Náklady monopolu – obr. 7
Situace charakterizována křivkou AC1 – monopol dosahuje monopolního zisku dlouhodobě, protože neexistují překážky vstupu do odvětví.
Křivka AC2 – monopol max. zisk dosahuje pouze normální míry zisku,
Křivka AC3 – při žádném objemu D nemůže firma pokrýt své AC, proto nemá důvod u takové činnosti setrvávat.
Alternativní cíle monopolu Obr. 8
– monopol max. zisk bude nabízet Q1 za P1, rovnováha u něj nastává za podmínky, že MC = MR.
– Monopol max. celkové příjmy bude nabízet Q2 za P2, rovnováha u něj nastane jestliže MR = 0
– Monopol max. obrat nabízí Q3 za P3, rovnováha u něj nastává jestliže P = AC.
Alokační efektivnost monopolu obr. 9
Ve srovnání s DK je monopol alokačně neefektivní. Prodává menší Q za vyšší P než DK odvětví.
Obr.9a) DK, výstup by byl Q*, odvozen z MR = MC. Společenský přínos (rozdíl mezi celkovou užitečností –plocha ABQ*0 a celkovými náklady – plocha BQ*0C) je plocha ABC (plocha P*BC je přebytek výrobce, plocha ABP* je přebytek spotřebitele). Výstup DK trhu je odvozen z rovnosti P = MC, tzn. že pokračujícím obchodem nelze dosáhnout žádných zlepšení – existuje Paretovsky optimální alokace zdrojů.
Obr. 9b) Monopol, přebytek spotřebitele se zmenšil (AFP*), zvětšil se přebytek výrobce (P*FEC), část přebytku spotřebitele přeměnil monopol ve svůj zisk (P*FGH), celkový přínos pro společnost je AFEC, je menší než u DK. Tzn. že M je alokačně neefektivní – to vyplývá z poklesu přínosu pro společnost – plocha FBE – označována jako ztráta (náklady) mrtvé váhy. U monopolu je výstup odvozen z převisu P nad MC, M brání dalším směnám, které by vedly ke zlepšení Paretovsky chápané efektivnosti. Pokud by M uplatňoval některou z forem cenové diskriminace, může dojít ke zmenšení jeho alokační efektivnosti, ale na úkor spotřebitelů, protože část jejich přebytku přeměňuje ve svůj zisk.
