Dlouhodobé efekty fiskální expanze
Jakmile pracovníci poznají, že se jejich reálná mzdová sazba v daném období oproti rovnovážné reálné mzdové sazbě ve výchozím období snížila, budou při dalších mzdových jednáních a uzavírání mzdových dohod požadovat zvýšení nominální mzdové sazby, a to proporcionálně ke zvýšení cenové úrovně tak, aby se jejich reálná mzdová sazba v přítomném období zvýšila na úroveň výchozí rovnovážné reálné mzdové sazby.Zvýšení nominální mzdové sazby povede k tomu, že křivka krátkodobé agregátní nabídky se posune nahoru. Tím začíná přizpůsobovací proces. Vznikne nový bod krátkodobé rovnováhy. Cenová hladina se opět zvýšila a v důsledku toho se opět sníží reálná mzdová sazba. Přizpůsobovací proces pokračuje.Přizpůsobovací proces skončí, jsou-li splněny všechny podmínky dlouhodobé rovnováhy ekonomiky:
- Reálná mzdová sazba se rovná výchozí úrovni rovnovážné reálné mzdy
- Vyrobená produkce odpovídá produkci při plné zaměstnanosti
- Při rovnovážné reálné mzdové sazbě firmy dobrovolně vyrábějí a nabízejí množství produkce odpovídající produkci při plné zaměstnanosti
Spojíme-li výchozí bod a konečný bod přizpůsobovacího procesu ekonomiky dostaneme vertikální přímku (křivka dlouhodobé agregátní nabídky – LAS).Vertikální křivka agregátní nabídky představuje všechny kombinace cenové úrovně a úrovně přirozeného reálného produktu, při níž se skutečná reálná mzdová sazba rovná rovnovážné reálné mzdové sazbě.Dlouhodobé (konečné) efekty fiskální expanze:
- Produkce a zaměstnanost se nezměnila
- Cenová úroveň se zvýšila
- Úroková sazba se zvýšila
- Došlo k úplnému vytěsňovacímu efektu (vytěsnění soukromých autonomních výdajů vládními výdaji v poměru 1 : 1)
