1)Efekt reálných peněžních zůstatků
Tento efekt představuje vliv změny množství reálných peněz na množství poptávaného reálného GDP. Reálnými penězi rozumíme peníze z hlediska jejich kupní síly, tedy množství zboží a služeb, které lze s určitým množstvím peněz nakoupit. Efekt reálných peněz říká, že čím nižší je množství reálných peněz, tím nižší je množství poptávaného GDP. Zvýšení cenové hladiny snižuje množství reálných peněz a naopak. Toto je základní důvod proč má křivka AD klesající tvar.
(2) Efekt reálné úrokové sazby
Neboli efekt dočasné substituce. Efekt se týká změn výdajů domácností a firem, které jsou citlivé na pohyb úrokové sazby. Jde o nahrazování zboží spotřebovávaného dnes zbožím spotřebovávaným v budoucnu anebo zboží budoucího zbožím dnešním. Efekt dočasné substituce působí prostřednictvím změn reálné úrokové sazby (tj. nominální úroková sazba mínus očekávaná míra inflace). Nízká reálná úroková sazba vede jednotlivce k tomu, aby si vypůjčovaly a nakupovali spotřební a investiční statky. Vysoká reálná úroková sazba má opačný účinek a vede ke snížení poptávky po spotřebním zboží a investičním zboží. Růst cenové hladiny způsobuje:
(1) snížení množství reálných peněz, (2) snížení částky, kterou jsou lidé ochotni zapůjčit, (3) zvýšení částky, kterou si lidé zamýšlejí vypůjčit, (4) zvýšení reálných úrokových sazeb, (5) snížení poptávaného množství reálného GDP.
