3. Start – vyžaduje splnění 3 podmínek:

a) zvýšení míry čistých investic na více než 10% v poměru k národnímu důchodu,

b) vznik jednoho nebo více odvětví zpracovatelského průmyslu s vysokou dynamikou růstu,

c) existenci nebo vytvoření politického, společenského a institucionálního aparátu schopného mobilizovat kapitál.

1. Zrání – moderní technika zachvacuje všechna odvětví, růst produkce na osobu umožňuje vytvářet základy pro růst blahobytu (start se odhaduje na 20 let, zrání na 40 let).

2. Věk vysoké masové spotřeby – výroba předmětu dlouhodobé spotřeby, pozornost přechází ze strany nabídky na stranu poptávky, hledání nových forem uspokojování potřeb.

Názory autorů Římského klubu – k jeho založení došlo v roce 1968, zkoumali současný rozvoj výroby v souvislosti s omezujícími faktory, zejména se stavem životního prostředí. Výsledkem činnost byla práce „Světová dynamika“ (J. Forrester) a publikace „Hranice růstu „ (D. Meadows), kde byl počítačovým způsobem zformulován model světové ekonomiky. Ten předpokládal, že obyvatelsko roste geometrickou řadu, že přírodní zdroje jsou pro ekonomiku nezbytné, ale omezené, a že zde chybí technický pokrok. Bylo konstatováno, že tradiční instituce a způsoby řízení společnosti nejsou schopny vyřešit vznikající problémy – trendy růstu populace, růstu průmyslové výroby, růstu znečištění ŽP, trend čerpání neobnovitelných zdrojů a trend produkce potravin na obyvatele.

Podle modelu při pokračování v daných trendech začnou po čase působit limity růstu:

– vyčerpanost půdy,

– nedostatek surovin a paliv,

– neschopnost přírody absorbovat znečištění.

Pokud nedojde k zásadní změně, hrozí světovému systému kolaps (přibližně koncem 21. století).