotřebitelů )
činnost státu (to je fiskální a monetární politika)
HDP – ukazatel množství produkce měřené v cenách, které se v zemí za období jednoho roku vyrobí
Nominální – vyjadřujeme v cenách daného roku
Reálný – v cenách nějakého základ. roku , reálný produkt je nominální produkt očištěný od vlivu změn cen.
velikost HDP zjistíme dvěma metodami:
1. M. toku produktů
– kdy HDP je součtem všech finálních statků a služeb( spotřeby, soukromých investic, vládních výdajů ..) Finální statky jsou zboží a služby konečné spotřeby ( bez tzv.meziproduktů ) To, co firmy přidají k HDP, je vyjádřeno tzv. Přidanou hodnotou. ( přidanou hodnotu v každé firmě tvoří mzdy a platy, zaplacené úroky, vyplacené dividendy, ale nikoliv platby firem jiným firmám za mat., energii, stroje…
2. M. toku důchodů
– kdy HDP je součtem všech důchodů ve společnosti (mezd, platů, úroků,rent, nepř.daní, znehodnocení kapitálu a zisků.
– obě tyto metody dají stejný výsledek.
ČDP – ( čistý dom. produkt) odečteme-li od HDP znehodnocení kapitálu ( opotřebení kapitálu )
POTENCIÁLNÍ PRODUKT – pomocí něj můžeme vyjádřit produkční kapacitu národního hospodářství , je to vlastně produkt při vysoké zaměstnanosti. K pochopení spotřeby domácnosti potřebujeme znát : osobní důchody ( je tvořen příjmy – důchody, které domácnost získá v podobě mezd, platů, úroků, dividend , rent…)
NEZAMĚSTNANOST = patří mezi makroekonomické ukazatele, které vypovídají o stavu eko. Měříme ji jako podíl nezaměstnaných na ekon. aktivním obyvatelstvu.Mezi toto obyvatelstvo se počítají: všichni zaměstnaní a nezaměstnaní.
typy nezaměstnanosti:
a) Frikční nezam. – vznikne tak, že se lidé stěhují z místa na místo, hledají v témže místě jiné zaměstnání s lepším výdělkem, hledají zam. po ukončení školy…
b) Strukturální nezam. – vzniká v důsledku nesouladu nabídky a poptávky po práci .Příčinou je především rychlejší rozvoj eko a změn v ní.
c) Cyklická nezaměstnanost – souvisí s hosp.cyklem, kdy v jeho fázi poklesu roste nezaměstnanost a ve fázi vzestupu nezaměst. klesá.
– V eko se často setkáme s pojmem MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI. Nezaměstnanost je velmi negativní jev tržní eko. Znamená nevyužívání jednoho z nejvýznamnějších výrobních zdrojů, zhoršení život. úrovně nezaměstnaných a jejich rodin, zhoršení zdrav. a psych. stavu nezaměstnaných lidí
INFLACE= důležitý makroekonom. ukazatel. Inflace znamená růst celkové cenové hladiny, tedy všeobecný růst cen. Je to pokles hodnoty, či kupní síly peněz. MÍRA INFLACE vyjadřuje změny celkové cenové hladiny.
pojmy :
Deflace – je opakem inflace. Znamená klesání celkové cenové hladiny.
Dezinflace – znamená snížení míry inflace .
Mírná inflace – se vyjadřuje jednomístným číslem
Pádivá inflace – se vyjadřuje 2 – 3místným číslem
Hyperinflace – SE VYJADŘUJE 4 A VÍCE MÍSTNÝM ČÍSLEM.
příčiny inflace : příčina inflace je v růstu mezd, růstu cen určitých surovin.. .
– inflace přerozděluje důchody a bohatství ve prospěch dlužníků. Přináší zisky jedněm a ztráty jiným, protože ji lidé nedokáží odhadnout.
PLATEBNÍ BILANCE = je to údaj o peněžních tocích země a do země – že platební bilance souvisí s pohybem peněz mezi státy. Je to bilance všech ekonomických transakcí mezi národní eko a zahraničím. Skládá se z obchodní bilance, což je výsledek směny zboží a služeb mezi státy. Pohyb zboží se člení na : suroviny, průmyslové spotřební zboží, zemědělské produkty a výrobní prostředky . Dále do platební bilance patří pohyb kapitálu, ( krátkodobý či dlouhodobý). Platební bilanci dělíme na :
aktivní – převaha finančních prostředků ( příjmů ze zahraničí nad výdaji )
pasivní
vyrovnaná
– do platební bilance patří i mezinárodní pohyb důchodů ( zisků, rent,úroků, a dividend ) a mezinárodní transferové platby ( převody mezd a platů, hospod. pomoc, dary, alimenty…)
FISKÁLNÍ POLITIKA – je dána příjmy a výdaji státního rozpočtu. Spočívá ve změnách daň. příjmů, ve vztahu ke státním výdajům. Sníží –li se daně , zůstane více peněz jednotlivcům a firmám, které začnou více utrácet, to znamená – zvýší se poptávka a klesne nezaměstnanost. Je to vlastně politika realizovaná prostřednictvím státního rozpočtu. Státní rozpočet je fond finančních prostředků státu, a je bilancí příjmů státu a jeho výdajů.
Státní rozpočet může být :
Deficitní ( příjmy jsou menší než výdaje )
Přebytkový ( příjmy jsou větší než výdaje),
Vyrovnaný.
Fiskální politikou se ovlivňuje především úroveň celkové poptávky v zemi. To má význam pro velikost produktu a úroveň zaměstnanosti.
MONETÁRNÍ POLITIKA – neboli peněžní politika se realizuje prostřednictvím centrální emisní banky, která má potřebně nástroje pro tuto politiku v podobě:
Povinných bankovních rezerv – spočívá ve skutečnosti, že banky mají povinnost uložit u centrál.banky určité procento vkladů. Tím se jim snižují prostředky , kterými mohou disponovat.
Změny úrokové míry – jejíž zvýšení vede ke zdražení úvěrů a snížení má za následek zlevnění úvěrů.
Operace na volném trhu – prodej a koupě státních CP. Prodej státních CP povede k přílivu peněz do státního rozpočtu. Jejich nákup naopak znamená odliv peněz ze stát. rozpočtu.
– mimo fiskální a monetární politiku máme ještě důchodovou a zahraniční obchodní politiku. Vláda má za cíle nízké procento nezaměstnanosti, mírné inflace, vyrovnání platební bilance…, jsou to obtížné dosažitelné cíle, ale má i nástroje, kterými se pokouší těchto cílů dosáhnout. Jsou jimi právě tyto politiky. ↑
