Změna úrokové sazby má na úroveň úspor dva různé efekty:
a) substituční efekt – spočívá v tom, že vyšší úroková sazba znamená vyšší budoucí příjem z dnešních úspor, což zvyšuje alternativní náklady současné spotřeby, to podporuje lidi ke snížení současné spotřeby a k přijetí výhody vyšších úroků z úspor,
b) důchodový efekt – změna úrokové sazby mění důchody lidí, čím vyšší je důchod osoby, tím vyšší je úroveň běžné spotřeby a tím vyšší je úroveň budoucí spotřeby a tedy i úspor. Pro věřitele růst úrokové sazby zvyšuje důchod a důchodový efekt je pozitivní, tím posiluje substituční efekt a dochází k růstu úspor. Pro dlužníka důchodový efekt pracuje opačně, s růstem úrokové sazby mohou úspory dokonce poklesnout. Pro ekonomiku jako celek je však substituční efekt obvykle silnější než efekt důchodový, takže při růstu úrokové sazby rostou úspory a křivka nabídky má rostoucí tvar.
Nabídka zápůjčních fondů závisí na:
– na vývoji důchodu domácností, (rostou-li důchody, rostou úspory)
– na míře inflace (roste-li inflace, klesá nabídka fondů),
– demografické vlivy (mění-li se např. věkové složení),
– úrovni bankovního systému, rozmanitosti instrumentů finančního trhu.
