Amerika má absolutní výhodu u obou statků

– může je vyrobit s větší absolutní efektivností než Evropa. Má komparativní výhodu v potravinách, zatímco Evropa má komparativní výhodu ve výrobě oděvů, protože v Americe jsou potraviny relativně levné, zatímco v Evropě je zase relativně méně nákladná výroba oděvů.

Neexistuje-li MO: reálná mzda amerického dělníka je jedna jednotka potravin nebo 1/2 jednotky oděvů. Evropský dělník dostane za 1 hodinu práce pouze 1/3 jednotky potravin nebo 1/4 jednotky oděvů. V Americe budou oděvy dvakrát dražší než potraviny a v Evropě budou oděvy dražší 4/3 krát než potraviny.

Existuje-li MO: předpokládáme, že dopravní náklady jsou nulové a neexistují cla. Oděvy jsou relativně dražší v Americe a potraviny zase v Evropě. Firmy pak budou nakupovat tam, kde jsou statky levnější, a prodávat tam, kde jsou dražší. Nakonec se cenové relace oděvů a potravin v Americe a v Evropě vyrovnají na úrovni někde mezi 1/2 a 3/4.

Ekonomický přínos z obchodu:

Amerika má prospěch z toho, že dovážené oděvy jsou levnější než oděvy vyráběné doma… Tento přínos zjistíme tak, že vypočítáme vliv obchodu na reálnou mzdu pracovníků (měří se množstvím statků a služeb, které si pracovník může koupit za jednohodinovou mzdu). Pracovník kupuje 1 jednotku potravin a 1 jednotku oděvů: bez MO by tento soubor statků v Americe stál 3 hod práce a v Evropě 7 hod práce. Po zavedení MO je cena oděvů 3 dolary za jednotku a potravin 2 dolary za jednotku – americký pracovník musí pracovat na dále jednu hodinu, aby si mohl koupit jednotku potravin. Při cenovém poměru 2 ku 3 však americký pracovník musí pracovat pouze 1,5 hod, aby si mohl koupit jednu jednotku evropských oděvů. Daný soubor statků stojí marického pracovníka v podmínkách MO 2,5 hod práce, tzn. Že reálná mzda amerického pracovníka vzrostla o 162/3 %. Evropský pracovník bude nadále v MO vydávat na jednotku oděvů 4 hod práce, protože oděvy se vyrábějí doma. Aby získal jednotku potravin, bude nyní stačit, aby vyrobil pouze 2/3 oděvů (což vyžaduje 2/3 x 4 hod práce), a ty pak směnil za 1 jednotku amerických potravin. Úhrn evropské práce, kterou je třeba vynaložit na získání daného souboru statků, je pak 4 + 22/3 = 62/3 hod, což představuje růst reálné mzdy zhruba o 5 % oproti situaci bez MO.

Clo = daň vyměřovaná na dovozy.

Kvóta = kvantitativní restrikce dovozů.

Prohibitivní clo nebo kvóta (tj. taková opatření, která jsou natolik přísná, že zabrání veškerému zahraničními obchodu) jednoznačně zemi škodí. Hospodářský protekcionismus (země omezuje dovozy, aby chránila domácí odvětví) snižuje důchody.