Poptávka po penězích:
Poptávka po penězích vzniká z naší potřeby mít prostředek směny, tj. transakční poptávky. Držíme oběživo a šekové účty, abychom mohli kupovat statky a platit své účty. S růstem našich důchodů vzrůstá i hodnota kupovaných statků, potřebujeme tudíž více peněz pro naše transakční účely, čímž roste naše poptávka po M1. Transakční poptávka po M bude citlivá na náklady držby peněz. Když úrokové sazby z alternativních aktiv vůči úrokové sazbě z peněz relativně rostou, lidé a podniky mají tendenci snížit držbu peněz. Kromě toho si lidé někdy drží peníze jako aktivum. Chtějí chránit část svého bohatství před výkyvy ekonomického života, vystříhat se tak pošetilosti dát všechna svá vajíčka do jediného košíku. Jeden z těchto košíku, který chtějí mít všichni investoři, je košík mimořádně bezpečného aktiva. Tímto aktivem může být vysoce výnosný šekový účet, část M1, nebo to mohou být skoropeníze v M2, možná úsporový účet nebo peněžní fond.
Bankovní sektor a nabídka peněz:
Finanční instituce převádějí peníze od věřitelů k dlužníkům. Přitom vytvářejí finanční nástroje (jakými jsou šekové nebo úsporové účty). Z makroekonomického hlediska jsou ale nejdůležitějším nástrojem bankovní peníze, které dnes poskytují především komerční banky. Každá banka má po ruce fondy nebo aktiva ve formě pohotové hotovosti nebo ve formě fondů u CEB zvané rezervy. Banka maximalizuje svůj zisk, pokud používá vložené peníze k provádění peněžních transakcí, jako je poskytování úvěrů, nebo nakupování cenných papírů. Z toho vyplývá, že banky mohou doslova tvořit peníze. Na každý typ vkladů jsou zákonem stanoveny povinné minimální rezervy a to nezávisle na skutečné potřebě pohotové hotovosti. Hlavní funkcí PMR stanovených zákonem je umožnit CEB kontrolovat objem šekových vkladů, které mohou banky generovat. Tím, že určí vysoké, pevné zákonem stanovené PMR, může CEB lépe kontrolovat nabídku peněz.
