Tržní P se v dlouhém období po dočasném zvýšení vrací na –
-původní úroveň (P1) a výstup odvětví roste (z QT1 na QT2). pozitivní ekonomický zisk firmy se mění na nulový a výstup klesá zpět na Q. LIS (vznikla spojením A a B) má tvar přímky rovnoběžné s osou x (její vzdálenost od osy x je dána úrovní P, která = min LAC. DK odvětví je v dlouhodobé rovnováze, jestliže fy max. zisk necítí potřebu z odvětví odejít nebo do něj vstoupit (v situaci kdy každá fa realizuje optimální dlouhodobý výstup kde P=LMC=LAC, a LAC jsou min.)
Odvětví s konstantními náklady – růst odvětví nevede k růstu P vstupů, tzn., že příchod nových firem do odvětví v dlouhém období nezpůsobí růst nákladů existujících firem. Skutečnost, že výstup odvětví může být zvětšován, aniž by rostly náklady znamená, že objem produkce odvětví lze neustále zvyšovat, růst však naráží na omezení daná tržními podmínkami, zejména poptávkou.
Charakteristickým rysem odvětví s konstantními náklady je tedy růst, resp. pokles výstupu v dlouhém období, aniž by se změnila tržní cena.
a) Křivka LIS v případě rostoucích cen vstupů – obr.8
Odvětví s rostoucími náklady – původní a nové firmy kupují vstupy, jejichž množství je omezeno, a tlačí tak cenu nahoru. Větší počet firem může vyvolat dodatečné vnější náklady (např. se znečištěním ŽP). Obr.8, vycházíme z dlouhodobé rovnováhy v bodě A, firma při P1 vyrábí Q1. dojde-li k růstu D na D´, vznikne krátkodobá rovnovážná P2, každá z firem zvyšuje Q podél křivky MC až do Q2 (kde P2=MC), současně realizuje ekonomický zisk, který je impulsem pro příchod nových firem. Roste-li počet firem v odvětví, roste D po vstupech a roste jejich P, rostou náklady každé z firem, posouvají se nákladové křivky nahoru, firma nebude vyrábět Q2, ale Q2´, i ten ji umožňuje realizovat ekonomický zisk, příliv firem do odvětví bude trvat tak dlouho, dokud doprava posouvající se křivka tržní nabídky nesníží rovnovážnou tržní cenu na úroveň, kde je ekonomický zisk nulový – bod B. spojením bodů dlouhodobé rovnováhy odvětví získáme rostoucí křivku LIS.
