Nežádoucí motivace (demotivace)

Nežádoucí motivace (demotivace)
bývají prováděny nevědomky, původně s dobrým úmyslem
různý původ
– chybně zvolené motivační nástroje (na typ X jsou použité nástroje Y)
– chybné řídicí praktiky (upřednostňování některých pracovníků, špatné komunikační kanály, informační systémy)
– netečnost vůči různým vnitřním nebo vnějším faktorům
– rozčarování – něco slíbí a nesplní
– něco chce, ale sám to nedělá
– zavádění složitého programu, který potřebuje výměnu informací
– špatný dojem
– nedostatečná informovanost
– nejasné, zmatečné příkazy
– rozpor slov a činů (něco jiného říká a něco jiného dělá)

Ovlivňování
uplatňování moci či vlivu nad ostatními
za účinné se v současnosti považují všechny etické prostředky uplatnění vlivu založené na principu win-win, tzn. ty, které jsou v souladu s požadavky manažera a přitom jsou v souladu s potřebami a přáními druhého člověka

nové rysy:
rozšířilo se ovlivňování z podřízených i na okruh zákazníků, dodavatelů, relevantních třetích stran (banky,..)
prohlubující se globalizace rozšiřuje spektrum subjektů – nutno respektovat národní kulturu, zvyklosti, atd.

nástroje:
přímé
opírá se o direktivní příkazy prováděné manažery a od podřízených očekává kázeň při plnění uložených úkolů
forma ústní i písemná (příkazy, zákazy, nařízení, směrnice, pokyny)
směrnice, postupy pro opakovaná rozhodnutí představují know-how

nepřímé
dávají místo a prostor k samostatnosti

nástroje ekonomické
– mzdy, odměny, prémie, ekonomické sankce, podíly na zisku, zaměstnanecké akcie

nástroje mimoekonomické
– pochvaly, veřejná uznání, nepřípustnost závisti, podezíravosti, pracovní klima, dobré prostředí