Keynesiánský model rovnováhy
– velký důraz na spotřební křivku domácností- každou korunu disponibilního důchodu spotřebitel spotřebuje, čím více má peněz, tím vyšší je i jeho spotřeba- určité výdaje jsou vynaloženy i když spotřebitel nemá žádný důchod- úspory jsou závislé na DI- vyšší úspory budeme tvořit, když budeme mít vyšší disponibilní důchod- když ale máme vyšší DI, bude i vyšší spotřeba (reklama typu B à C namísto B à B; C – consum, B – businnes)Křivka I je u klasiků pružnější, u Keynesiánů nejsou investice tak závislé na i. Investice jsou tedy méně citlivé než v klasickém pojetí a to znamená, že pokud klesá i, objem I roste. Nižší úroková míra (i) umožní realizaci méně rentabilních záměrů.Křivku investic posunuje očekávaná míra zhodnocení. Jde-li ekonomika kupředu, tak investice rostou. Investice mohou při nepříznivých kalkulacích (bez příležitosti à I´) klesnout tak, že ani nulová úroková míra nezajistí přeměnu úspor na investice (I´). Určitý počet úspor není realizován (tyto peníze potom někde leží) a vypadají z ekonomického procesu = mrtvé peníze.Pokud je nerovnováha na finančních trzích tak dojde k poklesu AD. Nová rovnováha nastane v bodě E´ při ye´. Ekonomika není na hranice produkčních možností (PPF), některý VF není využit, reálný produkt (Y) ¹ N. Ekonomika je v rovnováze, ale není na optimální hranici, nemá správný výkon.Ceny jsou pružné a specielně nemohou klesat (směr dolů není možný), ale růst ještě mohou.
