Monopolní zisk

→ charakteristické je, že monopol může zisk realizovat i v dlouhém období, tj. na rozdíl od dokonalé konkurence se neprojevuje tendence k nulovému ekonomickému zisku (důsledek překážek vstupu do odvětví)

→ monopolní zisk sám o sobě není nutným důsledkem specifického chování monopolu (monopol může realizovat i nulový zisk nebo ztrátu); pokud realizuje v krátkém období ztrátu, postupuje stejně jako dokonale konkurenční firma

Cenová diskriminace
– umožňuje ji monopolu jeho silné postavení

– cílem je získání přebytku spotřebitele a jeho přeměna v dodatečný zisk firmy

– podstatou je stanovení rozdílných cen stejných výrobků, aniž by k tomu vedly nákladové důvody ( důležité je, že jde o stanovení různých cen různým spotřebitelům z jiných, než nákladových důvodů)

1. cenová diskriminace prvního stupně = monopol stanoví každému spotřebiteli maximální cenu, kterou je ochoten zaplatit za každou koupenou jednotku (teoretická situace)– obr.9-5

2. cenová diskriminace druhé stupně = stanovení různých cen za různá kumulovaná množství daného statku (jde o diskriminaci v závislosti na prodaném množství) – obr. 9-6

3. cenová diskriminace třetího stupně = rozdělení spotřebitelů na dvě nebo více skupin, z nichž každá má svou vlastní poptávkovou křivku (nejčastěji používaná forma v praxi) – obr. 9-8

→ některé další faktory cenové diskriminace

– značně rozšířená je diskriminace v čase ( v různém čase jsou spotřebitelům, rozděleným do skupin v závislosti na elasticitě jejich poptávky, stanoveny různé ceny)

– specifickou formou je stanovení ceny ve špičkách