Centrální a tržní ekonomika

Centrální způsob řízení Tržní hospodářství

SSSR 1917 – 1990

ČSR 1948 – 1989 (1968)

Kuba ČSR 1918 – 1938

1945 – 1948

1968

1989 –

1. Stát se řídí jako celek z urč. centra (ÚVKS + vláda) 1. Základem je silný, samostatný podnik.

2. Základem rozvoje je státní plán (na rok, dvouletka, pětiletka). Plán se schvaluje jako zákon parlamentem  musí se plnit. 2. Státní plán schvalovaný parlamentem neexistuje. Místo toho se schvaluje tzv. vládní prohlášení na urč. rok; vypracovává se SR.

3. Úkoly stát. plánu se rozepisují na jednotlivé podniky. 3. Firmy vytvářejí vlastní podnikatelské programy a řídí se pouze podle platných zákonů.

CO NENÍ ZAKÁZÁNO, JE POVOLENO.

4. Vlastnictví je spíše společné  státní + družstevní. Soukromé vlastnictví je zakázáno. 4. Všechny typy vlastnictví mají stejná práva.

5. Ceny jsou stálé delší dobu, určované státem (na návrh ÚVKS vládou). 5. Ceny nejsou stálé, tvoří se na trhu podle nabídky a poptávky. Existuje tzv. liberalizace cen (svobodné určování)

6. Potřeby lidí jsou uspokojovány neúplně – plán nemůže zachytit všechny potřeby a jejich změny. 6. Potřeby lidí jsou uspokojovány, trh je nasycen kvalitním a poměrně levným zbožím. Trh spotřebitele: N > P

7. PP je nízká, protože většina lidí nemá motivaci (lidé nepracují ve vlastním zájmu). 7. PP roste, protože soukromé vlastnictví zajišťuje motivaci lidí.

8. Zisk, který vyprodukují některé podniky, se odčerpává do centrálních orgánů (ministerstva) a přerozděluje se do podniků, které hospodaří špatně. 8. Zisk firmy se rozděluje na dvě části – do SR (daně) + pro firmu. Dlouhodobě špatně hospodařící firmy postupně krachují.

9. Stát řídí jedna vládnoucí politická strana (SSSR – KSSS, ČSSR – KSČ) 9. Existuje řada pol. stran, které se ucházejí o voliče v demokratických volbách.

10. Základem je skupina lidí – kolektiv. Kolektivní zájmy mají vždy přednost před zájmy jednotlivce  je omezována osobní svoboda (svoboda shromažďování, cestování). Takřka nadpřirozená síla byla připisována urč. osobnostem (Stalin, Lenin, Gottwald). 10. Základem je jednotlivec, osobně svobodný člověk. Ústava zajišťuje svobodu pohybu, slova,… Jednotlivec se musí postarat sám o sebe. Společnost se postará jen o ty, kteří nemohou. Společnost se řídí názory vědců, odborníků, ti nejlepší se ve volbách dostanou do čela státu.