Hlavní proud
– neokeynesiánský model – jedná se o kombinaci dvou předchozích extrémních případů. Vše závisí na existenci volných zdrojů v ekonomice. Pokud volné zdroje existují, lze aplikovat keynes. přístup a s tím i příslušný tvar a sklon křivky AS. Pokud neexistují volné zdroje pak je křivka AS v klasickém poli. Pokud se ekonomika pohybuje po potenciálním produktu, to jest křivka AS opisuje křivku potencionálního produktu, potom může dojít k posunu křivky AS pouze, pokud dojde k posunu potencionálního produktu. Potencionální produkt to je maximální možná úroveň produkce, kterou lze s danou technologií a při daném počtu obyvatelstva dosáhnout, aniž dochází k růstu inflace. Může se posunout se zvýšením práce. As ovlivňují tzv nabídkové šoky viz ropné šoky v 70 – tých letech.
Makroekonomická rovnováha:
Vyplývá z integrace agregátní poptávky a nabídky. Grafický bod rovnováhy nastává v průsečíku AS a AD. Podle klasiků dosahuje ekonomika rovnováhy v kr. i dlouhém období rovnováhy, pokud se pohybuje po hranici potencionálního produktu. V keyn. a neokeyn. modelu tomu tak v kr. období nemusí být. Mezera produktu nastává, když je skutečný produkt pod potencionálním produktem a potencionální produkt je produkt, který lze v dané ekonomice vyrábět, aniž by docházelo k inflaci. Mezera produktu udává, o kolik méně vytváří ekonomika oproti potencionálním možnostem. Inflační mezera nastává v opačném případě. Můžeme ji změřit jako částku, o kterou AD převyšuje potencionální produkt.
