A. Smith

– odmítá zasahování státu do zahraničního obchodu. V jeho pojetí se každá země zaměří na výrobu a export zboží, ve kterém má nejnižší výrobní náklady. Tím dochází ke specializaci a k absolutním úsporám výrobních nákladů. Celou teorii známe pod názvem teorie absolutních výhod.

D. Ricardo – rozšířil Humovy teorie fluktujících peněz a vytvořil teorii komparativních výhod. Doplnil teorii o případ, kdy existuje absolutně vyšší produktivita u jedné země.

J.S. Mill – Postihl vztah mezi doma vyrobeným a ze zahraničí dovezeným zbožím v tom smyslu, že náklady zahraničního zboží jsou určeny pro domácí ekonomiku velikostí hodnoty domácího zboží, které bylo nutno k jeho úhradě.

B. Ohlin – jde o teorii vybavenosti výrobními činiteli. Vychází z toho, že každá země disponuje různými výrobními činiteli. Cena toho činitele jehož je relativní dostatek je nižší.

PROTEKCIONISMUS

F. List a H. Careyho – kritika svobodného obchodu:

· ekonomika je součástí sociálního života státu a není možno dávat totožnost mezi národními a celosvětovými hodnotami

· mezinárodní dělba práce zvýhodňuje alokaci práce a kapitálu podle přírodních podmínek

· konstatují přeceňování vlivu cenové hladiny existencemi výkyvu na dílčích trzích

· silná produkční centra mohou zničit slabší prokuční centra konkurencí

Je nutná ochrana odvětví, cenové hladiny a existence rozsahu možné výrovy.