Regulace tajných dohod a fúzí

Cílem této regulace je zabránit akumulaci tržní síly, uzavření tajné dohody nebo převzetí jedné firmy druhou je nelegální, jestliže podstatně snižuje konkurenci v odvětví.

Velké firmy mají ale řadu předností:

– mohou vyčlenit prostředky na výzkum a vývoj,

– mohou využívat úspory z rozsahu, což jim snižuje AC a bylo by neefektivní takovou firmu rozdělit,

Velké firmy však mohou být nositelem značné neefektivnosti. Při rozhodování je zapotřebí srovnávat náklady na regulaci a prospěch, který z regulace očekáváme. Nedílnou součástí protimonopolní regulace je ochrana malých firem.

Měření monopolní síly

Jedním z předpokladů efektivnosti protimonopolní regulace je schopnost státních institucí prokázat, že daná firma má monopolní postavení.

a) měření stupně koncentrace v odvětví vychází z podílu prodejů dané fy na trhu,

b) Lernerův index: (P – MC) / P

c) Srovnání míry zisku firmy s průměrnou mírou zisku v odvětví.

Dynamizace modelu monopolu

1) změna poptávky na trhu – monopol reaguje na vývoj tržní D různě, viz. obr. 13,14,15,16;

2) změna FC, VC – obr.17,18 – aby se posunuly AC, musel by být posun FC moc velký, změna VC se však okamžitě projeví v MC, VC rostou o stejnou délku jako MC, u DK je změna P a Q větší než u monopolu

3) změna zdanění

a) paušální daň – jako FC

b) jednotková – VC

c) daň ze zisku – jako FC – monopol přenáší břemeno v menší míře než v DK

d) daň z korporací – přenáší se ve větší míře na spotřebitele