Základní pojmy plánování
o Politika
o určité vodítko, způsob uvažování, návod k chování všech zaměstnanců organizace
o všeobecné vymezení postoje vrcholového managementu k určité skutečnosti
o představují pouze doporučení k rozhodování, v jejichž rámci mohou zaměstnanci využít určité volnosti
o Pravidla
o vyjadřují obecné zásady chování všech zaměstnanců, jejich platnost nebývá omezena časově (např. zákaz kouření v areálu, apod.)
o Zdroje
o představují hmotné i nehmotné prvky, které jsou nutné k uskutečnění plánovaných cílů (vystupují jako omezující faktor)
o Plánování jako manažerská funkce
o plánování je zaměřeno na stanovení budoucích stavů organizace a cest k jejich dosažení
o plánování v každé organizace plní následující úkoly:
o je nástrojem rozvoje organizace
o směr rozvoje organizace se má určovat především plány, tyto plány musí být základním nástrojem určujícím budoucí rozvoj organizace a jejích složek
o je prostředkem zabezpečujícím koordinaci a proporcionalitu uvnitř organizace
o v organizaci se zpravidla sestavuje řada plánů, které na sebe musí navazovat:
o z časového hlediska, tzn. propojení strategických, taktických, operativních plánů
o z věcného hlediska, tzn. provázanost plánů obchodních, výrobních, personálních, technického rozvoje, investic, finančních aj.
o z hlediska organizačních úrovní – lze hovořit o kaskádě plánů, od celkových celopodnikových plánů až po plány jednotlivých útvarů
= každý plán by měl svým obsahem dát odpověď na následující dvě otázky – čeho a jakým způsobem se má dosáhnout?
