Fiskální politika s volností rozhodování:
1) veřejné práce a ostatní výdajové programy
2) projekty veřejné zaměstnanosti
3) daňové sazby
ad. 1 – veřejné práce, jako jedna z možností anticyklické fiskální politiky, již nejsou natolik populární, protože jsou příliš zdlouhavé a nic nezajišťuje, že se neobrátí proti námi zamýšlenému cíli. Některé z těchto programů představují práci za každou cenu a nepřináší žádný užitek.
ad. 2 – projekty veřejné zaměstnanosti jsou příkladem opačného extrému. Jsou krátkodobé a často nemají příliš velký význam. Nijak nepomáhají získat pracovní místa po ukončení programu.
ad. 3 – daně jsou pravděpodobně nejvhodnějším nástrojem ovlivňování ekonomiky. Důchodové daně působí na disponibilní důchody a tak přímo ovlivňují AD. Snížením těchto daní lze zabránit lavinovitým poklesům disponibilních důchodů. Daně se mohou používat jak ke stimulaci, tak ke kontrakci ekonomiky. Reakce na změnu daní je mezi spotřebiteli bezprostřední. Avšak i tento nástroj má výrazné nedostatky. Jedná se zejména o administrativní náročnost daní a všech změn týkajících se daní. Také spotřebitelé si uvědomují, že změny v daních mohou být jen dočasné a příliš se tedy nemusí snažit měnit styl života.
