Při existenci obchodu budou firmy nakupovat tam, kde jsou statky levnější, a prodávat tam, kde jsou dražší.
Jak budou evropské oděvy pronikat na americký trh, budou se američtí výrobci oděvů setkávat s nižšími cenami a dosahovat menší zisky a postupně uzavřou své provozy. Až se vše přizpůsobí MO, cenové relace v Americe a Evropě se vyrovnají. Přesnou úroveň cen nelze bez dalších informací cen zjistit – bude se nacházet někde mezi evropským a americkým cen. poměrem.
Navíc se změní rozsah výr. aktivit. Amerika stáhla zdroje z oděvního průmyslu a investovala do výroby potravin, zatímco v Evropě se zúžil zeměděl. sektor a rozšířila se její oděvní výroba.
à Ekonomický přínos z obchodu
Přínos z obchodu můžeme nejsnadněji zjistit tak, že vypočítáme vliv obchodu na reál. mzdu pracovníka (ta se měří množstvím SaS, kt. si pracovník může koupit za hod. plat).
Jestliže se uvolní obchod a každá země se přitom zaměří na svou oblast komparativní výhody, všichni si polepší. Pracovníci v každé zemi mohou získat větší množství spotřebních statků za stejné množství práce, pokud se lidé specializují v oblasti komparativní výhody a směňují svou vlastní produkci za statky, v nichž mají relativní výhodu. Když se otevřou hranice MO, zvyšuje se ND v každé jednotlivé obchodující zemi.
à Účinek cel a kvót
Clo = daň vyměřovaná na dovozy
Kvóta = kvantitativní restrikce dovozů
Prohibitivní clo/kvóta (bránící veškerému ZO) jednoznačně zemi škodí.
Hosp. protekcionizmus (země omezuje dovozu, aby chránila domácí zboží) snižuje důchody.
Nevhodně stanovené clo/kvóta nejenže nepomůže spotřebitelům v zemi, ale navíc sníží jejich reálné důchody, protože zdražuje dovozy a snižuje produktivitu SE.
