4. Keynesiánský model rovnováhy
– každou korunu disponibilního důchodu spotřebitel spotřebuje, čím více má peněz, tím vyšší je i jeho spotřeba
– určité výdaje jsou vynaloženy i když spotřebitel nemá žádný důchod
– úspory jsou závislé na DI
– vyšší úspory budeme tvořit, když budeme mít vyšší disponibilní důchod
– když ale máme vyšší DI, bude i vyšší spotřeba (reklama typu B – C namísto B – B; C – consum, B – businnes)
Křivka I je u klasiků pružnější, u Keynesiánů nejsou investice tak závislé na i. Investice jsou tedy méně citlivé než v klasickém pojetí a to znamená, že pokud klesá i, objem I roste. Nižší úroková míra (i) umožní realizaci méně rentabilních záměrů.
Křivku investic posunuje očekávaná míra zhodnocení. Jde-li ekonomika kupředu, tak investice rostou. Investice mohou při nepříznivých kalkulacích (bez příležitosti – I´) klesnout tak, že ani nulová úroková míra nezajistí přeměnu úspor na investice (I´). Určitý počet úspor není realizován (tyto peníze potom někde leží) a vypadají z ekonomického procesu = mrtvé peníze.
Pokud je nerovnováha na finančních trzích tak dojde k poklesu AD. Nová rovnováha nastane v bodě E´ při ye´. Ekonomika není na hranice produkčních možností (PPF), některý VF není využit, reálný produkt (Y) – N. Ekonomika je v rovnováze, ale není na optimální hranici, nemá správný výkon.
Ceny jsou pružné a specielně nemohou klesat (směr dolů není možný), ale růst ještě mohou.
Důvody neklesajících cen:
a) mzdy nejsou pružné dolů, protože když je nezaměstnanost nelze je snížit
b) když je konkurence nedokonalá nikdo nenutí firmy prodat, snižovat ceny (benzínky), každý naopak čeká, jak se situace vyvine (Jak zareaguje konkurence?)
c) když jsou některé výrobní faktory (VF) pod cenou, tak ho raději firma nepoužije (nenajme)
– situace bude taková, že ceny zůstanou strnulé (výsledek bude takový jaký je); N ASL (VF nejsou dlouhodobé, jsou vždy vypotřebovány)
Shrnutí Keynesiánské teorie
1. Úroková míra (i) nemusí vždy zajistit rovnováhu na kapitálových trzích a i její pokles nemusí jednoznačně vést k žádanému růstu investic (I). Aby investice, které jediné posunují produkční možnosti dané ekonomiky, dostatečně rostli, je třeba používat institucionálních nástrojů, tedy na úrovni ministerstvech zemědělství průmyslu a obchodu, na zajištění podpory těchto oblastí.
2. Případná nerovnováha na finančních trzích se potom přenáší na agregátní trh, kde způsobuje pokles AD. Tento pokles vede k poklesu reálného produktu a s ním tedy i poklesu zaměstnanosti.
3. Na agregátním trhu však nejsou ceny pružné směrem dolů (a, b, c), a tedy trh sám nezajistí makroekonomickou rovnováhu na úrovni potencionálního produktu (N) dané ekonomiky.
4. Opětovný nárůst AD do úrovně, která představuje reálný produkt (Y) na úrovni potencionálního produktu (N) však může zajistit prostřednictvím své hospodářské politiky vláda (stát).
Krátkodobé hledisko obou modelů
– lze říci že v situaci, kdy reálný produkt je nižší než potenciální platí keynesiánské závěry a toto pole nazveme keynesiánským polem, pole za N nazveme klasickým
Dlouhodobé hledisko obou modelů
– ukazuje, že mimo mez jsou ostatní ceny pružné, a tedy až na tuto výjimku je N = ASL, a že v tomto horizontu až na výjimku mezd lze vycházet ze závěrů klasiků
Nejhledanější sídla firem v ČR.
