Přebytek spotřebitele
= rozdíl mezi TU, který mu přinese spotřebovávané množství určitého statku a výdaji na jeho získání, tj. jeho tržní hodnotou
Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku
→ předpokládejme, že individuální poptávka po určitém statku závisí na následujících faktorech: ceně tohoto statku
: cenách ostatních statků
: důchodu (příjmu) spotřebitele
(ostatní faktory jako preference spotřebitele a očekávání, považujeme za neměnné)
– je možno sestavit poptávkovou funkci, která tuto závislost vyjadřuje:
X1 = f1 (P1, P2, …..,Pn, I)
X2 = f2 (P1, P2, …..,Pn, I) X1 až Xn …. poptávané množství jednotl. statků
P1 až Pn ….ceny jednotlivých statků
Xn = fn (P1, P2, …..,Pn, I) I …důchod spotřebitele
→ předpokládáme, že se změní pouze důchod spotřebitele, ceny i ost. faktory jsou konstantní
– změny důchodu vede k posunu linie rozpočtu, mění se množství statku X a Y, které spotřebitel může nakoupit. Linie rozpočtu odpovídající různým úrovním důchodu jsou rovnoběžné, protože se nemění poměr cen (tj. MRSe je stejná); v bodě optima zůstává stejná i MRSc → změna důchodu však vede ke změně optimální kombinace statků X a Y, mění se i úroveň užitku
– pokud spojíme body optima odpovídající jednotlivým úrovním důchodu, získáme důchodovou spotřební křivku ICC – obr. č.3-1
= soubor kombinací dvou statků, při nichž spotřebitel maximalizuje užitek při různých úrovních důchodu; jde o množinu bodů se stejnou MRS
