Trh
= místo, kde se setkává N a P (prodávající s kupujícím)
– trh výrobků a služeb, PS, peněžní a kapitálový
– probíhá na něm konkurence mezi jednotlivými firmami
– která firma levněji vyrábí a prodává, dosahuje vyššího zisku; firmy vyrábějící drahé nekvalitní zboží po čase zbankrotují
– trh není dokonalý, má urč. nedostatky, je třeba ho ovlivňovat
Nedostatky trhu
1) hospodářství se nevyvíjí plynule, ale v tzv. cyklech; jeden cyklus trvá max. 10 let
oživení, vzestup (konjunktura), sestup, dno
2) pokud jeden podnik ovládne většinu, nebo dokonce celý trh monopol omezení konkurence, diktování podmínek (cen)
3) u některých činností se zisk nedosáhne, ale činnost je užitečná (kultura, škola)
Řízení NH
Nedostatky TE řešíme stát. zásahy; souhrn těchto zásahů = HP státu (využití zákonů, předpisů, nařízení, úvěrové politiky a rozpočtu státu). Každý stát má svou HP podle svých podmínek.
Státní podniky
– existuje státní vlastnictví
– firmu založil stát a řídí ji urč. státní orgán (ministerstvo)
– státní hosp. organizace = výrobní firmy řízené státem, které provádějí činnost důležitou z hlediska rozvoje nebo bezpečnosti státu (zbrojní firmy, atom. elektrárny, metro)
Družstva
= firmy, které sdružují skupinu lidí
výrobní
spotřební (Jednota)
bytová
zemědělská
LIBERALIZACE CEN – OD 1995.
Zemědělská družstva
– po r. 1949 vznikala nedobrovolným způsobem (na základě příkazů)
– r. 1960 dokončena tzv. socializace vesnice
– od té doby přijata nová ústava – naše republika se stala socialistickou
– družstva hospodařila s vysokými náklady a dostávala vysoké dotace
– dobře hospodařící družstva byla v menšině
– např. JZD Slušovice
– po r. 1989 družstva zůstávají, ale hospodaří na základě dobrovolnosti – tzv. družstva vlastníků
Obchodní společnosti
– všechny o. s. jsou zapsány v OR
– 4 typy:
v. o. s.
– osobní všichni členové se účastní podnikání, do společnosti vložili urč. majetek a jsou osobně zodpovědní za výsledky
– v případě neúspěchu ručí celým os. majetkem
– výhoda: nikde není uvedena výše kapitálu
k. s.
– osobní
– dvě skupiny podnikatelů:
a) komplementáři – vkládají kapitál a firmu řídí
b) komanditisté – vkládají kapitál, firmu neřídí
s. r. o.
– kapitálová při založení společnosti je třeba složit urč. výši kapitálu, uvedenou k OZ (100.000,-; na jednoho společníka 20.000,-)
– výhoda: v případě neúspěchu společníci neručí os. majetkem
a. s.
– kapitálová základní kapitál = 1.000.000,-
– majetek je rozdělen na akcie
– ten, kdo má víc akcií, vlastní větší část majetku
– pokud firma dosáhne zisk, dělí se na investice + dividendy + příp. zisk do banky
dividenda = zisk/akcie
Podnik jednotlivce
– vlastní jeden člověk nebo členové rodiny
Ostatní
– např. firmy, které spravuje církev (prodej církevních předmětů, kláštery, kostely), firmy politických stran
Řízení
= usměrňování procesů v systémech
Ve firmě to znamená usměrňování nákupu materiálu, strojů, získávání PS, vlastní výroba a prodej. Čím je řízení dokonalejší, tím je činnost firmy lepší, firma více prodá má větší zisk.
– složka řídící a složka řízená – mezi nimi putují informace
Informace
– musí být pravdivé, úplné a včasné
a) řídící (přikazovací): řídící řízená
b) poznávací: řízená řídící
Funkce řízení
1. Plánování
– činnost, která určuje úkoly do budoucna (výkony fy)
– po uplynutí urč. doby kontrolujeme, jak byl plán splněn – porovnáváme plán se skutečností
– % splnění plánu = skutečnost / plán * 100
2. Organizování
– uspořádávání urč. celku tak, aby se urč. činnost mohla provádět co nejlépe
– organizujeme věci (stroje, materiál) nebo procesy (výroba chleba, učení ve škole)
3. Vedení lidí, motivace
– práce s lidmi, soustava pochval a trestů, odměn, úroveň vztahů mezi lidmi
– čím je vedoucí lepší psycholog a odborník, tím lépe pro kolektiv
– čím vyspělejší kolektiv, tím méně se musí používat donucovací prostředky
TŘI TYPY VEDOUCÍCH
1) demokratický – umožní diskuzi, demokratické hlasování
2) autoritativní – vedoucí řekne svůj názor ve formě příkazu, jeho názor je vždy nejlepší; méně vyspělé kolektivy
3) liberální – vysoce vzdělaní jedince, vedoucí je součástí kolektivu, každý pracuje podle svého přesvědčení; vědečtí pracovníci
4. Kontrola
– proces zjišťování a hodnocení uložených úkolů
– provádí se na konci urč. období (měsíc, rok) nebo po splnění úkolu
– zvláštností kontroly je, že se neprovádí jen tzv. výsledná kontrola, ale kontrola je součástí celé činností průběžná kontrola
