Burzovní operace

– Než se s cenným papírem, vydaným určitým emitentem, začne obchodovat, musí o to
emitent požádat. Jeho žádost schvaluje vedení burzy po přezkoumání burzovním výborem. Obchody na burze se řídí nabídkou a poptávkou. Akcie, ale i další obchodovatelné cenné papíry jsou na burze nabízeny a poptávány za tržní ceny na základě příkazů nakupujících a prodávajících. Makléř soustřeďuje příkazy ke koupi a prodeji a na jejich základě nich stanoví kurz. Kurz cenného papíru je jeho cena, při které se dosáhne největšího obratu. Kurzy cenných papírů platí pro určité období (určitý den) a postupně se mění podle nabídky a poptávky. Kurzy cenných papírů vybraných ekonomických subjektů se zaznamenávají. Tyto cenné papíry se pak označují jako kótované cenné papíry. Pro přehled vývoje kurzů cenných papírů na burze se používají různé souhrnné ukazatele. Jejich výpočet je zpravidla založen na průměru tržních cen akcií vybraných obchodních společností. Nejznámější z těchto ukazatelů je Dow-Jonesův index.

Při individuálním investování do cenných papírů tedy investor může zaznamenat zvýšení, ovšem na druhé straně i pokles jejich kurzu. Investor je tedy vystaven riziku. Proto se pro individuální investory postupně vytvořila možnost kolektivního investování, které bylo v ČR zahájeno ve velké kupónové privatizaci. Ekonomický subjekt vloží své peněžní prostředky do investičního či podílového fondu, který s nimi dále hospodaří. Investiční (popř. podílový) fond pak může vytvořit takovou strukturu cenných papírů, popř. i reálných investic, v níž jsou zastoupeny rizikovější i méně rizikové položky. Vytvořené portfolio pak zaručuje fondu, a tedy i zmíněným ekonomickým subjektům celkově bezpečnější výnosnost. Portfolio je soubor reálných a finančních investic. Fondy spravované investičními společnostmi lze podle jejich charakteru i podle dnes v ČR platné právní úpravy rozdělit na fondy:
1) Investiční

2) Podílové – uzavřené podílové fondy
– otevřené podílové fondy