Engelova výdajová křivka
– vyjadřuje závislost výdajů na nákupu statku X, tedy PX*X, na důchodu spotřebitele. Linie 45% představuje situaci, kdy je celý příjem vynaložen na nákup statku X, je tedy horní hranicí E.výdajové křivky.obr.19 – nezbytné statky, luxusní statky – obr.20, obr.21 – méněcenné statky.
APC – průměrný sklon ke spotřebě – vyjadřuje podíl statku X na celkovém důchodu spotřebitele APCX = X / I
MPC – mezní sklon ke spotřebě – udává, oč se zvýší spotřeba daného statku, zvýší-li se důchod o jednotku MPCX = DX / DI
Důchodová elasticita poptávky – její koeficient vyjadřuje citlivost reakce spotřebitele v nakupovaném množství statku X na změnu důchodu. Udává o kolik % se změní poptávané množství statku X, když se změní důchod spotřebitele o 1%, e ID= (DX/DI) / (X/I)
Pro normální statky je e >0, pro luxusní e > 1, pro nezbytné 0< e < 1 (procentní změna nakupovaného množství statku je nižší než procentní změna důchodu), pro méněcenné statky je e < 0. eID = MPCX / APCX součet důchodových elasticit všech spotřebovávaných statků vynásobených podílem těchto statků na důchodu spotřebitele je roven jedné (nakupuje-li spotřebitel statek s důchodovou elasticitou vyšší než jedna, musí nakupovat i statek s elasticitou menší než jedna, spotřebitel nemůže nakupovat pouze méněcenné statky, elasticita alespoň po jednom statku musí být kladná) Změna důchodu vede k posunu křivky poptávky, u normálních statků růst důchodu způsobí posun doprava, pokles doleva. Pro méněcenné statky vede růst důchodu k poklesu poptávky – posunu doleva.