2. Teorie spotřebitele
Spotřebitel nakupuje statky, aby uspokojil své potřeby. V rozhodování je omezen svým příjmem. Klíčová otázka: Jak rozdělit svůj důchod mezi nákup jednotlivých statků, aby co nejlépe uspokojil své potřeby?
Racionálně jednající spotřebitel poměřuje dvě veličiny: uspokojení potřeb a náklady.
Jak měřit uspokojení potřeb? Ek. Teorie používá kategorii užitek = subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků.
Dva základní přístupy: užitek je/není měřitelný
1. Užitek je měřitelný
Celkový užitek = vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby, má subjektivní char.
Mezní užitek = vyjadřuje o kolik vzroste TU, jestliže množství spotřebovávaného zboží se zvýší o jednotku.
Zákon klesajícího mezního užitku.
Optimální množstí spitřebitel nakoupí pokud MU = P
Podmínkou rovnováhy spotřebitele je rovnost mezních užitků všech spotřebovávaných zboží ve vztahu k jejich cenám.
MU1/P1 = MU2/P2 = MUx/Px
Odvození křivky poptávky:
– při růstu ceny vede k obnovení rovnováhy spotřebitele pokles objemu kupovaného zboží
– při poklesu ceny vede k obnovení rovnováhy spotřebitele růst objemu kupovaného zboží
Pro každou úroveň ceny existuje poptávané množství, odpovídající rovnováze spotřebitele.
Křivka poptávky je totožná s křivkou mezního užitku.
