Monopol na straně nabídky práce – odbory
– jsou monopolním dodavatelem práce . Odbory čelí tržní poptávkové křivce, která je odvozena z mezní produktivity práce, na této křivce mohou zvolit bod, který se jim jeví jako nejvýhodnější.
Mezi cíle odborů může patřit:
– max. ekonomické renty realizované členy odborů,
– max. celkových mezd členů odborů,
– max. zaměstnanosti.
Obr. 15 – Křivka DL je poptávka po práci. Celková vyplacená mzda = w*L. Mezní mzda MR je změna celkové mzdy způsobená tím, že pokles mzdové sazby umožnil firmě zaměstnat dodatečnou jednotku práce (klesá rychleji než poptávka, protože pokles w dodatečné jednotky znamená, že tato nižší w bude vyplacena již zaměstnaným jednotkám práce). Bod A, představuje situaci, ve které odbory maximalizují celkovou ekonomickou rentu (rozdíl mezi reálně vyplacenou mzdou a transferovou cenou práce, transferovou cenu práce znázorňuje křivka nabídky práce SL).Bod F je množství práce nabízené odbory jako L. monopolní síla odborů se projeví v tom, že nepožadují mzdovou sazbu w0, ale prosadí pro ně nejvyšší mzdovou sazbu w1. Při této mzdové sazbě je nabízené množství větší než poptávané. Max.ekonomická renta je plocha w1 AFG. Bod B je spojen s max. celkové mzdy (když mezní mzda =0). Celková mzda je dána plochou 0w2 BL2.Tato mzdová sazba zakládá převis nabízeného množství práce nad její poptávkou. V bodě C, by se odbory ocitly, kdyby maximalizovaly celkovou zaměstnanost svých členů (SL=DL). Bylo by dosaženo stejného výsledku, jako na trhu dokonalé konkurence.
